Některé ruské útoky proti Ukrajině jsou ničivější než jiné, a v podstatě počítají, že jejich značná část neprojde. Ovšem i to málo, to ano, umí napáchat škody, a proti některým prostředkům ani nemají obránci vhodné systémy PVO, nebo jich není dostatek. Redakce Armádního Zpravodaje dává za příklad útok z 23. na 24. ledna 2026, v němž Rusové nasadili 12 řízených střel Ch-22 a Ch-32. z nichž bylo 9 sestřeleno, a dvě střely Zirkon, které prošly obě.

Největší problém byly pro PVO střely Zirkon

3M22 Zirkon vznikla původně jako protilodní střela, ale Wikipedia uvádí, že začátkem roku 2019 získala schopnost zasahovat i pozemní cíle. Její rychlost je přitom hypersonická, konkrétně může dosáhnout až Mach 9, což ji dělá obtížně sestřelitelnou. V konečné fázi letu však musí zpomalit na Mach 4,5 až 5,5, aby se dokázala efektivně navést, a tehdy ji sestřelit lze.

Jedna z historických zakázek na F-35A v troskách. Letectvo zkoumá švédskou nabídku na Gripeny E/F

V tomto případě to nicméně ukrajinská protivzdušná obrana nezvládala, jelikož k tomu v dané oblasti zřejmě neměla vhodný systém. Z její výzbroje to umí třeba MIM-104 Patriot a SAMP/T, ale oba mají omezený dosah a chrání hlavně důležité cíle. Není ale jasné, kam Zirkony dopadly, i když to mohlo být hlouběji ve vnitrozemí, jako se to stalo několik dní dříve.

Ukrajinské území měly zasáhnout dvě střely, jejichž hlavice váží 100 až 400 kg. Vedle toho si museli vojáci poradit s dalekonosnými řízenými střelami Ch-22 nebo Ch-32, které jsou v mnoha směrech velmi podobné. Ta první pochází z 60. let 20. století, zatímco druhá je její modernizací, přičemž sdílí stejný drak, ale má lepší parametry. Její dolet je až 1 000 km vs. 600 km u starší střely Ch-22, uvádí Wikipedia, oproti níž má ovšem dvakrát menší 500kg hlavici.

Obě dvě přitom mají startovací hmotnost bezmála 6 tun, zatímco rychlost vychází u Ch-22 na přibližně Mach 3 až 4,6, zatímco u Ch-32 na Mach 4 až 5. Ta přitom létá ve vyšší nadmořské výšce až 40 km, což je oproti předchůdci asi o třetinu více. Je tak hůře zachytitelná radary, a též hůře sestřelitelná systémy PVO. Těch má přitom Ukrajina také jenom omezeně.

Video: ruský voják si zapálil poslední cigaretu a obětoval svého bratra ve zbrani. Ukrajinci ale neměli slitování ani s ním

Armádní Zpravodaj připomíná, že to umí například MIM-104 Patriot nebo SAMP/T, tedy oba zmíněné jako možná obrana proti střele Zirkon, a též S-300. Moc jiných vyspělých ukrajinská armáda nemá, potvrzuje Wikipedia, ačkoliv to mohou zvládnout i ty horší. Stelu Ch-55/Ch-101 s vyšší rychlostí sestřelil voják MANPADS, a jiný zase těžkým kulometem.