Rusko má poslední měsíce, pak přijde nový vládce bojiště. Gripeny dorazí do ukrajinského letectva už příští rok

Uppsala, 28. května 2026. Švédský premiér Ulf Kristersson a Volodymyr Zelenskyj stojí před kamerami a oznamují něco, o čem se v obranných kruzích šeptalo od podzimu loňského roku: Stockholm daruje Kyjevu až šestnáct letounů Gripen C/D a současně otevírá cestu k prodeji až dvaceti modernějších Gripenů E/F. Součástí balíku má být pokročilá munice včetně rakety Meteor, střely, která může poprvé systematicky zpochybnit ruský komfort při vzdušných operacích nad Ukrajinou. Zelenskyj mluvil o „prvních schopnostech během deseti měsíců“. Kristersson dodal, že ukrajinští piloti už na Gripenech létali. Nejde o zázračný obrat války. Jde ale o první evropský vzdušný balík, který má šanci po sektorech odebírat Rusku výhodu, na níž dosud stavělo celou svou leteckou strategii.

Co přesně Stockholm nabídl a za jakých podmínek

Celý model stojí na dvou propojených větvích. První je dar: Švédsko vyřadí ze své flotily až 16 letounů Gripen C/D a předá je Ukrajině spolu s municí, která podle švédské vlády může zahrnovat střely IRIS-T, AMRAAM a právě Meteor. Druhá větev je obchod: Kyjev chce koupit až 20 kusů novější verze Gripen E/F, přičemž na financování hodlá použít 2,5 miliardy eur z unijního úvěru na podporu Ukrajiny.

Háček je v tom, že obě větve jsou svázané. Dar starších C/D je podmíněn podpisem dohody o nákupu E/F. Pokud jednání o nových strojích selžou, je ohrožen i samotný dar. Švédsko totiž potřebuje darované kusy nahradit, bez náhrady by šlo o citelný zásah do vlastních obranných kapacit v době, kdy je bezpečnostní situace v Pobaltí a Skandinávii napjatá. Saab ke stejnému datu potvrdil, že jednání pokračují, ale kontrakt ani objednávku zatím nemá.

Proces přitom nezačal včera. Letter of Intent podepsaly obě strany už 22. října 2025 v Linköpingu. Od té doby běží vyjednávání mezi švédskou vyzbrojovací agenturou FMV a ukrajinskou stranou. Dodávky nových E/F se očekávají před rokem 2030, výcvik ukrajinských pilotů a personálu může podle Stockholmu začít ještě letos.

Proč Gripen s Meteorem mění pravidla hry

Samotný Gripen C/D není žádná neznámá; Česká republika na něm létá od roku 2005 a v červnu 2025 přijala nabídku na prodloužení provozu do roku 2035. Ale to, co dělá švédskou nabídku pro Ukrajinu výjimečnou, není letoun sám. Je to kombinace.

Gripen C/D nese radar PS-05/A Mk4 s dlouhým dosahem a datalinkovou schopností navádět střely za horizont. Na závěsnících může mít Meteor, raketu s náporovým pohonem, která si udržuje tah až do okamžiku zásahu. MBDA u ní zdůrazňuje „největší zónu bez úniku mezi střelami vzduch-vzduch“, několikanásobně větší než u současných raket střední kategorie. A celý systém může být napojen na letoun včasné výstrahy ASC 890 s radarem Erieye, který Švédsko Ukrajině darovalo už v květnu 2024.

Právě tady vzniká souhra, kterou Ukrajina dosud neměla. Erieye funguje jako vzdálené oči a mozek: detekuje cíle na velkou vzdálenost, identifikuje je a přes zabezpečený datalink předává informace Gripenům. Ty nemusí zapínat vlastní radar dřív, než je nutné, a Meteor letí k cíli s průběžnou aktualizací. Saab tento model reálně provozuje v thajském letectvu, kde Gripeny a Saab 340 Erieye spolupracují přes vysokorychlostní síť už přes deset let.

Pro Ukrajinu to znamená možnost ohrožovat ruské letouny dřív a dál, než to dokáže cokoli, co má dnes k dispozici.

Ruská vzdušná výhoda: co přesně je v sázce

Abychom pochopili, proč je švédský balík důležitý, musíme se podívat na to, jak dnes Rusko operuje nad Ukrajinou. Podle studie RUSI stojí ruská vzdušná strategie na dvou pilířích.

Prvním je raketa R-37M, extrémně rychlá střela velmi dlouhého dosahu, kterou odpalují MiG-31BM a Su-35 z velkých výšek a vzdáleností. Díky ní mohou ruské stíhačky ohrožovat ukrajinské letouny z prostoru, kam ukrajinská obrana nedosáhne. R-37M způsobila ukrajinskému letectvu řadu ztrát a vytvořila psychologický i taktický tlak, který omezuje ukrajinské operace.

Druhým pilířem jsou klouzavé bomby. Ruské Su-34 a další platformy je odpalují ze vzdáleností mimo dosah obrany, minimálně od 60 kilometrů, v některých profilech až kolem 130 kilometrů od fronty. Bomby padají ve stovkách denně a jsou jednou z nejničivějších zbraní současné války. Zelenskyj už v dubnu 2024 říkal, že ukrajinská protivzdušná obrana donutila Rusy odpalovat z větší vzdálenosti, ale dodal, že tehdejší počet F-16 na úplnou ochranu nestačí.

Gripen s Meteorem může obě tyto výhody nahlodávat. Ne tím, že by Meteor automaticky překonal R-37M ve všech profilech, to by bylo zjednodušení. R-37M si drží výhodu v rychlosti a v odpalu z vysoko letících platforem. Ale Meteor má mimořádně silný koncový profil a velkou zónu bez úniku, což znamená, že ruský pilot se už nebude moci spolehnout na to, že po odpalu jednoduše unikne. A nosiče klouzavých bomb? Ty budou muset počítat s tím, že v některých sektorech na ně čeká střela, které neutečou.

Gripen versus F-16: doplnění, ne náhrada

Ukrajina provozuje F-16 od srpna 2024, část pilotů na nich už létá bojové mise a výcvik dalších pokračuje v Rumunsku. F-16 je zavedený stroj se širokým západním ekosystémem a osvědčenými raketami AMRAAM. Proč tedy Gripen?

Saab u svého letounu zdůrazňuje vlastnosti, které jsou pro ukrajinské podmínky mimořádně relevantní:

• Bojový obrat za 10 minut, tedy doba od přistání po opětovný vzlet s novou výzbrojí a palivem.
• Provoz z krátkých a provizorních drah, včetně silnic; klíčové v zemi, kde Rusko systematicky ničí leteckou infrastrukturu.
• Malý logistický otisk, tedy méně podpůrného personálu a vybavení na jeden letoun.
• Silné síťové propojení přes Link 16 a taktický datalink.

Podle nás je nejpřesnější říct, že F-16 a Gripen se budou doplňovat. F-16 je výhoda díky tomu, že už je ve službě a má širší zásobovací řetězec. Gripen je potenciálně vhodnější tam, kde je potřeba přežít rozptýleným provozem, rychlým přezbrojením a kde rozhoduje síťová spolupráce s Erieye. Šestnáct Gripenů C/D samo o sobě nezaručí úplnou vzdušnou nadvládu nad celou Ukrajinou. Ale v kombinaci s F-16, systémy protivzdušné obrany a letounem včasné výstrahy mohou vytvořit sektory, kde bude ruské létání výrazně dražší a riskantnější.

Český kontext: Gripeny známe, ale do dodávky zapojeni nejsme

Česká republika je jedním z mála evropských provozovatelů Gripenů C/D a česko-švédský obranný dialog se Ukrajiny prokazatelně týká; v březnu 2024 o tom jednali zástupci obou ministerstev obrany. Konkrétní česká role v aktuálním švédsko-ukrajinském transferu ale veřejně potvrzena není. Samostatná česká stopa vede spíš přes lehké bojové letouny L-159, o které Ukrajina opakovaně žádala. České ministerstvo obrany však v odpovědi z února 2026 uvedlo, že L-159 nejsou pro armádu nadbytečné a vláda věc neprojednala.

Příštích deset měsíců rozhodne o tom, zda se švédský balík promění z politického oznámení v reálnou bojovou schopnost. Pokud Ukrajina podepíše dohodu o nákupu E/F a první Gripeny C/D skutečně vzlétnou nad frontou v roce 2027, ruští piloti a posádky bombardérů se poprvé setkají se soupeřem, kterému nestačí jen udržovat odstup. Budou muset počítat s tím, že ten odstup už nemusí stačit.