K posílení letectva chce Ukrajina zejména až 150 švédských Gripenů E. Jejich nákup by přitom mohlo zaplatit Švédsko a zmrazená ruská aktiva dosahující bilionů korun.
Švédsko a Ukrajina pokročily v jednáních o dohodě, která může vést k dodávce až 150 letounů JAS-39 Gripen E. Zásadní otázkou jsou však finance, tedy kdo je zaplatí – redakci Armádního Zpravodaje neuniklo vyjádření švédského ministra obrany, Pala Johnsona, že by to mohlo být z části samo Švédsko, a z části zmrazená ruská aktiva. Celkem se může jednat až o 274 miliard korun, a pro ukrajinské letectvo jde v podstatě o budoucnost na desítky let.
Gripen E je pro Ukrajinu mimořádně vhodný
Záměr nakoupit švédské letouny Gripen E v počtu asi 150 kusů oznámil ukrajinských prezident Volodymyr Zelenský již koncem října 2025, a jenom několik dní poté sdělil, že vede současně jednání ještě s Francií o možné dodávce Rafale F4, a též s Amerikou ohledně F-16, nejspíše verze Block 70/72. Dominantní silou by se však měly stát švédské Gripeny E.
Gripen E je zásadně přepracovaná verze Čechům známého JAS-39 Gripen C/D. Konstrukčně jde prakticky o zcela nový letoun, který má oproti starším verzím větší trup i kapacitu palivových nádrží, což zvyšuje jeho dolet i schopnost nést více výzbroje a avioniky. Na sedmi závěsných bodech může nést širokou paletu moderních zbraní – od střel vzduch–vzduch a vzduch–země až po řízené pumy určené k přesným úderům, jak uvádí Wikipedia.
Vybaven je též nejnovější avionikou, systémem pro zvýšení situačního povědomí a přežití, a především radarem AESA, který dokáže sledovat cíle na vzdálenosti stovek kilometrů. Významnou výhodou je pak otevřená softwarová architektura umožňující jednotlivým uživatelům integrovat vlastní zbraně a technologie bez závislosti na výrobci. To jim dává vysokou míru nezávislosti a chrání je před politickými omezeními nebo exportními restrikcemi.
Jeho konstrukce umožňuje provoz i z krátkých a provizorních vzletových drah, což je pro Ukrajinu stěžejní, jelikož se v době války spoléhá na rozptýlení letounů, nikoliv na jejich soustředění na několika letištích. Naopak F-16 ani Rafale toho schopné nejsou, ale zase mají jiné kvality, s nimiž by mohli ukrajinští piloti získat zásadní sílu proti násobně většímu ruskému letectvu.
Saab má aktuálně kapacitu na 20 až 30 Gripenů E ročně, ale plánuje produkci dále navyšovat, aby uspokojil rostoucí zájem zákazníků – pokud by otevřel dokončovací továrnu a testovací středisko přímo na Ukrajina, kapacita by mohla být asi dvojnásobná. Otázkou však je, kolik letounů si bude moci dovolit, a kolik jí na to přispějí západní partneři a zmrazená ruská aktiva.
AviaciOnline, stejně jako jiné zdroje, uvádí cenu za Gripen E asi 85 milionů dolarů, což je v přepočtu cca 1,827 miliardy korun. Za 150 letounů by to tedy znamenalo 274 miliard korun, což je částka vysoká i pro nejsilnější západní ekonomiky. Wikipedia přitom uvádí, že Centrální evropská banka zmrazila ruská aktiva za zhruba 300 miliard dolarů, což je asi 6,5 bilionů korun. Je tedy evidentní, že na to peníze EU má, a to nikoliv ze svého rozpočtu.
V jakém rozsahu může nakonec EU ukrajinské Gripeny E uhradit?
Zpravodajství
|
PŘEČTENÍ: 3931
Zpravodajství
|
PŘEČTENÍ: 4574
Zpravodajství
|
PŘEČTENÍ: 6928
