Od počátku ruské invaze patří Česká republika mezi významné podporovatele Ukrajiny, což mnozí nedokáží zkousnout. Redakce Armádního Zpravodaje je názoru, že je nejenom nezbytné pro bezpečnost Evropy, ale zároveň se to vyplácí, protože jak vysvětlil dosluhující premiér Petr Fiala, vrátilo se jí navíc 12,7 miliard korun. I přesto ale mnozí Češi pomoc odsuzují a tvrdí, že by se měla česká vláda starat primárně o české občany, a nikoliv o zahraniční.

ČR dostala zpět více, než kolik vydala

„Dosavadní výdaje českého státu na pomoc Ukrajině od začátku ruské vojenské invaze za všechna ministerstva i orgány státní správy činí celkově 91,3 miliardy korun,“ řekl Petr Fiala po zasedání vlády novinářům 27. listopadu 2025 s tím, že příjmy státu převyšují tyto výdaje o 12,7 miliard korun, protože příjmy ze sociálního a zdravotního pojištění nebo daní dosahují 79 miliard, a k tomu ještě kompenzace za vojenskou pomoc 25 miliard, uvádí České noviny.

Němci jsou připraveni „dát Putinovi do nosu“. Vypracovali tajný plán na přesun 800 tisíc vojáků NATO na východní hranici

V polovině října přitom Petr Fiala uváděl, že dostala Ukrajina z hlediska přímé vojenské pomoci, jak finanční, tak materiální, více než 17 miliard korun, za což se jí také vrátilo více. Obdržela totiž kompenzace ve formě finanční, materiální, technologické i další, například pomoc s výcvikem. Za dobrý příklad kompenzace slouží třeba tanky Leopard 2 z Německa.

Armádní Zpravodaj připomíná, že ČR převedla na Ukrajinu hned v prvním roce kupříkladu čtyři bitevní vrtulníky Mil Mi-24 nebo 62 tanků T-72M/M1, stejně jako neurčitý počet BVP-1 a BVP-2, a mnoho dalšího. ČR se také stala jedním z největších dodavatelů munice, hlavně té dělostřelecké, kterou zajišťuje v rámci muniční iniciativy ve spolupráci se zahraničními partnery.

Končící kabinet Petra Fialy započítal do výdajů vojenskou pomoc nebo projekty ekonomické diplomacie a výdaje související s ubytováním uprchlíků. Příjmy je převyšují o 12,7 miliard korun, a vrátit se to mělo i v oblasti zdravotnictví s tím, že příjmy zdravotního pojištění činí 24,1 miliard Kč, a náklady na zdravotní služby ve stejném období 11,8 miliard korun.

Putin může akorát trucovat, Ukrajina se území nikdy nevzdá. Nemůže

Redakce Armádního Zpravodaje s ruskou agresí od počátku nesouhlasí a je názoru, že pokud došlo k diskriminaci ruského obyvatelstva na cizím území, event. k nějakému porušování smluv, na což se ruský prezident Vladimir Putin rád odvolává, mělo to být řešeno přes OSN a jiné orgány; k ničemu takovému ovšem nedošlo a důvod je války je pořád podivný.

Má-li přitom Evropa zůstat bezpečná, rozhodně si nemůže dovolit přijmout Trumpův „mírový plán“, s nímž přišel 19. listopadu 2025. Už jenom proto, že by tím de facto obětovala Ukrajinu, na níž by mohli Rusové později zase zaútočit, i když by je dokument zavazoval k opaku. Věřit už jim zkrátka nelze. Ačkoliv tedy výdaje na pomoc napadené zemi dočasně zatěžují i český státní rozpočet, je to nezbytné pro bezpečí všech, shoduje se Evropský parlament.

Rusko prohnalo nad Baltským mořem tři strategické bombardéry. NATO k nim startovalo ze dvou základen

Například průzkum v květnu 2025 přitom ukázal, že většina občanů EU je pro podporu Ukrajiny, a němečtí představitelé v lednu téhož roku poznamenali, že pokud nebude Evropa pro napadenou zemi silným partnerem, může to být válka nás všech. Slíbili proto také, že ji nenechají padnout. Kdyby se přitom Vladimir Putin rozhodl, že napadne NATO, vypracovali právě Němci plán, podle něhož by došlo k přesunu 800 tisíc vojáků na východní křídlo.

Armádní Zpravodaj hovořil s řadou českých občanů, zatímco další vyjadřují své rozhořčení nad českou pomocí Ukrajině na sociálních sítích. Petra Fialu i jeho vládu označují často za vlastizrádce, jemuž nezáleží na Češích, ale Armádní Zpravodaj připomíná, že státní rozpočet na rok 2025 dosahoval výdajů 2 327,1 miliard korun, takže zdaleka nešlo o nejcitelnější výdaj.