Na většinu bojových akcí se nehodí a mají velmi omezený počet ran, ale pokud jde o ničení dronů nad bojištěm, jsou bezkonkurenční. Brokovnice jsou proto vidět i na moderním bojišti, kde s nimi vojáci zajišťují PVO proti dronům na velmi krátkou vzdálenost. Redakce Armádního Zpravodaje zhlédla jejich efektivitu na záběrech (níže), kde ukrajinští vojáci s jistotou a klidnou hlavou ničí ruské drony, které se je snaží objevit a zaútočit na ně.

Kdyby voják minul, mohl by za pár vteřin zemřít

Brokovnice v bitvách debutovaly hlavně v zákopech první světové války. Třeba Winchester Model 1897 byl tak drtivý, že Němci marně žádali jeho zákaz, uvádí Wikipedia. Nejde ovšem o tradiční zbraně, protože mají krátký dostřel a nulovou průraznost proti balistice. Na otevřeném poli proti puškám neobstojí, což z nich dělá spíše doplněk než hlavní výzbroj armád.

Ale přesto mají velký přínos. Jednotky je volí pro boj zblízka (CQB) a čištění budov, a též jsou nenahraditelné jako „masterkey“ při vyrážení dveří nebo v zákopech, kde rozhoduje instinktivní střelba. Dnes zažívají renesanci jako skvělé zbraně proti dronům, kdy oblak broků vytvoří bariéru, kterou malý a rychlý FPV dron v letu prostě nedokáže minout.

Jediná ruská ponorka se objevila u pobřeží NATO a Gripeny se hnaly do vzduchu. Ale nemohly nic dělat

Wikipedia uvádí, že ukrajinská armáda používá například americkou Mossberg 500 či domácí Fort-500, což je v podstatě její kopie. Obě mají pumpovací mechanismus a téměř shodné vlastnosti – z hlediska dostřelu to znamená max. 150 metrů, ale drony jsou obvykle trefovány na desítky metrů. Což je ostatně na záběrech (níže) velmi dobře vidět (jsou tam namíchány i případy sestřelování útočnými puškami, což probíhá z větší vzdálenosti).

Vojáci se přitom naučili ovládat brokovnice tak dobře, že jim stačí na dron jediný výstřel. To si pochopitelně žádá velké soustředění a pevnou ruku, aby opravdu stačil pouze jeden, protože kdyby ho minuli, stačilo by několik vteřin, aby se k nim dron přiblížil a zaútočil na ně. Jeho exploze přitom bývá nebezpečná i z větší vzdálenosti, takže jde o riskantní práci.

Nese-li například ruční granát F-1, hrozí jim smrtící nebezpečí do 30 metrů od jeho výbuchu, i když zranit dokáže až na 200 metrů, potvrzuje Wikipedia. Obdobné to nejspíše bude u improvizovaných výbušnin, ačkoliv ty bývají nebezpečnější na několik metrů, zatímco na větší vzdálenost zranit nemusí, byť k nim vojáci někdy přidávají střepiny.