Ukrajinci zasadili ruskému letectvu těžké ztráty a nadobro ho ponížil. Likvidují mu bojová letadla, vrtulníky i speciální letouny přesto, že se do přímých soubojů vůbec nepouští.
I když mělo mít ruské letectvo nad Ukrajinou jasnou převahu, ani po 4 letech bojů mu nedává tak zásadní výhodu. Naopak se piloti bojí přibližovat, protože jim hrozí sestřelení PVO. I přes absenci vzdušných soubojů se nicméně ukrajinské armádě daří jeho letouny likvidovat ve velkém, a umí to i na dlouhé vzdálenosti. Redakci Armádního Zpravodaje to opětovně potvrdil útok z 20. února 2026 v Orlovské oblasti, kde byly zničeny dva vrtulníky, a sice Mi-8 a Ka-52.
Na souboje nedochází, přesto ruské letectvo trpí
Za čtyři roky bojů proti Ukrajině utrpělo ruské letectvo ztráty, které jsou drastické i pro armádu takového rozsahu, potvrzuje AeroSpaceGlobalNews. Podle dostupných dat přišlo o stovky letounů, a ačkoliv Oryx k 24. únoru 2026 vizuálně potvrdil „pouze“ 181 z nich (151 zničených, zbytek poškozených), reálné ztráty budou rozhodně vyšší, jelikož ne pro všechny ukrajinské úspěchy jsou dostupné fotografie nebo záběry.
Citelné ztráty ve výši 41 kusů utrpěly frontové bombardéry Suchoj Su-25 pro blízkou leteckou podporu, ale také víceúčelové Suchoje Su-30SM, jichž Rusko ztratilo 20. Vůbec nejcitelnější bude nicméně ztráta 41 stíhacích bombardérů Suchoj Su-34, což jsou vysoce moderní a drahé stroje, kterých mělo k roku 2024 jenom lehce přes 160, potvrzuje Wikipedia.
Odnesly to nicméně i víceúčelové letouny Su-35S, které jsou páteří ruského letectva, a dokonce i unikátní letouny včasné výstrahy A-50. Pro ruské letectvo, které se desetiletí chlubilo svou nedotknutelností a technologickou převahou, jde o hlubokou ránu do prestiže, neboť se ukázalo, že není schopno ovládnout vzdušný prostor ani nad výrazně slabší Ukrajinou.
Největší škody mu nezpůsobila ukrajinská PVO, ani letadla v přímých soubojích, ale především systematické údery dronů na letecké základny v hlubokém v týlu. Ukrajinské dálkové drony opakovaně zasáhly strategická letiště jako Olenya nebo Engels, kde na ranvejích a v hangárech zničily či vážně poškodily strategické bombardéry Tu-95MS a Tu-22M3, uvádí AP.
Ty jsou pro Rusko v podstatě nenahraditelné, protože byla jejich výroba ukončena před desítkami let, a dnes produkuje – ovšem ve velmi nízkém tempu – pouze Tupolev Tu-160. Ale kromě všeho zmíněného utrpěly těžké ztráty i vrtulníkové letky, zejména bojové Ka-52 a transportní Mi-8, které byly často ničeny přímo na odstavných plochách, potvrzuje Mezha.
Schopnost Ukrajiny zasahovat cíle stovky až tisíce kilometrů od hranic znamená, že žádné ruské letiště již není bezpečné. To nutí velení ozbrojených sil stahovat letadla více do vnitrozemí, což drasticky prodlužuje doletové časy k frontě, spotřebovává více paliva a zvyšuje opotřebení, a to vše snižuje počet operačních vzletů, které mohou piloti denně vykonat.
Operační schopnosti ruského letectva jsou nyní omezeny nejen úbytkem samotných letadel, ale také opotřebením těch zbývajících a ztrátou elitních pilotů. Každý zničený stroj znamená oslepení a oslabení celého útočného řetězce, a ačkoliv Rusko dokáže vyrábět několik nových kusů ročně, na nahrazování ztrát to nestačí, jelikož Ukrajinci postupují příliš rychle. To vede k postupné a nevratné degradaci kdysi „druhého nejmocnějšího“ letectva na světě.
Za čtyři roky války proti Ukrajině ruské letectvo potvrdilo, že i jeho největší trumf, Suchoj Su-57 páté generace, je pro svůj původní záměr – pronikání PVO a její ničení – zcela nevhodný, takže se dnes zmůže maximálně na bombardování z velké vzdálenosti. Role letectva je, nejenom toho ruského, ve válce na Ukrajině úplně jiná než v předchozích konfliktech.



