Ještě před několika lety se mohlo Rusko spolehnout, že ho značně chrání jeho rozloha, díky níž prostě soupeř jako Ukrajina na mnohé z jeho území nedosáhl. To se ovšem změnilo zejména díky dronům, s nimiž teď chtějí Ukrajinci útočit až v Kaspickém moři. Redakce Armádního Zpravodaje nepochybuje, že to pro Rusy představuje komplikaci, s níž se nezvládnou poprat, a co více, budou trpět hned dvakrát – přijdou totiž zároveň o spoustu peněz.

Na ropě je Rusko kriticky závislé

Rusko se tvářilo jako supervelmoc, za což vděčí zejména vlivu, který vybudoval SSSR. O to potupnější pro něj je, když ho doslova drtí kdysi mnohonásobně slabší Ukrajina, kterou mělo po spuštění invaze zničit během krátké doby. A přesto mu vzdoruje už pátým rokem. Ano, sice s podporou Západu, ale hlavní tíhu bojů mají na bedrech Ukrajinci.

Ukrajinci se ženou na 160m vyvýšeninu a připravují si půdu pro útok na Huljajpole. Kdo ji drží, ten rozhoduje o hranicích na jižní frontě

A ti opakovaně ukazují, že jsou den ode dne mocnější. Útočí na Rusy, kde mohou, doslova je rubou hlava nehlava, a ABC v dubnu 2026 uvedlo, že začali vypouštět více dronů, než kolik jich na ně létá z Ruska. Vděčí za to samozřejmě obrovské ekonomické podpoře Evropy a Ameriky, ale stejně tak technologiím, které si vyvinuli. Hlavně dalekonosným dronům.

Ty jsou poměrně levné a lze je vyrábět, a tedy i vypouštět, po stovkách denně, pokud je řeč o těch dalekonosných. V případě FPV dronů je výroba v desítkách tisíc kusů. Z těch známých lze jmenovat An-196 Liutyi s doletem až 2 000 km a hlavicí těžkou 50 kg, uvádí Wikipedia, a FP-1 s dosahem až 1 600 km a hlavicí těžkou až 120 kg, potvrzuje Militarnyi.

Ruský pilot s Il-20 otravoval u hranic. Naštvaní Poláci a Francouzi vůbec nečekali, co udělal

Výrobu FP-1 se přitom podařilo Ukrajincům z většiny lokalizovat, a tedy zlevnit. Což přispívá k rozšiřování plánovaných akcí. Jejich ozbrojené síly totiž obnovují útoky na ruské ropné plošiny v Kaspickém moři, potvrdil 10. dubna 2026 Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny s tím, že tam téhož dne došlo k zasažení ropných plošin V. Grayfer a Jurij Korčagin.

Kaspické moře je přitom vzdálené od hranic Ukrajiny přes 660 km, ale protože Rusko její východ okupuje, je nutné připočítat dalších alespoň 100 km. Na takovou vzdálenost budou pochopitelně užívány pouze dalekonosné drony – ty s kratším doletem tam dostat nelze, byť v Černém moři jinak startují z dronů námořních. Ty ale do Kaspického moře neproplují.

Video: ruští vojáci na frontě v problémech. Ukrajinci na 200 km zasáhli obrovský muniční komplex a odřízli je

Ukrajinci navíc budou útočit i na podstatně delší vzdálenost. „Vrtné plošiny se nachází v severním Kaspickém moři téměř tisíc kilometrů od frontové linie, a jsou klíčovým článkem pro zásobování ruské okupační armády palivem a mazivem. Ukrajinské obranné síly budou pokračovat v útocích na klíčové cíle okupantů, dokud nebude ozbrojená agrese Ruské federace proti Ukrajině zcela zastavena,“ uvedl generální štáb ukrajinské armády.

Zajímavé přitom je, že si drony zachovaly při útoku 10. dubna 2026 komunikační kanál s operátory, ačkoliv útočily na více než 900 km. To potvrzuje, že ho Rusové nejsou schopni rušit, a že mají extrémně hodně slepých míst, na něž mohou Ukrajinci zaútočit de facto bez větší práce. Nebude jim to komplikovat žádná PVO, a to ani elektronický boj.

Video: Rusové jsou jako zkamenělí, exploze byla masivní. Na 1 000 km Ukrajinci zasáhli jejich páteř petrochemického průmyslu

Pro Kreml je to velmi špatná zpráva, jelikož je na příjmech z ropy značně závislý. Ukrajinci mu ovšem nedávno zdevastovali infrastrukturu a přístavy v Baltském moři, v důsledku čehož se vývoz razantně propadl, a totéž mu působí v Černém moři. Už tak zoufalá situace je pro Rusy v podstatě neřešitelná, a je prakticky jisté, že Ukrajinci nepoleví.