Ze Slovinska zaznívají hlasy o tom, že by tam mělo být uspořádáno referendum o setrvání země v Severoatlantické alianci. Jeho hlavním zastáncem je předseda parlamentu, Zoran Stevanovic, z proruské strany Resni.ca. Zatím ale nic nenasvědčuje tomu, že by Slovinci měli nebo chtěli NATO opustit. Redakce Armádního Zpravodaje zjistila, že vliv této strany na politiku není příliš veliký, a nejspíše ani veřejnost opuštění aliance moc nefandí.

Slovinsko mimo zahraniční spory

S tím, že chce uspořádat referendum o setrvání v NATO, se Stepanovic vůbec netají. Aa uvádí, že podle jeho názoru by Slovinsko mělo zůstávat stranou veškerých konfliktů, a vojenských a zahraničních sporů by se nemělo vůbec účastnit, protože z toho nemá prospěch. Zároveň ale odmítá, že by jeho postoje a směřování strany bylo proruské.

Rusové se rozklepali strachy z jediného ukrajinského mladíka. Kdyby nepřijali kapitulaci, měl pro ně připravené peklo

Wikipedia každopádně tuto stranu označuje za populistickou a proruskou. Vznikla na kampani proti očkování a opatřením při pandemii covid 19, a vymezuje se také proti korupci a za národní suverenitu. Odborníci upozorňují, že mnohé názory šířené stranou jsou lživé a vychází z ruské propagandy. Jeden ze známých členů strany se například zúčastnil i rozlučkového večírku s ruským diplomatem, kterého Slovinsko vyhostilo kvůli špionáži.

Sílu má asi jako Okamura v ČR

Stepanovic přiznává, že referendum o vystoupení z NATO nejspíše nemá šanci na úspěch. Ačkoliv má významnou funkci předsedy parlamentu, nepodílí se na vládě, která rozhoduje, a jeho skutečná politická moc je malá. Pozici získal hlavně kvůli tomu, že je Resni.ca jakýmsi jazýčkem na vahách. V reálu má jenom 5 poslanců v 90členném parlamentu, což znamená marginální pozici. Armádní Zpravodaj soudí, že postoje strany a jejího předsedy jsou politicky asi tak prosaditelné jako v případě SPD a Tomia Okamury v České republice.

Rusko je zahnané. „Ukrajina nás předběhla, naše taktika nefunguje,“ přiznává. Chce to napravit, než bude pozdě

Ani poslední známé výzkumy veřejného mínění navíc nenaznačily, že by Slovinci chtěli z NATO vystoupit, i když nejsou čerstvé. CentralEuropeanTimes uvádí, že v polovině roku 2025 se pro setrvání v průzkumech veřejného mínění vyslovovalo 52 % lidí, a 25 % bylo pro vystoupení. Pokud se nálady ve společnosti nějakým zásadním způsobem nezměnily, je v podstatě nemyslitelné, aby Slovinci skutečně odchod z Aliance odhlasovali.