Z kdysi odrazového můstku pro ofenzivu se stal Krym pro Moskvu spíše logistickou a politickou zátěží, kterou je stále obtížnější a dražší udržet. O tom dle redakce Armádního Zpravodaje svědčí útok na černomořské velitelství ruské raketové divize, která disponuje systémy Bastion, čímž generální štáb ukrajinské armády potvrdil, že dokáže velmi efektivně operovat de facto na celém poloostrově, a že se ruská PVO zkrátka nedokáže dronovým útokům bránit.

Předsunutou základnu je těžké chránit i zásobovat

Krym se ještě na začátku ruské invaze na Ukrajinu tvářil jako nedobytná bašta, a dávalo by smysl ho maximálně zabezpečit. Jde totiž o klíčový uzel pro ruské vzdušní útoky na jih Ukrajiny, ale také o logistiku pro pozemní jednotky a jejich zásobování. Jenomže pod tlakem moderních technologií se proměnil v nebezpečnou past, která každým dnem ztrácí na významu.

Ruský útok na Ukrajinu vyvolal obavy v nejvyšším velení NATO. Vyslalo stíhačky a uvedlo PVO do pohotovosti

Už dávno jsou pryč časy, kdy Rusko využívalo tamní základny a letiště k ničivým úderům bez většího rizika, o což se zasluhují především drony. Ukrajinské síly tam systematicky likvidují ruskou logistiku a vojenská stanoviště, čímž postupně oslabují symbolický i vojenský význam tohoto poloostrova a odlehčují frontě na jihu země, potvrzuje její stagnaci LiveUAmap.

Schopnost Ukrajiny útočit prakticky denně pomocí dronů s dlouhým doletem odhalila kritické slabiny v ruské protivzdušné obraně. Každý úspěšný zásah radarových stanic a odpalovacích zařízení S-400, S-300, Tor, Buk a dalších v ní vytváří „díry“, jež umožňují další vlny útoků zacílené na citlivou infrastrukturu, jako jsou ropné terminály či opravárenské závody.

Češi mohou být hrdí, pomáhají ve velkém držet na uzdě ruské hordy. Bez muniční iniciativy by Ukrajinci zažívali těžké časy

To ruské armádě drasticky ztěžuje údržbu techniky v celém sektoru, omezuje schopnosti zásobování jednotek na frontě palivem, ale i jinými ropnými produkty, narušuje to obchodní tok v Černém moři, na němž je Rusko do značné míry závislé, a jelikož má s Krymem jenom omezené spojení, hlavně přes Krymský most (též Kerčský most), stává se pro něj i přítěží.

S pokračující degradací PVO schopnost Ruska bránit Krym setrvale klesá, což mění dynamiku celého bojiště na jihu Ukrajiny, ač na něj proudí jednotky i zásoby i z východu, tedy z pevninského Ruska. Poloostrov je nicméně pod neustálým dohledem a palbou, což nutí ruské velení držet letouny ve vnitrozemí a celkově zajišťovat útočné operace a logistiku odjinud.

Video: vyhraje, kdo první vystřelí. V přestřelce na 10 metrů ukrajinský výsadkář zvítězil nad řadovým ruským vojákem

Hlavním úderným prostředkem je přitom dron An-196 Liutyi, který doletí až 600 km, pakliže nese hlavici těžkou 75 kg, uvádí Wikipedia, ale s 50kg doletí až 2 000 km. Později se stal oblíbeným též dron FP-1 s doletem až 1 600 km a hlavicí těžkou do 120 kg, potvrzuje Militarnyi, ale na západ poloostrova působí často také zmenšené verze FP-2 s doletem do 200 km.