V případě, že by chtělo Rusko zaútočit na Evropu, vypracovali Němci plán, jak proti němu bojovat. Setkalo by se s obřím odporem skvěle vyzbrojené armády.
Ačkoliv to přívrženci Vladimira Putina, stejně jako on samotný, odmítají, důstojníci v Evropě ani NATO nepolevují a připravují se na scénář, kdy by ruská armáda naplnila nejhorší obavy a zaútočila. Redakce Armádního Zpravodaje zachytila tajný dokument, na němž pracovali Němci dlouhé dva roky. Říká, že pokud se Rusko odhodlá překročit hranice kteréhokoliv členského státu Severoatlantické aliance, setká se s 800 tisíci jejích jednotek, uvádí tWSJ.
NATO je silné, ale nemuselo by to stačit
Zda opravdu Rusové plánují vojenskou konfrontaci s Evropou, se lze jenom domnívat, ale mnozí politici jsou o tom přesvědčeni, a mimo to ruský prezident Vladimir Putin, ministra zahraničních věcí Sergej Lavrov nebo místopředseda bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv neustále „varují“ a vyhrožují, že jsou připraveni zasáhnout proti evropským státům i vojensky.
Armádní Zpravodaj se věnoval výčtu některých výhrůžek při hodnocení posledního návrhu „mírového plánu“ z rukou amerického prezidenta Donalda Trumpa, u něhož se nakonec ukázalo, že ho kompletně sepsali Rusové, a on ho pouze odprezentoval světu. Ačkoliv by mj. zavazoval právě Rusy, že nezaútočí v dalších 30 letech na Evropu ani NATO, nelze tomu věřit.
Aktuálně totiž porušují řadu mezinárodních dohod a nejednou vyhrožovali, že poruší další, např. pokud vstoupí ještě donedávna některé pobaltské státy do Severoatlantické aliance. Armádní Zpravodaj je v každém případě názoru, že je lepší být připraven než zaskočen. Aktuálně rozběhlé masivní zbrojení evropských zemí je přitom nejlepší prevencí, jak válce předejít.
Mnozí si to neuvědomují a odvolávají se na to, že je slabá německá, francouzská nebo polská armáda, a s tou ruskou se nemůže měřit – ano, to je pravda – logicky má Rusko se 150 miliony obyvatel a silně militarizovaným národem již od dob SSSR větší a silnější armádu než násobně menší země. Jenomže právě z tohoto důvodu jsou v NATO, což znamená, že pokud dojde k napadení jednoho z členů, přijdou mu na pomoc všichni ostatní.
GlobalFirePower nicméně potvrzuje, že má NATO, v některých směrech i násobně více, techniky i vojenského personálu, a co je důležité, ať jde o tanky, BVP, transportéry, houfnice nebo letadla, v naprosté většině případů jsou vyspělejší a schopnější než ty ruské, jejichž konstrukce má obvykle základ ještě v dobách SSSR. Jenomže ani to by Rusko nejspíše neodradilo.
Případný střet by byl proto náročný, ačkoliv by v něm NATO mělo dle Armádního Zpravodaje silně navrch. Cílem proto je, aby disponovalo takovou silou, že Rusko na konfrontaci už vůbec nepomyslí a obyvatelé Evropy si budou moci oddychnout, že pokud vyhrožuje, jde pouze o plané sliby. Je však potřeba počítat s takovou možností i za současného stavu.
Němci nechtějí Rusy podcenit a připravují se
Zmíněné je důvod, proč začala před více než dvěma lety skupina vysoce postavených důstojníků Bundeswehru pracovat na tajném dokumentu — Operačním plánu Německo (Operation Plan Germany, zkráceně OPLAN DEU). Ten popisuje jak strategii obrany, tak zajištění logistiky za využití silnici, železnic nebo vodních toků, systém podpory a ochrany konvojů apod.
Součástí je rovněž využití soukromého sektoru, například nemocnic a výrobních podniků, ale také jiných ozbrojených složek, ať jde o policii nebo státní službu (ta je pouze v některých zemích Evropy). Jinými slovy, kromě 800 tisíc vojáků NATO by došlo k zapojení celé společnosti, což je koncept zastávaný již od studené války, kdy hrozila konfrontace se Sovětským svazem.
Němečtí důstojníci se domnívají, že by mohlo Rusko zaútočit na Evropu v roce 2029, přičemž v polovině roku 2025 vyjádřil šéf německé rozvědky obavy, že se může snažit během následujících let rozvrátit NATO a testovat, zda by Amerika přišla Evropě na pomoc. Aktuálně to tak ovšem nevypadá, Donald Trump je dlouhodobě názoru, že se o sebe má starat sama.
Plán nicméně odhalil i řadu nedostatků. Jedním z hlavních zůstává opotřebovaná infrastruktura, kdy potřebuje jenom v Německu opravu 20 % dálnic a více než čtvrtina mostů, zatímco přístavy u Severního a Baltského moře vyžadují investice ve výši 15 miliard eur (362,5 miliard korun), z nichž jsou 3 miliardy (72,5 miliard korun) určeny pouze na vojenskou modernizaci.
Redakce Armádního Zpravodaje připomíná, že jenom Německo chce navýšit počet příslušníků v ozbrojených silách nad rámec požadavků Severoatlantické aliance, a do 16 let chce mít dokonce nejsilnější armádu v Evropě, která možná překoná i tu ruskou. Mohutně ale zbrojí také armáda polská nebo francouzská, a značné investice provádí prakticky celá západní Evropa.




