Ruská pěchota si zřídila základnu pod zemí, kde se zdála být v bezpečí. Jenomže tam na ni zaútočil ukrajinský MiG-29 a prakticky ji uvěznil.
I když nemá letectvo ve válce na Ukrajině takový význam jako v jiných konfliktech, zasazuje na mnoha místech těžké rány. Za příklad dává redakce Armádního Zpravodaje záběry (níže), kde to odnesl vchod do podzemního podpůrného stanoviště ruské čety. Ukrajinský MiG-29MUA na něj shodil leteckou pumu AASM Hammer, která ho prakticky zasypala. Výsledkem mohlo být uvěznění nepřátel pod zemí, ačkoliv není jasné, kolik jich tam bylo.
Vylepšená verze, která dostala i západní zbraně
MiG-29MU1 je ukrajinská modernizace původně sovětského víceúčelového letounu, jejímž cílem bylo zvýšení jeho bojové efektivity v moderním konfliktu. Wikipedia upřesňuje, že tím hlavním zlepšením je instalace výkonnějšího radaru s větším dosahem a modernizovaný navigační systém se satelitním přijímačem. Ve výzbroji je přitom MU1 teprve od roku 2009.
Současně umožňuje lepší integraci s digitálním bojištěm a dává vyšší šanci na přežití v oblasti s hustou protivzdušnou obranou. Armádní Zpravodaj hodnotí jako zásadní průlom v nasazení MiG-29MU1 schopnost nést západní munici, v tomto případě francouzské pumy AASM Hammer. Ty mají raketový pohon, s nímž zasahují ruské pozice na vzdálenost až 72 km.
Kombinace inerciálního (INS), satelitního (GPS) a infračerveného navádění jim potom zajišťuje chirurgickou přesnost, potvrzuje Wikipedia. I když je MiG-29 v základu starý, je pro ukrajinské piloty nepostradatelný a tvoří páteř letectva schopnou operací z poškozených nebo provizorních letišť. slouží nejenom k útokům, resp. bombardování, ale také k obraně.
Vchod do ruského bunkru měla zasáhnout 250kg varianta AASM Hammer, která je užívána asi nejčastěji. Existuje nicméně také poloviční, a naopak dvakrát těžší, ale ty jsou nasazovány méně; tunovou variantu pak MiG-29 neunese, i když na tom mají inženýři pracovat. Obvykle je však lepší a efektivnější i z hlediska nosnosti shodit spíše dvě menší pumy.

