Zelenský udělal hodně velký přešlap: elitní jednotka pojmenovaná po Banderovcích nahněvala Poláky

Stačil jeden dekret a tři týdny diplomatického oteplování šly vniveč. Volodymyr Zelenskyj 26. května 2026 podepsal dekret č. 440/2026, kterým Samostatnému centru speciálních operací „Pivnič“, elitní jednotce ukrajinských Sil speciálních operací, přidělil čestné pojmenování po „Hrdinech Ukrajinské povstalecké armády“. Oficiální odůvodnění mluví o „obnově historických tradic národního vojska“ a ocenění zásluh jednotky při obraně územní celistvosti Ukrajiny. Jenže v Polsku tahle formulace nezní jako vojenská pocta. Zní jako políček do tváře.

Co přesně Zelenskyj podepsal a proč právě teď

Dekret nebyl žádný administrativní detail proklouznutý pod radarem. Zelenskyj ho veřejně představil o den později, 27. května, při slavnostním ceremoniálu ke Dni speciálních sil a desátému výročí vzniku této složky ukrajinské armády. Šlo o vědomé, inscenované gesto před kamerami.

Načasování přitom působí téměř absurdně. Ještě 4. května Zelenskyj na svém oficiálním webu popisoval jednání s polským premiérem Donaldem Tuskem o eurointegraci, konferenci o obnově Ukrajiny v Gdaňsku a „dobrosousedských vztazích“. V únoru a březnu se pohnuly exhumace obětí volyňských zločinů, ukrajinské ministerstvo kultury dalo konečný souhlas k pátracím pracím v Hucie Pieniacké, což polský Ústav národní paměti (IPN) výslovně spojil s prosincovým setkáním obou prezidentů. Křehké oteplení, měsíce budované drobnými kroky, narazilo na symbolický balvan.

Pojmenování jednotky navíc nezůstalo osamocené. Už 19. května Zelenskyj oznámil zahájení procesu přepohřbení Andrije Melnyka, diplomata a jedné z klíčových postav Organizace ukrajinských nacionalistů. Dekret o UPA tak zapadá do širšího paměťového kurzu Kyjeva, který systematicky pracuje s nacionalistickým panteonem 20. století.

Proč je UPA pro Polsko červená linie

Pro pochopení polské reakce je nutné vědět, co zkratka UPA v polském veřejném prostoru znamená. Ukrajinská povstalecká armáda byla ozbrojeným ramenem banderovské frakce Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN-B). V polské institucionální paměti, a v materiálech IPN, je UPA popisována jako struktura spoluodpovědná za systematické vyvražďování polského civilního obyvatelstva na Volyni a ve východní Haliči v letech 1943–1944. Polský parlament označil tyto události za genocidu.

Na ukrajinské straně existuje jiný rámec. Zákon z roku 2015 o právním statusu bojovníků za nezávislost Ukrajiny ve 20. století řadí příslušníky UPA mezi hrdiny osvobozeneckého boje a dává jim paměťovou ochranu. Ukrajina klade důraz na protisovětský rozměr UPA, Polsko na protipolské násilí. Tyto dva výklady se míjejí už desítky let. Zelenskyj je ale svým dekretem postavil proti sobě ostřeji než kdykoli od začátku ruské invaze.

Varšava reagovala napříč politickým spektrem

Polská odpověď přišla rychle a šla od vládního středu až po prezidentský palác.

• Polské ministerstvo zahraničí krok „jednoznačně negativně“ odsoudilo. Mluvčí Maciej Wewiór označil pojmenování jednotky za nepřijatelné a varoval, že může posloužit ruské propagandě k rozdělování Poláků a Ukrajinců.
• Premiér Donald Tusk prohlásil: „Máme velmi vážný problém.“ Formulace je u Tuska, který se dlouhodobě drží umírněné linie vůči Kyjevu, neobvykle ostrá.
• Prezident Karol Nawrocki zašel nejdál. Navrhl, aby se 8. června Kapitula Řádu bílé orlice, nejvyššího polského státního vyznamenání, zabývala otázkou jeho odebrání Zelenskému. Řád mu udělil Andrzej Duda 5. dubna 2023 za přínos polsko-ukrajinským vztahům, demokracii a bezpečnosti v Evropě. Odebrání by bylo bezprecedentním symbolickým aktem.
• Ukrajinský velvyslanec Vasyl Bodnar byl pozván na jednání do polského ministerstva zahraničí, kde mu byla sdělena nespokojenost. Ukrajinská ambasáda potvrdila agentuře PAP, že o schůzce bylo informováno ukrajinské ministerstvo zahraničí.

Důležitý detail: ani Nawrocki, ani Tusk nezpochybnili strategickou podporu Ukrajiny proti Rusku. Nawrocki výslovně řekl, že obrana Ukrajiny zůstává pro Polsko prioritou. Ale právě v tom spočívá jádro napětí: Varšava chce pomáhat, a přesto cítí, že Kyjev jí opakovaně šlape na nejbolestivější místo vlastní historie.

Co to znamená pro Ukrajinu a její spojence

Krátkodobý tvrdý zlom v polské podpoře naše rešerše nepotvrzuje. Den po zveřejnění dekretu, 28. května, ukrajinský parlament ratifikoval úvěrovou dohodu s EU v objemu 90 miliard eur; širší evropská finanční podpora běží dál. Spor zatím zůstává hlavně bilaterální záležitostí Varšavy a Kyjeva; silná veřejná reakce dalších evropských metropolí se dosud neobjevila.

Reálné škody ale hrozí v „měkké“ vrstvě. Polská veřejná nálada vůči Ukrajincům se od roku 2022 výrazně proměnila. Podle průzkumu agentury CBOS z ledna 2026 podporovalo přijímání ukrajinských uprchlíků už jen 48 % Poláků, zatímco krátce po začátku invaze to bylo 94 %. Více než polovina dotázaných preferovala ukončení války i za cenu ukrajinských územních ústupků. V takovém klimatu dává každý symbolický přešlap domácím kritikům Ukrajiny munici a polským politikům ztěžuje obhajobu vstřícných kroků vůči Kyjevu.

Pro Česko je situace odlišná. Volyňské masakry jsou v českém odborném prostoru známé téma, ale Praha nemá k UPA srovnatelně centrální a živou institucionální křivdu. Co je pro Varšavu přímá politická rána do vlastní národní paměti, je pro Prahu spíš citlivý historický kontext.

Vědomé gesto, nebo podcenění důsledků

Zelenskyj zjevně nepodepisoval dekret s úmyslem vyprovokovat Polsko. Šlo o domácí vojensko-symbolické gesto v logice ukrajinské paměťové politiky, které mělo posílit identitu elitní jednotky a podtrhnout kontinuitu boje za nezávislost. Jenže právě v tom je problém: Kyjev opakovaně ukazuje, že svou paměťovou agendu řídí bez ohledu na diplomatické náklady u klíčového spojence. A Kreml dostává materiál zadarmo; spor mezi dvěma sousedy uvnitř proukrajinského tábora je přesně ten typ trhliny, kterou ruská propaganda umí roztahovat.

Kapitula Řádu bílé orlice se má sejít 8. června. Ať už rozhodne jakkoli, jedna věc je jasná už teď: pro Polsko je volyňská paměť i v roce 2026 tvrdou červenou linií, kterou žádná strategická kalkulace nedokáže přemazat.