Kvíz: Znáte největší vojenské katastrofy moderní historie? Pokud dáte víc než 6 z 10 máte přehled který většině chybí

Když se řekne válka, většina lidí si vybaví vítězné přehlídky, slavné generály a jasné triumfy. Jenže moderní dějiny jsou plné okamžiků, kdy se sebejisté štáby spletly a během pár hodin přišly o desítky tisíc životů. První den bitvy na Sommě v roce 1916 přinesl britské armádě téměř 60 tisíc padlých a raněných, nejkrvavější den v jejích dějinách. V Gallipoli skončila ambiciózní spojenecká operace potupnou evakuací, i kvůli podcenění turecké obrany a chaotickému velení. U Stalingradu zase Hitler přišel o celou polní armádu, když místo ústupu trval na „držení za každou cenu“. Tenhle kvíz vám tyto průšvihy nepřikrášlí, ale pomůže zjistit, co z jejich skutečného příběhu máte v hlavě.

Proč nás přitahují právě neúspěchy

V posledních letech zájem o vojenskou historii roste – od seriálů a dokumentů přes počítačové hry až po podcasty o „největších omylech generálů“. Do popředí se víc než dřív dostávají právě katastrofy, ne jen slavná vítězství, a připomínají, jak křehká je i ta nejmocnější armáda. V redakci se s tím setkáváme často: v mailech a komentářích vidíme, jak lidé zaměňují invazi v Zátoce Sviní s kubánskou raketovou krizí nebo berou Tetovu ofenzivu jako jednoznačnou americkou porážku, i když komunisté utrpěli obrovské ztráty. Nové expedice k vrakům u Midway zase ukazují, jak rychle se kdysi „nepotopitelné“ lodě mohly změnit v hromadu šrotu na dně oceánu. Když děláme historické kvízy, vidíme na počtech sdílení, že lidi baví poměřovat si znalosti – a zároveň je občas nepříjemně překvapí, co všechno si pletou.

Na co se v tomhle kvízu opravdu hraje

Tenhle kvíz není testem encyklopedické paměti, ale spíš orientace v souvislostech moderních válek. Zaměřuje se na chvíle, kdy selhala kombinace strategie, logistiky a zpravodajství – od zákopů na Sommě přes výsadky na Gallipoli a obklíčení německé 6. armády ve Stalingradu až po pevnost obklíčenou v údolí u Dien Bien Phu. Častou chybou je, že lidé znají název bitvy, ale netuší, kdo vlastně koho obléhal, kdo kapituloval nebo proč se původně „dobrý nápad“ změnil v katastrofu. V redakci jsme proto vybrali otázky, které vycházejí z konkrétních bitev, poválečných analýz a oficiálních hlášení, ne z legend kolujících po internetu. Potřebovat budete kombinaci faktů, zdravého úsudku i schopnosti odhadnout, kde se vojákům a politikům nejčastěji lámalo štěstí.

Katastrofy, které máme pořád na dosah

Zároveň si můžete na bezpečné vzdálenosti sáhnout na témata, která dodnes budí emoce – od pádu Singapuru, největší kapitulace v dějinách britské armády, až po nevydařené speciální operace studené války. Neúspěšná invaze v kubánské Zátoce Sviní i tragická záchranná mise Eagle Claw v Íránu připomínají, že ani supervelmoci nemají imunitu proti blamáži. Potopení jaderné ponorky Kursk se 118 námořníky na palubě pak ukazuje, že vojenské katastrofy nepatří jen do zaprášených kronik, ale i do velmi nedávné minulosti. V redakci už jsme zažili čtenáře, kteří po podobném kvízu volali dědečkovi, aby se ho konečně zeptali na jeho vlastní válečné zážitky. Zkuste si tenhle kvíz bez nápovědy a uvidíte sami, jestli byste s přehledem nad 6 bodů patřili k menšině, která má o vojenských katastrofách moderní historie opravdu jasno.