I když je o střele FP-5 Flamingo slyšet v posledních měsících spíše méně, ukrajinská armáda ji tu a tam použije, nejspíše s cílem otestovat její schopnosti, na nichž stále pracuje. Snad vždy ji ovšem odpalovala na relativně krátkou vzdálenost, ač má mít dosah až 3 000 km. Pro redakci Armádního Zpravodaje je proto překvapením, že jí někteří přisuzují útok na továrnu ve Votkinsku na záběrech (níže), což je cca 1 400 km od hranic s Ukrajinou, resp. neokupované části.

Není o ní moc slyšet, ale Ukrajinci ji nasazují

Střela FP-5 Flamingo představuje ambiciózní vrchol ukrajinského úsilí o vývoj zbraní dlouhého dosahu, a pokud se ji opravdu podaří masově vyrábět, bude to „game-changer“. Jedná se vlastně o střelu s plochou dráhou letu s proudovým motorem navrženou tak, aby dokázala zasahovat cíle hluboko v ruském vnitrozemí, a do na vzdálenost až 3 000 km, uvádí Wikipedia.

Video: britští veteráni na Ukrajině z mezinárodní legie roznesli Rusy, kteří vzdorovitě drželi pozice

To by teoreticky umožnilo Ukrajině ohrožovat vojenské a průmyslové kapacity nejenom v evropské části Ruska, kde jich leží valná většina (a kde také žije 90 % obyvatel, jak vychází z mapy znázorňující osídlení), ale i v oblasti západní Sibiře. A Vladimir Putin i ostatní vysocí státníci si to jistě velmi dobře uvědomují. Už teď jim přitom působí obrovské škody dalekonosné drony jako An-196 nebo FP-1, ale ty mají poměrně malou hlavici (do 120 kg).

Oproti tomu ta u FP-5 Flamingo váží 1 150 kg, uvádí Wikipedia, takže je jasné, že napáchá násobně vyšší škody. Aktuální mediální ticho kolem střely přitom neznamená konec projektu, ale spíše fázi intenzivního ladění. Ukrajinští inženýři pravděpodobně řešili problémy s navigací v prostředí silného elektronického boje a optimalizovali spotřebu paliva.

Armádní Zpravodaj si všímá, že je v omezeném množství případů nasazována v rámci testovacích operací, kdy zkouší její reálnou schopnost proniknout vrstvenou PVO a odladit všechny technické nedostatky, případně i posunout její schopnosti na vyšší úroveň. Už teď přitom FP-5 Flamingo představuje pro ruskou PVO velkou výzvu, s níž se nedokáže efektivně vypořádat.

Vladimir Putin se chvástal, jak je Su-57 skvělý. Je zklamáním, že ho už 4 roky drží od Ukrajiny v uctivé vzdálenosti

Vzhledem ke své konstrukci a vysoké rychlosti, kterou jí dodává proudový motor, je mnohem obtížnějším cílem než zmíněné pomalé drony, z nichž je rychlejší An-196 dosahující 450 km/h, jak potvrzuje Wikipedia. Jenomže Flamingo má také další výhodu, a sice let v extrémně nízkých výškách do 50 m a využívat terénní nerovnosti, díky čemuž ji ruské radary nemusí zachytit vůbec, případně až v okamžiku, kdy je na reakci, resp. obranu příliš pozdě.

Samozřejmě to ale není 100%, jelikož má Rusko i radary schopné detekce ve velmi nízkých výškách. Redakce ArmádníZpravodaj.cz připomíná, že to umí třeba Pancir-S1, jeho vylepšená verze Pancir-S2, Tor-M2, S-400 (do baterie lze připojit k tomu určený radar, třeba 76N6, potvrzuje Wikipedia), a umí to také radar 48Ya6-K1 „Podlet-K1“ pro S-400 a S-300.

Video: jednostranný střet. Ukrajinské speciální jednotky zlikvidovaly skupinu Rusů v lese. Ani nevěděla, co se děje

Potencionální škody, které může FP-5 Flamingo způsobit Rusku, jsou veskrze strategického významu. Cílem nemusí být jenom vojenská letiště, ale i kritická infrastruktura – rafinerie, sklady paliv či energetické uzly v hloubi území, které byly kdysi považovány za chráněné právě velikostí země. A útok na továrnu ve Votkinsku, v níž mají vznikat balistické rakety Iskander nebo balistické rakety Orešnik, uvádí KyivIndependent, je toho důkazem (tedy pokud šlo skutečně právě o střelu Flamingo – ve hře jsou i drony, ale oficiálně to zatím potvrdit nelze).

Flamingo každopádně v širším kontextu nutí Rusy stahovat systémy PVO od frontové linie, aby je mohli nasadit k ochraně zázemí, což oslabuje jejich pozice přímo na ukrajinském bojišti. Na takto rozsáhlý a dlouhotrvající konflikt, v němž navíc ztratili mnoho baterií i samostatných systémů, jak vychází ze statistiky Oryxu, nebyli připraveni a celé území pokrýt nedokáží.

Nečekaná hvězda ukrajinské PVO, na níž se vyláme jeden ruský útok za druhým. Vojáci ukázali, jak Gepardem zneškodnili řízenou střelu

Redakce ArmádníZpravodaj.cz se shoduje, že zavedení Flaminga do plné služby by znamenalo definitivní konec asymetrie v útocích na dlouhou vzdálenost. A pokud Ukrajina dokáže tuto střelu vyrábět ve větších počtech, získá tím nástroj strategického odstrašování, jímž může zásadně ovlivnit politickou i vojenskou kalkulaci Kremlu. Ten by poprvé v moderní historii čelil soustavné hrozbě devastujících úderů, které mohou zasahovat celé západní Rusko.