Navrhovaný mírový plán mezi Ukrajinou a Ruskem ohrožuje bezpečnost Evropy. Výhodný je navíc výhradně pro Rusko a Ameriku, která by napadenou zemi na desítky let oslabila.
Když americký prezident Donald Trump představil 19. listopadu 2025 „svůj“ mírový plán, bylo jeho znění mnohým podezřelé – až příliš totiž nahrával Rusům, přestože nemají ve válce proti Ukrajině jednoznačnou převahu. Redakce Armádního Zpravodaje je názoru, že některé body ohrožují bezpečnost Evropy, jakož i celého NATO. Je tedy s podivem, že by je D. Trump akceptoval. Jak se přitom později ukázalo, mírový plán prakticky sepsali Rusové, uvádí Reuters.
Mírový plán je výhodný hlavně pro Američany a Rusy
Když Donald Trump kandidoval na prezidenta Spojených států amerických, jedním z jeho slibů bylo, že ukončí válku na Ukrajině, a to dokonce do 24 hodin od nástupu do úřadu, potvrzuje CNN. Jenomže hodně přecenil svůj význam, a ačkoliv se Američané (i jiné země) pokoušeli s Rusy jednat, opakovaně se dostavil neúspěch a válka pokračuje i nadále.
Ruský prezident Vladimir Putin totiž ukázal, že nemá zájem ukončit válku jinak než totální porážkou Ukrajiny – její kapitulací, odzbrojením, odevzdáním hodnotných území s nerostnými surovinami a zbrojními kapacitami, závazkem, že nevstoupí do NATO a de facto se stane závislou na Rusku, které by na ni mohlo za několik let zaútočit znovu.
Konkrétně bod dva stanovuje: „Bude uzavřena komplexní dohoda o neútočení mezi Ruskem, Ukrajinou a Evropou. Všechny nejasnosti posledních 30 let budou považovány za vyřešené.“ A bod tři dodává: „Očekává se, že Rusko nenapadne sousední země a NATO se dále nerozšíří.“ Což by mohlo naznačovat, že má Rusko skutečně zájem žít v míru, ale lze tomu věřit?
Redakce Armádního Zpravodaje připomíná, že se již dříve zavázalo dodržovat mnoho jiných smluv, konvencí, ustanovení apod., ale v posledních letech porušilo snad úplně všechno, co mohlo. Za příklad poslouží třeba úmyslný útok střelou Ch-101 na obytnou budovu v Ternopilu, kde zabíjela. A přitom se zavázalo ženevskými konvencemi, že civilisty vynechá.
Za stejný scénář lze označit ruský útok balistickou raketou na nákladní loď, na níž zabíjela také, přičemž o něco podobného se pokusilo i v Oděse, kde úmyslně poničilo kulturní dědictví UNESCO. Takových případů je celá řada, včetně užívání zakázaných chemických zbraní, poprav válečných zajatců a dalšího. Mimo to Rusko opakovaně nerespektuje suverenitu evropských zemí NATO, jimž létá do vzdušného prostoru jak bojovými a průzkumnými letouny, tak drony.
Nejspíše se tak snaží touto šikanou na Severoatlantickou alianci vyvíjet tlak, ale co to vlastně říká o celkovém přístupu Ruska a mentalitě jeho nejvyšších představitelů? „Dejte nám, co chceme, jinak se pokusíme vzít si to silou, i když jsme se zavázali k opaku.“ Armádní Zpravodaj připomíná, že za tímto účelem vedou i hybridní válku, potvrzuje AtlanticCouncil, jejíž velkou součástí je lhaní a vymýšlení si záminek, které podsouvají do médií tak dlouho, až jim mnozí uvěří.
Armádní Zpravodaj je názoru, že ne všechno musí být od základu lži, ale některé věci jsou jistě přikreslené, zatímco jiné vyloženě vykonstruované, potvrzuje USIP. Navíc není známo, že by se Kreml pokoušel údajnou diskriminaci ruského etnika na území Ukrajiny řešit například přes OSN, event. jiné úřady a autority, ale po několika varováních rovnou vyslal armádu.
Jak lze tedy ruskému prezidentovi a ostatním představitelům věřit, že znovu neporuší, k čemu se zavážou? A co jim vlastně zabrání, aby to neudělali? V případě, že by Ukrajina nebyla v NATO, opravdu by dostala v případě napadení adekvátní podporu? Ano, bod pět sice říká, že „Ukrajina obdrží spolehlivé bezpečnostní záruky“, a dokonce, že by byl útok na ni vnímán jako útok na celou transatlantickou komunitu, ale opravdu tomu lze důvěřovat?
Armádní Zpravodaj hovořil s řadou odborníků a vojáků, kteří do jednoho uvedli, že ačkoliv některé důvody Rusů chápou, nevěřili by jim už vůbec nic. Jedinou cestou, jak s nimi žít v relativním míru, je mít silnou armádu, s níž nebudou chtít riskovat střet. Navíc se nejsilnější člen Severoatlantické aliance, tedy Amerika, ukázal být jako nespolehlivý.
Stojí za připomenutí, jak Donald Trump vyhrožoval anexí Grónska, čímž by přímo napadl jiného člena NATO, a později dokonce hrozil, že z organizace vystoupí. A postupně to došlo i mnoha evropským politikům, kteří si uvědomili, že Spojené státy pod vedením Donald Trumpa se silnou tendencí tíhnout k obdivu k diktátorským režimům nejsou spolehlivým partnerem.
V důsledku toho proto začala řada evropských zemí masivně zbrojit a vyvíjet alternativy amerických zbraní, které dnes potřebuje stále méně. Například Španělsko se zcela odvrátilo od nákupu F-35 a dalo přednost horším letounům, avšak z Evropy, a totéž zvažovalo Portugalsko, zatímco Kanada, rovněž člen NATO, pohrozila, že nákup většiny F-35 zruší kvůli obchodní válce.
Jinými slovy, Spojené státy americké začaly pod vedením Donald Trumpa doslova šikanovat řadu zemí, a vůbec nejhorší je, že těch spojeneckých. A nejednou připomněly, že mají silnou armádu, což nelze vnímat jinak než jako vzkaz „dělejte, co vám říkáme, a budeme přátelé“. Evropě tak vlastně nezbývá nic jiného, než se vzchopit a být zase silnou a nezávislou.
Ale zpět k Ukrajině, po níž Rusko požaduje také zredukování armády na max. 600 tisíc osob, což je oproti aktuálnímu číslu o zhruba čtvrt milionu méně. Je totiž možné, že by jinak po skončení války jejich počet vzrostl. To by dávalo už teď asi dvakrát větší ruské armádě obrovskou výhodu, a to tím spíše, že v mírovém plánu zakazuje NATO umisťovat vojska na Ukrajině.
Velmi důležitý je potom také bod o amerických zárukách, konkrétně „Pokud Ukrajina napadne Rusko, ztratí záruku“. Je nutné připomenout, že ruská rozvědka i tajná služba vysílá už mnoho let své agenty po celé Evropě, aby jí nějakým způsobem škodili. A infiltrace není výjimkou. Lze si tak velmi snadno představit scénář, kdy se Rusové přestrojení za ukrajinské vojáky údajně rozhodnou napadnout Rusko, což by vedlo k okamžité ztrátě bezpečnostní záruky.
Armádní Zpravodaj je přesvědčený, že by Rusové hned po skončení války začali pracovat na systematickém oslabování Ukrajiny, aby se prakticky ani nemohla vzchopit, a po několika letech by ji znovu napadli. Přívrženci Ruska to pochopitelně označí za nereálný scénář, ale výčet ruských sabotáží po Evropě je opravdu pestrý a dodnes usiluje o moc v jiných zemích.
V polovině roku 2025 se například ukázalo, že chtěla ruská rozvědka znovu způsobit státní převrat v Moldavsku, kde k tomu dokonce verbovala a cvičila lidi. V Estonsku zase budovala civilní armádu, která by převzala moc ve „vhodný okamžik“. Takže opravdu lze důvěřovat, že by po tom všem začali hrát Rusové fér a přestali rozvíjet své imperialistické choutky?
Armádní Zpravodaj je názoru, že jediná Evropa v čele s Ukrajinou může zajistit bezpečí sama sobě, a to nezávisle na Američanech. Kdyby přitom Donald Trump skutečně Ukrajinu v tuto chvíli prakticky obětoval a znemožnil jí, aby zůstala silnou a nadále rostla, ohrozil by tím bezpečnost celé Evropy. Rázem by měla mnohem větší rizikovou hranici, menší než možnou armádu, mezi evropské země by byl vražen klín. A komu by se vlastně dohoda vyplatila?
Jednoznačně Rusku a hned poté Americe, která si přímo v mírovém návrhu nárokuje například sto miliard dolarů ze zmrazených ruských aktiv, stejně jako obchodní dohody a další zisky. Její znění však nakonec může vypadat jinak, jelikož s řadou zmíněného nesouhlasí přední evropští politici. Rozhodování o Ukrajině nelze ponechávat Američanům podle toho, co se jejich zatížené ekonomice hodí, ale musí o ní rozhodovat sama napadená země a Evropa.
Co si myslíte o mírovém plánu, který představil Donald Trump?
Zpravodajství
|
PŘEČTENÍ: 5548
Zpravodajství
|
PŘEČTENÍ: 5281
Letecká technika
|
PŘEČTENÍ: 3090
