K ruské provokaci musela vzlétnout hned dvě alianční letectva, která vyprovázela několik letounů od vzdušného prostoru NATO nad Baltským mořem.
Švédské JAS-39 Gripen a dánské F-35 zachytily 20. dubna 2026 v baltském vzdušném prostoru ruské nadzvukové bombardéry Tu-22M3 po boku Su-35S. Nikdo z nich tradičně neodpovídal a letěli u hranic NATO, což si vyžádalo reakci, potvrzuje švédské letectvo. Redakce Armádního Zpravodaje připomíná, že tím Rusko stupňuje napětí, a též se ukazuje, že jsou zainteresované státy schopné na provokace okamžitě reagovat a s klidem je zvládnout.
Letka z Ruska byla silnější, než je běžné
Tu-22M3 je sovětský nadzvukový bombardér s měnitelnou geometrií křídel, který prošel velmi rozsáhlou modernizací, uvádí Wikipedia. Dosahuje rychlosti až 1 997 km/h a je postrachem hlavně proto, že nese střely Ch-22 a Ch-32, event. Kinžal, které slouží k bombardování pozic na stovky až tisíce kilometrů. Zbraně s kratším dosahem proti Ukrajině nepoužívá.
Hrozilo by totiž jeho sestřelení ukrajinskou PVO dlouhého dosahu, takže se od ní drží v uctivé vzdálenosti. Incident přitom zdůrazňuje riziko, které Tu-22M3 představují pro severní Evropu v případě konfliktu, i když i v takovém případě je zřejmé, že by se držely v hloubi Ruska. To také k jejich doprovodu nasadilo dva Suchoje Su-35S tvořící páteř jeho letectva.
Jedná se o velmi schopný víceúčelový stíhací letoun generace 4,5, který vyniká extrémní obratností díky motorům s měnitelným vektorem tahu. Vyzbrojen je výkonným radarem Irbis-E a dokáže útočit na vzdušné i pozemní cíle. Pro západní letectvo představuje jednu z největších hrozeb díky střelám dlouhého dosahu R-37M s dosahem 400 km, uvádí Wikipedia.
Nevýhodou Su-35S nicméně zůstává, že nejspíše nemá tak výkonný radar, aby využila jejího plného potenciálu, a protože není stealth, uvidí ji F-35, která už je v mnoha západních zemích, mnohem dříve, takže na něj může vypálit, aniž by si ruský pilot všiml a mohl útok opětovat. To je ale případě všech letounů nižší než páté generace, potvrzuje Wikipedia.
Švédské letectvo prokázalo při incidentu nad Baltem profesionalitu a provokaci neeskalovalo, ale pouze nepřátele vizuálně identifikovalo a vyprovodilo od hranic Severoatlantické aliance, kde nepředstavovali nebezpečí. Armádní Zpravodaj zdůrazňuje, že ač byli v mezinárodním vzdušném prostoru, není ojedinělé, že narušují ten některé země NATO.
Ruské letectvo mimo to testuje pozornost obranných systémů NATO, což zvyšuje potřebu silné přítomnosti aliance v Pobaltí a důraz na monitorování vzdušného prostoru. Obvykle ale Rusko vysílá pouze jeden letoun, max. dva. V tomto případě šlo nicméně o dva bombardéry Tu-22M3 a dva Suchoje Su-35S, což může napovídat, že probíhalo nějaké cvičení.
K dohledu nad nimi přitom vzlétaly švédské letouny, což musely být JAS 39 Gripen C, protože jiné stíhací ani víceúčelové země nemá, potvrzuje Wikipedia. Ty jsou již poměrně staré a proti ruským Su-35S by nejspíše tolik šancí neměly. Standardně nemají ani radary AESA, i když je lze instalovat a prodloužit tak jejich životnost a bojové schopnosti.
K jejich nejsilnější výzbroji vzduch-vzduch potom patří střela Meteor s doletem 200 km, která jakmile se zaměří, je prakticky nemožné ji setřást, potvrzuje Wikipedia. Eskortu měly následně převzít dánské F-35 páté generace, s nimiž už se Su-35S měřit nemohou. Zejména proto, že jsou stealth, i když v malém prostoru Baltu se na jejich na radarech objevit mohly.
Kdyby se ruské letectvo pokusilo o eskalaci, silně by na to doplatilo. Nejenom, že už v ten moment nemělo ve vzduchu výhodu, ale nacházelo se v dosahu PVO NATO, a do vzduchu lze kdykoliv poslat mnoho dalších letadel. Jediná chyba by tak vyvolala nekompromisní reakci, jíž se chce Západ vyhnout, ale bude-li muset, je připraven se bránit.
Z jakého důvodu vyslali Rusové tolik letadel pohromadě?
PŘEČTENÍ: 14008
PŘEČTENÍ: 10313
