Severokorejci mají nebezpečnou zbraň. Hwasong-16B letí rychlostí přes Mach 5 a protiraketová obrana má problém ji zastavit

Druhého dubna 2024 zaznamenaly japonské a jihokorejské senzory odpal balistické střely ze severokorejského území. Pchjongjang ji vzápětí představil jako Hwasong-16B, nový střednědosahový systém s „nově vyvinutou hypersonickou klouzavou bojovou částí“. Nejde o klasickou hlavici padající po předvídatelné parabole. Kluzák se po vynesení oddělí a klouže atmosférou v nižší výšce, mění směr a nechává obranu hádat, kam dopadne. Právě to z něj dělá problém, který stávající protiraketové štíty v regionu nedokážou spolehlivě vyřešit.

Co přesně Hwasong-16B je

Hwasong-16B patří do kategorie IRBM, tedy střednědobých balistických raket. Od starších severokorejských systémů se liší ve dvou klíčových bodech:

• Tuhé palivo. Raketa nepotřebuje hodiny tankování před odpalem. Mobilní odpalovač ji může vystřelit během minut, což dramaticky zkracuje okno, ve kterém ji satelity nebo průzkumné letouny zachytí na zemi.
• Hypersonický kluzák (HGV). Místo konvenční hlavice nese manévrující klouzavé těleso, které po oddělení od nosné rakety letí rychlostí minimálně Mach 5, tedy přes 6 000 km/h, a přitom zůstává v nižších vrstvách atmosféry než klasická balistická dráha.

Podle profilové karty CSIS Missile Threat systém využívá takzvaný „cold launch“ z mobilního transportéru s ochranným krytem pro kluzák. To zvyšuje šanci, že odpalovač přežije případný preventivní úder.

Proč je pro obranu tak obtížná

Stávající protiraketová architektura v Pacifiku, THAAD, SM-3 a Patriot, byla navržena primárně proti hlavicím letícím po balistické křivce. Hypersonický kluzák tuto logiku narušuje třemi způsoby. Letí níž, takže ho radary zachytí později. Manévruje, takže výpočet bodu intercepce je nespolehlivý. A zkracuje reakční čas obránce na minimum.

Japonské ministerstvo obrany to říká otevřeně: hypersonické zbraně zkomplikovaly, diverzifikovaly a posunuly vzdušnou hrozbu na novou úroveň, a spoléhat pouze na dosavadní balistickou obranu přestává stačit. Proto Tokio spolu s Washingtonem už od srpna 2023 vyvíjí specializovaný Glide Phase Interceptor, tedy interceptor navržený přímo proti kluzákům v klouzavé fázi letu.

Co víme a co ne

Je podstatné oddělit tři vrstvy informací. KLDR tvrdí, že test byl plně úspěšný a systém je součástí jejího jaderného odstrašení. Japonsko a Jižní Korea nezávisle potvrdily odpal a zaznamenaly dráhu letu, střela skutečně letěla. Jihokorejský generální štáb ale zároveň označil severokorejské údaje o doletu a profilu za nadsazené.

Analytici z 38 North jsou ještě opatrnější: booster na tuhé palivo nejspíš funguje, ale výkon samotného kluzáku na plný dosah kategorie IRBM zůstává neprokázaný. Jinými slovy, raketa letí, ale zda kluzák dokáže manévrovat spolehlivě na vzdálenost tisíců kilometrů, zatím nikdo mimo Pchjongjang nepotvrdil.

Ve srovnání s ruskými a čínskými programy je Hwasong-16B v ranější fázi. Rusko už provozuje Avangard, Čína zavedla DF-ZF/DF-17. Severní Korea se teprve pokouší dostat podobný princip do svých regionálních raket.

Koho ohrožuje a co to znamená pro Česko

Primární cíle jsou jasné: Japonsko, Jižní Korea a americké základny v Pacifiku. Jihokorejský ministr obrany Šin Won-sik v rozhovoru pro KBS výslovně zmínil, že systém míří na americké síly v Japonsku a posily určené pro Korejský poloostrov. Panují také obavy z ruské technologické pomoci severokorejským programům výměnou za munici pro válku na Ukrajině, přímý důkaz ve vztahu k Hwasong-16B ale veřejně neexistuje.

Evropa ani Česká republika nejsou v dosahu tohoto systému. Nepřímo ale hrozba formuje i alianční plánování: NATO označuje šíření balistických a raketových technologií za důvod pro rozvoj společné protiraketové obrany a veřejně vyjadřuje solidaritu s Japonskem a Jižní Koreou vůči provokacím KLDR.

Závěr bez iluze nezastavitelnosti

Hwasong-16B není magická nezastavitelná střela, ale je to reálný krok ke zbrani, která regionální obranu staví před dilema bez snadného řešení. Odpověď na ni se teprve rodí v podobě nových interceptorů a senzorů. Než budou hotové, manévrovací prostor obrany se zužuje s každým dalším severokorejským testem.