S cílem omezit operace ruské armády jí útočí ta ukrajinská na řadu strategických cílů, mezi nimiž jsou letecké základny a samotná letadla. Za dobrý příklad dává redakce Armádního Zpravodaje incident z 18. listopadu 2025, při němž nasadila americké balistické rakety ATACMS, aby zasáhla letiště ve Voroněži vzdálené asi 180 km od Ukrajiny. Rozsah škod znám není, ale akce měla mj. symbolický význam, jelikož ukázala přísnější postoj amerického prezidenta.

Zasažena byla základna s bombardéry Su-24

ATACMS je taktická balistická raketa s dosahem až 300 km, a dosahuje tzv. supersonické rychlosti, když létá přes Mach 3, uvádí Wikipedia s tím, že má asistované inerciální navigační navádění, které jí zajišťuje bezprecedentní přesnost. Jednotlivé zdroje se shodují, že je menší než 10 metrů, a praxe opakovaně ukázala, že to jsou nanejvýš nižší jednotky metrů.

Ukrajinci prozradili, jak se jim podařilo Rusku zničit raketu Orešnik, a ruský voják natočil její výbuch

Ukrajinská armáda může rakety odpalovat z těžkých raketometů M142 HIMARS nebo M270, a i když je měla už dříve, na ruské území jimi nejspíše neútočila – ani přesto, že koncem května 2025 dostala povolení od jiných západních zemí řízené střely s dlouhým dosahem používat. Yahoo uvádí, že šlo 18. listopadu 2025 o jejich první použití za vlády Donalda Trumpa.

Jejich nasazení potvrdil Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny, a později se ukázalo, že nejméně jedna ATACMS zasáhla ruskou leteckou základnu Baltimore ve Voroněžské oblasti vzdálenou od hranic s Ukrajinou asi 180 km, ale pravděpodobně letěla z větší dálky, aby neměly ruské síly šanci zasáhnout odpalovací zařízení. Ukrajinská armáda sice útok na letiště nepotvrdila, ale OSINT analytici ze CyberBoroshno k tomu došli na základě zkoumání podkladů.

„Žába v hrnci“: Jak Vladimir Putin kroužil kolem NATO tak dlouho, až „přetaktizoval“

Očití svědci měli zveřejnit řadu videí, na jednom z nichž byly vidět čtyři kouřové stopy na obloze, které vytváří právě taktická balistická raketa ATACMS ve fázi aktivace hlavice nad cílem. A to nad letištěm Baltimore (též Voroněž Malshevo), z něhož operují letouny Suchoj Su-34, Su-24M, Su-24MR, MiG-25RB, vrtulníky Mi-8 a řada dalších, potvrzuje Wikipedia.

Rozsah škod vyšetřovatelé upřesňují a nelze je teď ani odhadovat, ale Armádní Zpravodaj je názoru, že nejspíše nebudou po útoku jedné rakety velké. Každopádně i ztráta jednoho z letounů zabolí, i kdyby byl poškozen – a tedy vyřazen z aktivního nasazení. Konkrétně Su-24 je taktický bombardér z roku 1974, a i když má nejlepší za sebou, jako nosič zbraní stačí.

Stíhačky odstartovaly s povolením střílet. Žádný omyl, ruský letoun vletěl 8 km do vzdušného prostoru NATO

Wikipedia upřesňuje, že vznikl v počtu 1 400 kusů, z čehož provozuje zhruba tři stovky Rusko. Unese přitom až 8 000 kg zbraní na 9 závěsnících, např. rakety Ch-59 s doletem 200 km, nebo řízené pumy KAB-250 a KAB-500, které doletí díky konverzní sadě přes 60 km, ale díky nové sadě zvládají některé i více než 3násobek. Možnost odhazování pum má také MiG-25, ačkoliv nebyl navržen jako taktický bombardér, nýbrž jako stíhací a průzkumný letoun.

Armádní Zpravodaj vnímá útok nejenom jako lekci pro ruskou PVO, která zjevně nedokázala raketu nad letištěm sestřelit, ale primárně jako ukázku, že Američané v čele s prezidentem Donaldem Trumpem, který musí používání takových zbraní schvalovat, drží s Ukrajinou a zaujímají proti Rusku tvrdší postoj s cílem přinutit Vladimira Putina k ústupkům.

Kouřové stopy na obloze po taktické balistické raketě ATACMS nad ruským letištěm Baltimore ve Voroněžské oblasti