Rusko během války na Ukrajině zjistilo, že se řada jeho zbraní těm západním nevyrovná, případně je zranitelná a již neobstojí v moderním konfliktu. Jeho zbrojní průmysl přitom pracoval na mnoha zbraních, jejichž parametry papírově vypadaly skvěle, ale přesto se na ukrajinském bojišti neobjevují. Redakce Armádního Zpravodaje soudí, že v některých případech to má racionální důvody, v jiných prostě s jejich schopnostmi přeháněli.

BVP Armata potkal osud tanku

Jednou ze zbraní, která se neobjevuje na Ukrajině, je tank T-14 Armata. Jeho příběh je známý, ovšem méně známější je bojové vozidlo pěchoty, které s ním souvisí. Označováno je T-15 Armata. Wikipedia uvádí, že se poprvé objevilo v roce 2015 a mělo být vybaveno různými typy věží s kanonem ráže 30 nebo 57 milimetrů a různými protitankovými řízenými střelami. Postaveno mělo být přitom na podvozku odvozeného od T-14 Armata, a mělo být velmi odolné. Jenomže Rusko nakonec tank nevyrábí, a stejný osud potkal pochopitelně i T-15.

Ukrajinci ukázali růžové Flamingo – střelu, která je postrachem Rusů. Dostane je v Moskvě i na Sibiři a nic s tím neudělají

Co by se Rusům určitě hodilo, je jejich protidronový systém Rat představený v roce 2020. IsraelDefense uvádí, že byl na obrněném vozidle a jeho součástí bylo rušicí zařízení schopné na 2,5 kilometru vyrušit spojení mezi dronem a operátorem. Druhou zbraní byl pak laser, s nímž měla osádka zaměřené drony sestřelovat. Pokud by ruská armáda takovou zbraň měla a byla funkční, pro vojáky by to byl doslova dar z nebe. Armádní Zpravodaj se domnívá, že nejspíše nefungoval laserový systém, a Rat byl je jen jakousi Potěmkinovou vesnicí.

Sprut nejspíše doplatil na odolnost

Na ukrajinském bojišti se podle dostupných informací neobjevil ani lehký obojživelný tank Sprut-SDM1, jehož první kusy začala armáda testovat v roce 2016. ArmyRecognition uvádí, že to bylo pásové obrněné vozidlo s tankovým kanonem ráže 125 milimetrů určené pro výsadkové jednotky. Mělo být schopné plavby i na rozbouřeném moři, případně ho šlo shodit z letadla na padáku i s osádkou. Poskytovalo však ochranu jenom proti projektilům ráže 12,7 mm. Je jasné, že by bylo zranitelné drony, a i proto ho zřejmě ruská armáda zavrhla.

Video: Kreml dostal tvrdou lekci za 3,2 miliardy. Dvě výsadkové lodě a radar detekující F-35 nechal přímo na ráně

Nebezpečí ze strany dronů nejspíše stojí i za koncem unikátní zbraně 2S40 Floks. Ta se měla na Ukrajině mihnout v roce 2023, ale od té doby o ní není ani vidu, ani slechu. Jednalo se o jakýsi hybrid mezi dělem a těžkými minometem schopným vystřelovat dělostřelecké projektily i minometné granáty ráže 120 mm, uvádí Wikipedia. Umístěný byl na podvozku nákladního automobilu, a problém byl nejspíše jeho dosah – i s raketově poháněnými projektily max. 10 km. Na bojišti nasyceném drony tak velká zbraň blízko fronty nemá šanci přežít.

Galerie