Rusko rádo ukazuje sílu a provokuje západní země, které na něj sice reagují zdrženlivě, ale přesto velmi pohotově. Obvykle jde přitom o vzdušné operace, ale 10. dubna 2026 plula blízko švédského území, tedy člena NATO, ponorka třídy Varšavjanka. Eskortu jí zajistila dvojice JAS-39 Gripen, uvádí SVT, která měla dle redakce Armádního Zpravodaje hlavně monitorovat situaci, protože není k protiponorkovému boji vybavena.

Gripen není k boji s ponorkami určený

Ponorka třídy Varšavjanka (Projekt 636) je vylepšená diesel-elektrická verze třídy Kilo, uvádí Wikipedia, a proslula extrémně tichým chodem, díky kterému získala přezdívku „Černá díra“. Je vyzbrojena torpédy, minami a zejména střelami s plochou dráhou letu Kalibr. Dokáže operovat v mělkých vodách a je klíčovým prvkem ruské černomořské i tichomořské flotily.

Video: Rusové se opět předvedli. Bezdůvodně zavraždili 4 ukrajinské zajatce střelbou do zad, když leželi čelem k zemi

K útoku se pochopitelně nechystala, ale i tak bylo nutné ji mít na pozoru. Tiskový mluvčí švédských ozbrojených sil, Per Pilqvist, přitom uvedl, že byla ruská ponorka sledována dávno před tím, než došlo k nasazení letectva. Úžinou známou jako Kattegat mířila k Baltskému moři, které je přes ni spojeno se Severním mořem, potvrzuje Wikipedia.

„Sledujeme vše v Baltském moři. Jde o informační řetězec, ve kterém si neustále vyměňujeme data se svými spojenci,“ sdělil Per Pilqvist. Mise měla přitom vyjasnit operační situaci. Během eskorty letadla prováděla vizuální identifikaci, pořizovala snímky a kontrolovala případné neobvyklé prvky. Operace nicméně pokračovala také následujícího dne.

Rusové těžce prohrávají a nasazují rezervy. Marně, Ukrajinci se derou vpřed a sráží je na kolena na jihu i východě

To už ovšem přesnou polohu ponorky neoznámily, přičemž se jednalo o rutinní činnost za účelem zajištění územní celistvosti Švédska a jeho spojenců. Je na místě připomenout, že dle mezinárodního práva může Rusko operovat v mezinárodních vodách Kattegatu a proplout Dánským průlivem, pokud nenarušuje výsostné vody okolních států.

Kdyby hrozilo nějaké riziko, nebyly by ke sledování ponorky vyslány Gripeny. Země NATO mají v oblasti silnou pobřežní obranu, protiponorkové vrtulníky i plavidla, která jsou k boji proti ponorkám určená. Armádní Zpravodaj hodnotil v únoru 2026, po vyjádření Putinova poradce, který pohrozil, že je Rusko v Baltském moři silné, jak tam na tom opravdu je.

Ukrajina útočí na Rusy v Africe. Každá jejich prohra je fatální pro Kreml i válku na Ukrajině

JAS-39 Gripen je přitom víceúčelový letoun, který vyniká svou obratností a nízkými provozními náklady. Díky koncepci delta křídla a kachen dokáže operovat i z krátkých silničních úseků, což je klíčové pro rozptýlené letectvo. Ačkoliv má potom poměrně silnou a pestrou výzbroj, proti ponorkám žádná určená není. Umí ale bojovat proti hladinovým plavidlům.

Na ta má střelu RBS-15F s dosahem 70 až 300 km, záleží na typu, potvrzuje Wikipedia, a nese hlavici těžkou 200 kg. Ta je tvořena ocelovým pláštěm plněným silnou trhavinou, přičemž je optimalizována k probití lodního trupu pomocí kinetické energie, načež exploduje až uvnitř, což ji de facto rozerve zevnitř. Zvládne i velká plavidla, která Rusko má.