Pozor na to, Čína má vlastní verzi těžkého bombardéru B-52. I přes své stáří nahání protivníkům stále hrůzu

Jednou z náročných a velmi účinných zbraní ozbrojených sil jsou stále dálkové těžké bombardéry. Svědčí o tom i skutečnost, že ve výzbroji je mají jen tři země, které jsou obecně považované za zbrojní velmoci. USA a Rusko, respektive Sovětský svaz je měly jako jeden z prvků jaderného odstrašení za studené války. O něco méně známé je, že podobným typem letadla disponuje dlouhá léta i Čína.

Kopie starého sovětského bombardéru

Ta provozuje stroj stroj Xian-H6. Podle aktuálních odhadů jich má země kolem 130. Aby bylo jasné, nejde o speciální čínský produkt, ale o pouhou kopii. V tomto případě o sovětský Tu-16. Tomu na rozdíl od současných ruských nebo amerických strategických bombardérů chybí dostatečný dolet a nosnost. Rusko své Tu-16 jako zastaralé vyřadilo téměř před 20 lety. To ale neznamená, že by letadlo bylo nepoužitelné. Čína se to navíc snaží výrazně změnit.

i

Své letouny výrazně modernizovala. Verze H-6K je v mnohém odlišnější než starší modely. I když aby bylo jasné, kvalit a schopností amerického B-52, jehož konstrukce pochází ze stejného období, rozhodně nedosahuje. Americká letadla unesou více zbraní a doletí mnohem dále. Přesto čínské stroje vyzbrojené například protilodními střelami dlouhého doletu nebo raketami proti pozemním cílům mohou být nebezpečnou zbraní.

Hrozba pro americké lodě

A Čína takovou výzbrojí disponuje. H-6K dokáže nést třeba šest nadzvukových protilodních raket YJ-12 nebo podzvukové pozemní rakety CJ-20 schopné zasáhnout cíle vzdálené více než dva tisíce kilometrů. Stroje by se tak mohly pohybovat v oblastech Tichého oceánu a představovat nebezpečí třeba pro svazy letadlových lodí. I když otázkou zůstává, jak by byli Číňané schopní na dlouhou vzdálenost, aby byli v bezpečí před obranou svazu, takové rakety přesně zacílit. Touto schopností nejspíše ještě nedisponují.

iZdroj fotografie: Ministry of Defence Japan / Wikimedia Commons / CC BY

Přesto zůstává faktem, že Čína na letadlech odvedla obrovský kus práce. Původní H-6 byl například vybavený motory AM-3. Ty byly doslova žíznivé a stroji umožňovaly jen lety do ne příliš daleké vzdálenosti, což byla jeho největší slabina. S novými úspornějšími agregáty se akční rádius zvýšil na téměř 3 tisíce kilometrů. Letadla navíc mohou za letu dotankovat, což jejich operační možnosti zvyšuje. Stroje také dostaly kompletně novou elektroniku.

Když Číňané dostali Tu-16 a mohli je začít sami produkovat, v 60. letech doslova vychrlili asi 200 svých H-6. Ty pověřili řadu úkolů. Používaly se jako nosiče jaderných i konvenčních zbraní. Jiné stroje pak sloužily jako průzkumné. Existuje verze používaná jako létající tanker. Jiné zase dostaly možnost odpalovat rakety. Země ale v posledních letech mohutně investuje do zbrojení a množí se zprávy o tom, že pracuje na zcela nové verzi dálkového bombardéru.

Zdroj: TheNationalInterest