Ještě před několika lety se bylo možné spoléhat pouze na kremelská tvrzení, podle nichž byla protivzdušná obrana Ruska z nejlepších na světě, a často ji dosazovala na první místo. Ukrajinci ale dle redakce Armádního Zpravodaje nejenom opakovaně ukazují, že tomu tak není, ale situace zašla dle analýzy ISW z 18. dubna 2026 dokonce tak daleko, že to přiznávají už i ruští váleční blogeři, kteří dokonce kritizují, že to Kreml neumí vyřešit.

Záložníci mají ochránit ruskou infrastrukturu

Ruská protivzdušná obrana je přetížená a proti ukrajinským dálkovým úderům nedostatečná, a ruské zdroje hlásí kritický nedostatek raket země-vzduch. Úspěšné útoky na strategické cíle v hlubokém zázemí odhalují neschopnost Ruska efektivně chránit celé území a nutí ho přesouvat prostředky PVO od bojové linie, čímž oslabuje přímé krytí jednotek.

Ukrajina získává taktickou převahu a postupuje, už to došlo i Rusům. Každý den se bojí, co nastane

Oryx potvrdil, že Rusové přišli o nejméně 750 částí vyspělých systémů PVO, a to včetně S-400, staršího S-300, Buk, Tor, Pancir apod. Účinné jsou sice proti většině větších leteckých cílů, ale menší drony nevidí, takže na ně neumí útočit. Ty je naopak devastují s vysokou efektivitou, což je hlavní důvod nedostatku systémů protivzdušné obrany v Rusku.

Tím dalším je jeho enormní rozloha, pro níž jich neměl dost ani na začátku války, natož dnes, kdy ukrajinská armáda dokáže útočit až na 2 000 km pomocí dalekonosných dronů. A právě na jejich působení ruští blogeři naráží nejčastěji. Devastují jim totiž infrastrukturu, což vyvolává stále větší nespokojenost i mezi civilním obyvatelstvem.

„Ukrajinská armáda je na pokraji katastrofy,“ smějí se Rusové. A mají plán, jak dobýt Doněck, aniž by padlo jediné město

Kupříkladu v Leningradské oblasti rozhodli o nutnosti posílit PVO a navýšit počet mobilních týmů k ochraně infrastruktury. Ukrajinci právě na jejím západě napadli přístavy Usť-Luga nebo Primorsk, které jsou klíčové pro ruský vývoz ropy a zemního plynu. Minimálně první z nich se mělo Ukrajincům podařit zasáhnout proto, že PVO neměla dostatek střel.

Situace má být dokonce tak kritická, že minimálně v Leningradské oblasti mají do mobilních palebných týmů povolávat záložníky. Což jenom potvrzuje informace, že ruská armáda zkrátka nemá dostatek sil ani techniky. Ukrajinské útoky dálkovými drony jsou tak nadmíru úspěšné, a jelikož jsou stále početnější, bude se jistě situace v Rusku zhoršovat.

Morálka ruských vojáků se láme a zuří, jak je velení neschopné. Umírají, i když nemusí. Tají jim, že ztráty zbytečně žene do extrému

Armádní Zpravodaj připomíná, že k tomu slouží například FP-1 s doletem až 1 600 km, na něž unese hlavici těžkou 60 kg, ale při polovičním doletu může být dvojnásobná, uvádí Militarnyi. Druhým dříve často užívaným dronem je An-196 Liutyi, který je vlastně průkopníkem. Doletí na vzdálenost až 2 000 km, na něž dopraví 50kg hlavici, uvádí Wikipedia. Je však o hodně dražší než první zmíněný, takže dává smysl vyrobit a vypustit dronů více.