Odpor řadových vojáků proti elitním ukrajinským jednotkám je zbytečný. Navíc, když jsou v nevýhodné situaci v podzemním bunkru, z něhož nemají jak uniknout.
Vždy, když je to možné, nabídnou ukrajinské speciální jednotky ruským vojákům kapitulaci, aby si zachránili životy a mohli je vyměnit za vlastní zajatce. Neznamená to ale, že pro to obětují ty své. Když nepřítel za každou cenu odmítá, a ještě klade odpor, nemají s ním speciálové slitování. Za příklad dává redakce Armádního Zpravodaje záběry (níže), na nichž je vidět, jak se několik ruských vojáků odmítlo vzdát, což nebylo hrdinské, ale podepsali si ortel smrti.
Skvělý výcvik a zkušenosti řadové vojáky rozdrtí
Ukrajinské speciální jednotky, včetně elitního 4. pluku speciálního určení, přistupují k boji s vysokou profesionalitou. Pokud situace dovolí, vždy dávají ruským vojákům šanci na kapitulaci, a tedy záchranu svých životů. Je to nejenom lidské, ale pro Ukrajinu jsou zajatci zároveň velmi důležití, jelikož je mohou vyměnit za své vojáky držené v ruském zajetí.
Neznamená to však, že by ruské vojáky, od nichž mají vyčistit určenou oblast, dlouze přemlouvali. Jestliže výzvu ke složení zbraní odmítnou, speciálové bez váhání rozpoutají peklo, z něhož není úniku. Propast mezi vycvičenými speciálními silami a běžnými ruskými branci často jen se základním výcvikem je obrovská, což skvěle ilustrují členové 4. pluku – veteráni s lety zkušeností, kteří prošli náročným drilem pod dohledem instruktorů z NATO, uvádí Wikipedia.
Jejich dominanci pak ještě podtrhuje, když proti nim stojí zcela nezkušení vojáci, kteří postrádají taktické návyky, koordinaci a mnohdy také motivaci. V přímém střetu tak nemají tito řadoví vojáci žádnou šanci, což se projevuje o to více, jsou-li uvězněni v opevněných pozicích, například v podzemních bunkru, z něhož obvykle vede jenom jedna cesta.
Ačkoliv se tam ruští vojáci mohou cítit bezpečně a dokáže je ochránit třeba před dopady pum z dronů nebo dělostřeleckou palbou, proti nepříteli přímo před vchodem nikoliv. Speciální jednotky dokáží velice snadno zajistit okolí a nepřátelům do bunkru naházet granáty, jejichž síla se v malém uzavřeném prostoru násobí. Kupříkladu Ukrajinci hodně užívaný granát F-1 má efektivní smrtící poloměr 30 metrů, uvádí Wikipedia, a vytváří též tlakovou vlnu.
Redakce ArmádníZpravodaj.cz nicméně připomíná, že kromě početné a technologické převahy hraje klíčovou roli i psychologický nátlak. Když se zdá uvězněným ruským vojákům situace zoufalá, mohou se snáze vzdát, ačkoliv to neplatí vždy – někteří jsou rozhodnutí zemřít, i když to vlastně jejich zemi vůbec nic nepřinese. Sice by se mohli pokusit počkat na posily alespoň v podobě dronů, které by jim získaly obrovskou výhodu, ale to se nepodaří vždy.
Operátoři 4. pluku speciálního určení jsou totiž důkazem, že ukrajinská armáda využívá dobrou taktiku a technologie. Jakmile se jednotka vydává čistit nepřátelskou pozici, standardně s sebou nosí malý průzkumný dron, aby obhlédla situaci, než někam vtrhne. A bývá natolik nenápadný, že ruští vojáci často ani netuší, že je někdo sleduje, dokud nejsou obklíčeni.


