Válka proti Íránu zřejmě jen tak neskončí. Stále má totiž velký arzenál, kterým může útočit na americké a izraelské cíle v celém regionu a páchat škody.
Ozbrojené síly Íránu jsou mnohem slabší ty americké a izraelské, a přesto se ho nedaří odzbrojit, jelikož prokazuje, že radši obětuje vše, aby dosáhl svého. Válka trvající několik týdnů přitom nemusí skončit tak brzy, jak Donald Trump hlásá; redakce Armádního Zpravodaje u CNN zjistila, že americká rozvědka uvedla, že má mít Írán stále asi polovinu odpalovačů balistických raket a tisíce dalekonosných dronů, jimiž může ještě napáchat obrovské škody.
Za několik týdnů válka zřejmě neskončí
Scénář je podobný jako při ruské invazi na Ukrajinu – mnozí si mysleli, že půjde o rychlý proces, v němž slabší země během chvíle podlehne a přistoupí na podmínky útočníků. To se ovšem nestalo, a tak od 28. února 2026 zuří válka Američanů a Izraelců proti Íránu, který se sice nemá moc jak bránit, ale zato odpovídá velmi ničivými údery pomocí raket a dronů.
Wikipedia potvrzuje, že i když to schytaly i nějaké civilní cíle, těmi primárními jsou americké základny, zbraně a vybavení na Blízkém východě, což odnáší i američtí spojenci. Balistická raketa a drony kupříkladu zasáhly americkou základnu Camp Buehring na severu Kuvajtu, a jindy zase letěla balistická raketa na Turecko, které ji nicméně coby člen NATO sestřelilo.
Útočníci měli zasáhnout vyšší tisíce cílů, zatímco Írán nejméně vyšší desítky, některé opakovaně, a na jeho straně stojí také Hizballáh nebo Hútíové. Ani přes velkou devastaci země se ale teheránský režim vzdát nechce a doufá, že vyvine na Západ tlak, aby donutily Ameriku válku ukončit. Trump ovšem tvrdí, že bude pokračovat, a že ještě pořádné nezačala, uvádí CNN.
Hrozí, že začne ničit také infrastrukturu, včetně mostů a elektráren. Armádní Zpravodaje je ale názoru, že bude zfanatizovaný islamistický režim bojovat do poslední chvíle, protože pokud by se snad vzdal a padl, znamenalo by to jistou smrt jeho vůdců. Nutno připomenout, že Evropa válku neschvaluje a odmítá se zapojit i coby součást NATO.
To je logické, protože NATO je obranná aliance, a nikoliv útočná. Na druhou stranu je opět nutné připomenout, že Írán už zaútočil třeba na Turecko, které jeho členem je. Teoreticky to tak lze vnímat jako legitimní důvod, ale přesto se Evropa distancuje – má nicméně zájem na znovuotevření Hormuzského průlivu, v němž Írán blokuje námořní obchod.
Jenomže Íránu je zjevně jedno, jaké škody zanechá válka na jeho zemi a obyvatelstvu, a zatím to vypadá, že hodlá bojovat. Ukončení konfliktu během několik týdnů tak může být nereálné, i když to Donald Trump avizuje. Je však nutné ho brát s rezervou, protože to není zrovna stratég a již několikrát se nestalo nic z toho, co avizoval, nebo čím hrozil.
„Stále jsou plně připraveni způsobit absolutní chaos v celém regionu,“ uvedl anonymní zdroj pro CNN s tím, že má mít Írán stále polovinu mobilních odpalovačů balistických raket a tisíce dronů Shahed. Na druhou stranu měl klesnout počet útoků íránskými balistickými raketami o 90 %, takže to spíše vypadá, že režim není schopen rychle vyrábět nové.
Mezi ty nejnebezpečnější patří Chajbar Šekan s doletem 1 450 km a vysokou obratností, což ztěžuje její zachycení. Váží 6,3 tun, z čehož připadá 550 kg na bojovou hlavici, uvádí Wikipedia. Za v podstatě nejsilnější lze nicméně označit Chorramšahr-4 s doletem až 2 000 km a hlavicí těžkou 1,8 tuny, potvrzuje Wikipedia. Velmi schopná je též balistická raketa Sejjil, která využívá oproti zmíněným tuhé palivo, díky čemuž může odstartovat prakticky okamžitě.
Velikým nebezpečím jsou nicméně i drony Shahed. Například Shahed 136 (ale existují i jiné verze, jde totiž o celou rodinu dronů) má hlavici těžkou 50 kg a doletí až 2 500 km, potvrzuje Wikipedia. Sice nenapáchá zdaleka tolik škod jako balistická raketa, ale rozhodně nejsou malé, a navíc může být vypouštět v podstatně vyšších počtech a přehltit PVO.
Jak si myslíte, že dopadne válka proti Íránu?
Zpravodajství
|
PŘEČTENÍ: 5477
Zpravodajství
|
PŘEČTENÍ: 5572
Zpravodajství
|
PŘEČTENÍ: 7267
