Protivníka neodradí nemocnice, ale vycvičené jednotky. Prezident Pavel zpochybnil Babišův plán a odhalil reálný stav české obrany

Na konferenci CNN Prima News Money Money Money 27. dubna Pavel zopakoval to, co Pražský hrad říká od března: obranný rozpočet stagnuje, sporně se do něj počítají dopravní výdaje a armádě chybí rychle nasaditelné síly, které by protivníka skutečně odradily. Babišův čerstvý plán přeměnit plánovanou nemocnici v Letňanech na vojenský zdravotnický komplex s podzemními podlažími a krizovým štábem použil jako ilustraci širšího problému. Nemocnice s desetiletým investičním horizontem nevyřeší to, co NATO po Česku žádá teď: certifikované brigády, protivzdušnou obranu, logistiku a interoperabilní jednotky připravené k nasazení v řádu dnů.

Dvě procenta, která nemusí být dvěma procenty

Česká vláda pro rok 2026 vykazuje obranné výdaje ve výši 184,7 miliardy korun rozprostřených napříč kapitolami. Dvouprocentní hranice HDP přitom odpovídá 175,7 miliardy. Na papíře je tedy závazek splněn. Jenže Národní rozpočtová rada upozornila, že samotná kapitola ministerstva obrany činí 154,79 miliardy, tedy 1,73 % HDP. Zbylých 29,9 miliardy pochází z jiných resortů a z toho 19,6 miliardy tvoří dopravní výdaje, jejichž obranná relevance je přinejmenším diskutabilní.

Po odečtení sporných dopravních položek zbývá zhruba 165,1 miliardy korun, tedy asi o 10,6 miliardy pod dvouprocentní hranicí. Pavel proto mluví o „stagnaci“ a o tom, že čísla neodpovídají úkolům a cílům České republiky v Alianci. Už 20. března to napsal přímo Pražský hrad v tiskové zprávě k podpisu rozpočtového zákona. A 17. března totéž zaznělo po jednání prezidenta s premiérem. Nejde tedy o jednorázovou předvolební hlášku, ale o opakovanou prezidentskou linii.

V regionálním srovnání to pro Česko nevychází lichotivě. Podle přehledu Evropského parlamentu z března 2026 Slovensko i Maďarsko zůstávají nad dvěma procenty, Polsko míří ke 4,8 % HDP. Česko patří spíše k zemím, které budou svůj závazek vysvětlovat.

Co NATO skutečně měří – a proč nemocnice nestačí

Rozpočet je ale jen první rovina. Druhá, podle Pavla závažnější, se týká takzvaných Capability Targets 2025, aliančních cílů schopností, které NATO schválilo v červnu 2025. Pro Česko z nich vyplývají konkrétní úkoly:

• Vybudovat dvě plnohodnotné brigády
• Posílit protivzdušnou obranu
• Zajistit logistické kapacity pro aliační operace
• Zavést stíhací letouny 5. generace

Ministerstvo obrany samo odhaduje, že splnění CT25 bude v příštích deseti letech stát několik stovek miliard korun nad rámec výdajů na úrovni dvou procent HDP. Pavel říká, že tyto cíle Česko plní zhruba z padesáti procent. Přesný rozpad není veřejný, alianční hodnocení podléhají utajení, ale veřejně dostupné dokumenty ministerstva potvrzují, že stav „stále není optimální“ a že za dvě dekády podinvestování vznikl vůči armádě dluh přibližně 600 miliard korun.

Do tohoto kontextu vstupuje Babišův plán vojenské nemocnice. Premiér ho oznámil 26. dubna ve videu na síti X: nemocnice v Letňanech má být vojenská, inspirovaná izraelským modelem, s podzemními podlažími a možností krizového řízení. Babiš sám projekt spojil s debatou o obranných výdajích a závazcích vůči NATO. Pavlova odpověď je přímočará: NATO nehodnotí politicky atraktivní infrastrukturu, ale to, co lze nasadit okamžitě. Nemocnice s horizontem výstavby v řádu let nepředstavuje odstrašující sílu. Certifikovaná brigáda ano.

Armádu tvoří lidé, ne jen smlouvy a stavby

Třetí rovina, která se v debatě často ztrácí, je personální. Armáda ČR v dubnu 2026 otevřela nové rekrutační pracoviště v Praze a veřejně říká, že bez lidí zůstane i nová technika nevyužitá. Náborový cíl pro letošní rok je 2 250 osob. O povinné vojenské službě se nemluví, armáda sází na dobrovolný nábor, stipendia, aktivní zálohu a dobrovolná vojenská cvičení.

Co to znamená v praxi, ukázalo únorové cvičení Steadfast Dart 2026, při kterém NATO aktivovalo síly rychlé reakce. Česká armáda tam nasadila jednotku, která prošla certifikačním procesem, tedy přesně ten typ síly, o které Pavel mluví. Vycvičení vojáci s interoperabilní technikou, schopní přesunu a nasazení v řádu dnů. To je v aliační logice odstrašení. Ne projekt na papíře, ne nemocnice za deset let.

Babišovy priority versus Pavlova logika

Bylo by neférové tvrdit, že Babišova vláda obranu ignoruje. Veřejně jmenuje konkrétní priority: mechanizovaná brigáda, protidronové schopnosti, protivzdušná obrana, větší armáda. Po jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem v dubnu premiér deklaroval, že Česko chce závazky splnit. Problém ale leží v rozpočtové realitě a v tom, co z priorit zbude po střetu s čísly.

Pavel a Babiš se v zásadě shodnou na tom, co armáda potřebuje. Rozcházejí se v tom, jak rychle a za kolik. Pavel prosazuje logiku „nejdřív reálné schopnosti a cesta k aliančním cílům“, včetně nového závazku 3,5 % HDP plus 1,5 % na investice do roku 2035. Babiš odmítá fixaci na procenta a do obranné debaty vnáší projekty, které jsou politicky srozumitelné, ale v aliančním hodnocení nemusí obstát. Vojenská nemocnice je toho symbolem.

Skutečný spor tedy není „armáda versus zdravotnictví“. Je to otázka, zda Česko investuje do toho, co protivníka odradí v příštích letech, nebo do toho, co dobře vypadá na tiskové konferenci dnes. Šest set miliard korun dluhu za dvě dekády ukazuje, kam vede druhá cesta.