Jednou z oblastí, na něž Ukrajina po začátku ruské agrese v únoru 2022 útočí, je poloostrov Krym. Na něm mají nebo měly ruské ozbrojené síly celou řadou klíčových vojenských zařízení, a stejně tak hlavní kotviště černomořské flotily, což znamená řadu velice cenných vojenských cílů. Ukazuje se přitom, že je tam Rusko nedokáže plnohodnotně bránit a má veliké škody, a to i na protivzdušné obraně, která by měla ochranu zajišťovat. Redakce Armádního Zpravodaje soudí, že to dokazuje i video (níže), kde jsou vidět právě útoky na ruskou PVO.

Rusko obsadilo Krym již v roce 2014

Krym není ruským územím, ale patří podle mezinárodních norem Ukrajině. Wikipedia však uvádí, že ho již v roce 2014 anektovalo a označuje ho za své území. Důvodů k tomu bylo několik – mnoho obyvatel Krymu bylo proruských a připojení si opravdu přálo, ale zejména má strategickou polohu. Kupříkladu je tam Sevastopol, v němž kotvila Černomořská flotila, kdysi nejspíše nejsilnější námořnictvo v celém Černém moři.

Putin s obavami sleduje sílící evropskou velmoc. Francie aktualizuje jadernou doktrínu

Na poloostrově jsou také rozmístěné systémy protivzdušné obrany, například S-400, a Ukrajina často cílí právě na ně. Je schopna přesně ničit odpalovací systémy, radary i další části, které jsou základem ruské obrany dlouhého dosahu – ta má zvládat sestřelovat letouny, střely s plochou dráhou letu i balistické rakety krátkého doletu, uvádí Wikipedia. Ukazuje se ovšem, že například na drony nestačí, a tak S-400 pravidelně zasahují. Mezer může pak využít Ukrajina k útokům na další cíle, třeba na velitelství černomořské raketové divize.

Krym je hlavně v dosahu dronů

Ukrajina může k útokům na Krym použít celou škálu zbraní, protože je relativně blízko. Na severu i v jeho středu může útočit drony FP-2, k nimž United24Media uvádí, že unesou až 105kg hlavici a doletí do vzdálenosti až 200 km. Pokud by to nestačilo, lze použít drony FP-1 s dosahem až 1 600 km, které unesou hlavici o hmotnosti 60 kg, a při kratší vzdálenosti až dvojnásobnou, uvádí Militarnyi. Ta na zničení protivzdušné obrany více než dostačuje.

Izraelské F-35I Adir vyškolily íránskou protivzdušnou obranu. Klíčový systém měl být lepší než ruský S-400, ale selhal

Útoky na Krym mají podle všeho dvojí účel – jsou tam vojenská zařízení, a také dislokované jednotky, které slouží v bojích na Ukrajině. Jejich oslabení či poškození však snižuje útočné schopnosti Ruska a může to narušit zásobování fronty. Druhá rovina bude pak morální a propagandistická. Útoky mohou Rusům dokázat, že se Ukrajinci s anexí rozhodně nesmíří, a ukrajinské veřejnosti to, že jsou tam její ozbrojené síly schopné způsobovat škody.

Útok na části ruského systému S-400 na Krymu