V příštích velkých konvenčních konfliktech by mělo hrát jednu ze zásadních rolí dělostřelectvo, ačkoliv ještě před několika lety analytici tento vývoj nepředpokládali. Pohled ale změnila válka na Ukrajině, v níž se ukázalo, že je stále velmi potřebné a dokáže napáchat velké škody. I západní armády proto začaly nakupovat dělostřelecké zbraně ve velkém. Redakce Armádního Zpravodaje se domnívá, že to je trend, což jí potvrdil i vojenský analytik Jiří Vojáček.

Děla dnes nakupují téměř všichni

Po vypuknutí války na Ukrajině začali na dělostřelectvo mnozí vojenští odborníci měnit názor, a jsou tomu přizpůsobovány i plánované nákupy. ArmyRecognition uvádí, že naprostá většina západních armád přehodnotila své plány, což potvrzuje pro Armádní Zpravodaj i analytik Jiří Vojáček: „Pokud něco změnila válka na Ukrajině, tak je to přístup k dělostřelectvu. Na Západě vidíme, že státy NATO do něj opět začaly masivně investovat. Německo, Francie, Polsko, Spojené státy, všechny tyto země nakupují ve velkém novou techniku, nebo vyvíjí nové typy.”

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany Ukrajiny / Creative Commons / CC BY

K nejžádanějším zbraním současnosti patří samohybné houfnice jako CAESAR, K9 Thunder, Archer (FH77BW L52) , PzH 2000 nebo ATMOS 2000. A posilování dělostřelectva označeného za „boha války“ platí i pro českou armádu. Ministerstvo obrany uvádí, že bude disponovat 62 kusy samohybných houfnic CAESAR ráže 155 milimetrů, a všechny by měla mít do konce roku 2027. Na druhou stranu Armádní Zpravodaj připomíná, že musí také drony, protože ty se i přes renesanci dělostřelectva na současném bojišti ukazují jako klíčové.

Důležité jsou pro armády i raketomety

Jiří Vojáček upozorňuje, že se také vrací specifické dělostřelecké systémy, jako jsou dělostřelecké raketomety, a dokonce i dělostřelecké balistické rakety, které se ještě nedávno zdály být reliktem minulosti. V této oblasti vyniká především americký M142 HIMARS, který používá balistické rakety MGM-140 ATACMS a nové Precision Strike Missile. Wikipedia uvádí, že mají dolet přes 500 kilometrů. Raketové dělostřelectvo je zbraní, jakou česká armáda dnes nemá, a redakce Armádního Zpravodaje se shoduje, že ji nejspíše bude muset brzy doplnit.

Video: 70 vteřin pekla prožil ukrajinský pilot, když v MiG-29 při G pár metrů nad zemí unikal ruské střele. Prokázal železné nervy

„Obecně evropský návrat k velkým těžkým vševojskovým armádám rozvoji dělostřelectva svědčí a bude svědčit ještě více,“ doplňuje problematiku Vojáček. Euro-Sd se pak s redakcí Armádního Zpravodaje shoduje, že ne všechny poznatky o dělostřelectvu z Ukrajiny budou platit univerzálně. Mnohé ano, vypíchnout lze třeba jeho spolupráci s drony, nutnost rychlé reakce na získaná data a naopak obrany proti této spolupráci, ale současně nelze pominout, že ani jedna strana války nemá leteckou převahu, která by v jiném konfliktu hrála jednu ze zásadních rolí.