Jestli se ruský prezident Vladimir Putin něčeho právem obává, jsou to rostoucí schopnosti armády Ukrajiny, která měla ještě před několika lety jenom hrstku sofistikovaných zbraní, nad nimiž měla ta ruská jasnou převahu. To se ovšem postupně mění, a dle redakce Armádního Zpravodaje je toho dobrým příkladem i balistická raketa FP-7, k jejímuž zavedení by mělo dojít ještě do konce roku 2025, uvedl její hlavní inženýr Denys Stilerman v rozhovoru pro 1+1.

Obrana proti balistické raketě je obtížná

FP-7 je zatím relativně neznámá zbraň. Její vývoj oznámila ukrajinská společnost Fire Point, tedy stejná, jaká stojí za střelou s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo, teprve v září 2025. Asi málokdo ale tušil, že už je v konečné fázi. Jedná se o raketu středního dosahu, jelikož doletí do vzdálenosti 200 km, a to rychlostí 1 500 m/s, zatímco přesnost má odchylku 14 m, uvádí Militarnyi.

Putin přitahuje otěže a zkouší, co mu NATO dovolí. Ruská loď oslepila britské letadlo u Skotska laserem, piloti mohli zemřít

Ve světě jsou ale v provozu protějšky s mnohem horší hodnotou, takže to není špatné. Vzhledem k hlavici těžké 150 kg přitom dokáže napáchat obrovské škody i tehdy, kdy cíl nezasáhne přímo, ačkoliv to záleží i na jeho povaze – například odolný bunkr by jistě přežil – na druhou stranu má ukrajinská armáda k ničení takového cíle vhodnější zbraně, třeba britské střely Storm Shadow, a možná obdrží i německé střely Taurus, které jsou zdaleka nejničivější.

I přes poměrně krátký dosah by byla FP-7 velkou posilou, jelikož je proti ní těžká obrana. Na rozdíl od klasických střel funguje tak, že vystoupá do vysoké výšky, kde dojde k vypnutí motoru, a poté klesá k cíli po tzv. balistické dráze jenom pomocí setrvačnosti a gravitace, uvádí Wikipedia. S tím si zdaleka neumí poradit každý systém PVO, ačkoliv jich má mít Rusko hned několik.

Jmenovitě Buk, Tor nebo Pancir, pokud jde o systémy krátkého a středního dosahu, zatímco ten nejlepší, S-500, je spíše lepší proti velkým balistickým raketám. Jenomže není 100% jisté, že zvládnou chytit každou balistickou raketu, a zejména jich Rusové nemají dostatek. Což platilo už před válkou, během níž Ukrajinci kupříkladu zničili polovinu Pancir-S1.

Kalašnikov posílá na frontu nové odstřelovací pušky. Jsou klíčové pro přesnou střelbu na vzdálenost až 1 000 metrů

Zavedení balistické rakety bude tedy znamenat vážný problém pro cíle vzdálené do 200 km od ukrajinských hranic, ale je otázkou, jak vysoká a rychlá bude její produkce. „Do konce tohoto roku doufáme, že bude raketa v provozu,“ odpověděl v rozhovoru na otázku Denys Stilerman, kdy bude ukrajinská balistická raketa k dispozici. S balistickými raketami si nedokázala 100% poradit ani izraelská PVO, a to je vyspělejší než ruská (ačkoliv i rakety byly lepší).