I když dopadá bombardování na sousední zemi, střeží NATO preventivně vzdušný prostor a počítá s možností, že může nějaká střela „zbloudit“ a dopadnout na jeho území.
Ač probíhá válka v Evropě mezi Ruskem a Ukrajinu, neznamená to, že nejsou západní armády čas od času zaměstnány také. Za příklad dává redakce Armádního Zpravodaje vzlet letadel NATO a aktivaci systémů PVO, stejně jako letounu včasné výstrahy v momentě, kdy Rusko zapojí během útoku strategické bombardéry. Jejich střely mají dosah v tisících kilometrů, a ačkoliv by měly dopadat pouze na ukrajinské území, je důležité zajistit, aby žádná „nezbloudila“.
Střely může „minout“ a zasáhnout území NATO
Jelikož není Ukrajina součástí Severoatlantické aliance, nemůže od ní očekávat žádnou přímou pomoc. A přesto kvůli ruským útokům uvádí i několikrát měsíčně do pohotovosti jak letectvo, tak pozemní protivzdušnou obranu, případně další složky. Děje se tak hlavně v momentě, kdy ruské strategické bombardéry zahájí odpalování střel s plochou dráhou, které mohou dopadat blízko hranic aliančních zemí, event. hrozí, že by je některé dokonce přeletěly.
Armádní Zpravodaj připomíná, že letectvo NATO často vzlétá i kvůli provokacím Ruska zejména v oblasti Baltského moře, ale to bývá poměrně bezpečná rutina. Jiným případem je, když musí do vzduchu připravené chytat a sestřelovat ruské střely s plochou dráhou letu. Cílem je zajistit obranu, skrze níž žádná neprojde a nezpůsobí škody ani nikomu neublíží.
Klíčovou roli při tom hrají letouny včasné výstrahy AWACS, které fungují jako „oči na obloze“. V reálném čase sledují trajektorii ruských střel již nad ruským a ukrajinským územím a předávají přesné souřadnice stíhačkám a pozemním bateriím PVO. NATO má díky tomu přehled o každé střele, přičemž ruské strategické bombardéry Tu-160 nebo Tu-95 užívají třeba Ch-101 s doletem 3 500 km, uvádí Wikipedia, a Ch-55 s dosahem 2 500 km, potvrzuje Wikipedia.
Už jejich samotná hmotnost až 2 400 kg (dle verze, některé jsou i lehčí) nadělá v místě dopadu obrovské škody, natož pak při výbuchu hlavice o váze asi 400 kg. Je tedy nanejvýš nutné, aby si NATO pohlídalo, že žádná nedopadne za hranice Ukrajiny – jako si to pohlídalo z 21. na 22. února 2026, kdy Polsko aktivovalo pozemní PVO a vyslalo do vzduchu letadla.
A co vlastně dokáže NATO proti takovým hrozbám nasadit? Kupříkladu v Polsku jsou umístěny systémy MIM-104 Patriot, potvrzuje Wikipedia, ale také NAREW nebo PILICA+ k ochraně bodových cílů a baterií Patriotu nebo téměř padesátka F-16C/D Block 52+, uvádí Wikipedia. Do budoucna má také polská PVO obdržet systém SAN určený speciálně proti nízko letícím dronům a střelám s plochou dráhou letu, uvádí Militarnyi, tedy včetně Ch-101 a Ch-55.
Jak se díváte na vtahování NATO do bojové pohotovosti kvůli ruským útokům na Ukrajinu?
Komentáře
|
PŘEČTENÍ: 10727
Komentáře
|
PŘEČTENÍ: 5201
