„Rusko doslova vlastní Trumpa.“ Amerika opět ustoupila Putinovi a pomohla mu ve válce proti Ukrajině

Chronologie je nemilosrdně přesná a říká víc než jakýkoli komentář. V úterý 15. dubna 2026 stál Bessent na briefingu v Bílém domě po boku tiskové mluvčí Karoline Leavittové a ujišťoval novináře, že stávající licence pro obchod s ruskou ropou vyprší a nebude obnovena. Ve čtvrtek 17. dubna zveřejnil Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) dokument GL 134B — třicetidenní prodloužení povolení prodávat, přepravovat a vykládat ruskou ropu, která už byla naložená na tankerech. Obrat, který se odehrál za 48 hodin, vyvolal bouři v Kongresu, ostrý protest Kyjeva a otázku, zda Washington ještě dokáže držet vlastní sankční linii.

Co přesně licence povoluje

Nejde o plošné zrušení sankcí proti Rusku. GL 134B je úzce vymezená výjimka, která na 30 dní povoluje transakce nutné k prodeji, dodání a vyložení ruské ropy a ropných produktů, jež už byly fyzicky naložené na tankerech. V praxi to znamená, že desítky lodí, které by jinak musely zůstat „na vodě“ bez kupce, mohou svůj náklad legálně doručit a zinkasovat platbu.

Není to ani první takový krok. Už 12. března vydal OFAC licenci GL 134A s platností do 11. dubna; CBS News zároveň připomíná ještě starší, užší výjimku pro Indii. Dubnové prodloužení tedy potvrzuje vzorec: administrativa opakovaně otevírá okna pro ruský ropný export, kdykoli trh zabolí.

Proč obrat, a proč právě teď

Oficiální zdůvodnění zní tržně. Po březnové eskalaci konfliktu s Íránem a faktické blokádě Hormuzského průlivu vystřelila cena Brentu ze zhruba 78 dolarů za barel nad 100 dolarů a krátce se přiblížila ke 120 dolarům. Bessent o týden později pro AP vysvětlil, že ke změně postoje přispěly žádosti více než deseti energeticky zranitelných a nejchudších zemí, které ho oslovily během zasedání MMF a Světové banky. Zároveň dodal, že si další prodloužení „neumí představit“.

Jenže totéž v podstatě řekl i 15. dubna, a o dva dny později podepsal opak. Důvěryhodnost ujištění tím klesla na minimum. Pokud by přišel další cenový šok, tlak na novou výjimku by se vrátil a administrativa by měla ještě méně argumentů, proč říct ne.

Kyjev, Kongres, spojenci: reakce přišla okamžitě

Volodymyr Zelenskyj označil už březnovou výjimku za „nesprávné rozhodnutí“ a odhadl, že samotné uvolnění může Rusku přinést asi 10 miliard dolarů využitelných pro válku. Skupina demokratických senátorů vedená Richardem Blumenthalem napsala administrativě, že každý barel prodaný pod krytím licence je přímý zdroj pro ruské vojenské operace, a vyčíslila extra příjem Moskvy na zhruba 150 milionů dolarů denně.

Kritika přitom nebyla jen demokratická. Republikán Don Bacon se společně s demokratem Gregorym Meeksem obrátil na Bessenta a ministra zahraničí Rubia s požadavkem na vysvětlení; oba napsali, že krok financuje ruskou agresi. Meeks a Bill Keating pak předložili návrh zákona, který by licence zrušil a přímo sankcionoval ruské ropné společnosti. Trumpovi vytkli, že dal Putinovi volnou ruku využít vysoké ceny energií.

Evropští spojenci šli opačným směrem. Emmanuel Macron po summitu G7 prohlásil, že situace „v žádném případě“ neospravedlňuje uvolnění sankcí. Británie vlastní ropné sankce rozvolňovat odmítla. A Evropská rada 23. dubna přijala 20. sankční balík, který naopak rozšířil zásahy proti ruské stínové flotile na celkem 632 plavidel, přidal nové přístavy, banky a finanční infrastrukturu na černou listinu a drží cenový strop na ruskou surovou ropu na 47,6 dolaru za barel.

Co to znamená pro Rusko, a pro Česko

Kreml peníze potřebuje zoufale. Ruský rozpočet na rok 2026 počítal s cenou ropy Urals kolem 59 dolarů za barel, přesto jen za leden a únor narostl deficit na 3,449 bilionu rublů, tedy 91,1 procenta celého ročního plánu. Putin sám 18. dubna veřejně žádal „detailní zprávy“ o tom, proč makroindikátory zaostávají za očekáváním vlády i centrální banky. Každá americká výjimka, která udrží tok ropných dolarů, je v tomto kontextu pro Moskvu kyslíková maska.

Česko se přímému dopadu z velké části vyhnulo. Od jara 2025 je schopné jet výhradně na neruskou ropu přes ropovody TAL a IKL, v roce 2025 šlo Družbou už jen 7,7 procenta dovozů. Nepřímý efekt ale zůstává: březnový ropný šok se podle analýzy MPO přelil do cen pohonných hmot, plynu i elektřiny v celé Evropě. A americká výjimka politicky nahrává zemím jako Maďarsko a Slovensko, které argumentují energetickou nutností vlastních ústupků.

Dvě priority, jeden rozpor

Washingtonský obrat není jen diplomatický trapas. Je to viditelný střet dvou amerických priorit: levnější energie teď versus škrcení ruských válečných příjmů. Administrativa si vybrala první variantu, a udělala to způsobem, který podkopal její vlastní slova vyslovená v úterý a popřená ve čtvrtek. Evropská unie mezitím přitvrzuje, Kyjev počítá ztráty a Kongres píše dopisy, které nikdo v Bílém domě zjevně nečte. Senátor Brian Schatz to shrnul jednou větou: „Bojovali jsme s Íránem a vyhrálo Rusko.“