Útok ruských vojáků nevyšel. Jeden z nich zřejmě šlápl na obzvláště ničivou protipěchotní minu a kolega ho neuměl zachránit, tak oba zastřelil a akci tím ukončil.
Zdaleka nejhorší je válka pro vojáky v první linii, kteří čelí těm největším hrůzám. A je naprosto pochopitelné, že na spoustu z nich nejsou připraveni. Redakce Armádního Zpravodaje se o tom přesvědčila ze záběrů (níže), na nichž jsou vidět dva postupující ruští vojáci, v jejichž blízkosti vybouchne dron. Ačkoliv oba přežili, jeden z nich nejspíše ještě šlápl na minu, s čímž si nedokázal jeho spolubojovník poradit, a tak vzal nejdříve život jemu, a pak i sobě.
Voják zřejmě šlápl na obzvláště silnou minu
Bezpilotní letouny doslova proměnily povahu bojů na Ukrajině. Používají je sice obě strany, ale zdá se, že ta ukrajinská je v tom dlouhodobě výrazně lepší, a navíc má i lepší pozici, protože se na mnoha místech brání, což znamená, že se její vojáci s nepřítelem často vůbec nemusí střetnout, ale zlikvidovat je za pomoci dronů; útočníci ovšem stejné možnosti nemají.
Jejich ztráty jsou tak přirozeně větší a může k nim dojít naprosto kdykoliv. V tomto případě je zjevné, že obránci o dvojici útočníků věděli – nejenom, že ji natáčel zřejmě průzkumný dron, ale sebevražedný to trefil do stromu v jejich těsné blízkosti. To by mohlo značit, že v oblasti nebyl další, a tak se operátor pokusil oba nepřátele aspoň zranit, i když strom účinky zmírnil.
A to dokonce natolik, že nejspíše ani neublížil vojákovi, který byl výbuchu blíže, jelikož se zvedl a spěchal na pomoc kolegovi. Toho možná dron také nezasáhl, ale zato se dle díry v zemi zdá, že šlápl na protipěchotní minu. Není možné poznat, o jakou šlo, ale Rusové i Ukrajinci hojně užívají starou PMN z 50. let 20. století, tedy z dob SSSR, uvádí Wikipedia.
Oproti jinými protipěchotním minám, které často obsahují kolem 50 gramů výbušnin, má PMN-1 asi pětkrát více, resp. 249 g, čímž dokáže snadno zničit celou nohu oběti. Ta často vyžaduje amputaci vysoko nad kolene, a ještě způsobí další vážná poranění. Jejímu užití by odpovídalo i chování druhého z ruských vojáků, který se pokusil kolegu zachránit, ale marně.
Noha mu nejspíše krvácela natolik, že to vyhodnotil jako nemožné, a buď v tu chvíli propadl úplné beznaději, nebo věděl, že ani on daleko nedojde. Nejdříve proto střelil útočnou puškou do hlavy jeho, a následně i sebe. Událost ukazuje jednu z hrůz války, a jak zoufalý umí člověk být, když si bez váhání vezme vlastní život, pokud se ocitne v takové situaci.

