Putin se tváří, že má vše pod kontrolou, neprobrala ho ani realita. Rusko se topí v dluzích a své lidi nechává trpět

Koncem dubna 2026 vystoupil ruský ministr financí Anton Siluanov s čísly, která měla zůstat v tichosti jednacího sálu. Regionální rozpočty Ruské federace skončily rok 2025 se schodkem 1,54 bilionu rublů, což je pětinásobek oproti roku předchozímu. Sedmdesát tři z 89 subjektů federace hospodařilo v červených číslech, 28 z nich už třetí rok po sobě. A Siluanov rovnou přidal odhad pro rok 2026: deficit regionů může dosáhnout 1,9 bilionu. Místo záchranného plánu ale přišla rada: konsolidujte. Jinými slovy: poraďte si sami.

Čísla, která Kreml nechce slyšet

Data Federálního pokladnictví ukazují propast mezi příjmovou a výdajovou stranou regionálních rozpočtů. Příjmy v roce 2025 rostly o 5 procent, výdaje o téměř 10. Hlavní příčina? Propad korporátních zisků a s ním i výběru daně z příjmů právnických osob, klíčového zdroje regionálních rozpočtů. K tomu vysoké úrokové sazby centrální banky, které zdražily úvěry, a pomalejší růst federálních transferů.

Podíl transferů z centra na příjmech regionů klesl z 24,8 procenta v roce 2020 na 13 procent v roce 2025. K roku 2027 se počítá s deseti procenty. Federace regiony nehodlá zachraňovat, hodlá je odstavit od kapačky.

Celkový regionální dluh mezitím narostl na 3,5 bilionu rublů. Komerční složka dluhu se za rok zvýšila o 450 miliard. Problém není jen objem, ale cena: obsluha dluhu žere stále větší díl rozpočtů. Kemerovská oblast, uhelné srdce Sibiře, plánovala v rozpočtu na rok 2026 vydat 10,6 miliardy rublů jen na splátky úroků. To je víc než čtvrtina toho, co dává na zdravotnictví.

Válka spolkla i to, co mělo jít regionům

Moskva v roce 2025 odpustila části regionů kus dluhu. Mělo to uvolnit peníze na investice, infrastrukturu, školy. Nestalo se. Anatolij Artamonov, šéf rozpočtového výboru Rady federace, na dubnovém jednání přiznal, že 68 procent takto ušetřených prostředků pohltily cíle takzvané „speciální vojenské operace“. Ne silnice. Ne nemocnice. Válka.

Podle SIPRI dosáhly ruské vojenské výdaje v roce 2025 zhruba 16 bilionů rublů, rozpočet na rok 2026 počítá s 14,9 bilionu. Kreml dál financuje válku jako absolutní prioritu. Všechno ostatní, školství, zdravotnictví, komunální služby, je podřízená proměnná. A regiony to odnášejí.

Nejde přitom o jednorázový výkyv. Free Russia Forum ve své lednové analýze upozorňuje, že fiskální tlak Rusku sice nezabrání vyrábět rakety a drony, ale zužuje prostor pro financování čehokoli mimo jádro války. Schopnost shromáždit síly pro další velkou ofenzivu klesá. A schopnost udržet sociální smír v regionech klesá ještě rychleji.

Učitelé bez bonusů, zdravotníci bez výplat

Krize přestala být abstraktní tabulkou. V nejméně deseti regionech byly na začátku roku 2026 zpožděny lednové bonusy učitelů, formálně financované z federální úrovně. Odbory žádaly zásah prokuratury.

V Kemerovské oblasti, kde propad příjmů z uhlí zasáhl rozpočet nejtvrději, nezávislé zdroje popsaly zpoždění výplat zdravotníkům. Ministr financí Kuzbasu mluvil o „bezprecedentním snížení vlastních příjmů“. V Irkutské oblasti při schvalování rozpočtu na rok 2026 zazněla přímá kritika: nejsou peníze na mzdy pedagogů ani lékařů, chybí prostředky na silnice a topnou sezonu.

Guvernéři se přitom nebouří. Irkutský gubernátor mluví o „režimu finanční disciplíny“. Čeljabinský guvernér na dubnovém jednání opatrně přiznal, že rok 2026 bude „velmi těžký“. Jazyk je loajální, realita brutální.

Kreml řídí obraz, ne rozpočty

Před zářijovými volbami do Státní dumy Kreml koriguje očekávání. V prosinci 2024 nastavil regionálním politickým manažerům formuli 55 procent účast a 55 procent pro Jednotné Rusko. V únoru 2026 už RBC psalo o nové metě: 50 procent účast, 55 procent pro stranu. Centrum čeká horší mobilizaci voličů a nechce regiony přetížit nesplnitelnými cíli.

Současně Meduza popsala, jak prezidentská administrativa tlačí na loajální média, aby před volbami pumpovala pozitivní zprávy o sociálních iniciativách vládní strany. Ceny rostou, průzkumy klesají, a řešením má být lepší propaganda, ne lepší rozpočty. Veřejnost vidí symptomy: drahotu, výpadky výplat, škrty. Kreml manažuje interpretaci, ne příčiny.

Co to znamená pro Česko a pro válku

Přímý dopad ruské regionální krize na českou ekonomiku je omezený. Česko od dubna 2025 deklaruje konec závislosti na ruské ropě díky ropovodu TAL-PLUS, na ruském plynu nestojí od léta 2022. Pro české ceny energií jsou důležitější světové trhy než dluhové potíže Kemerova nebo Irkutska.

Pro průběh války je signál jiný. Ruská schopnost vést dlouhý konflikt není neomezená, ale fiskální tlak sám o sobě válku nezastaví. Kreml dál drží vojenské výdaje jako nedotknutelné a účet posílá do regionů. Rok 2025 ukázal, že regionální zůstatky se ztenčily o bilion rublů. Rok 2026 podle Siluanova bude horší. Rezerva na bezbolestné pokračování se zužuje.

Putinova „kontrola“ dnes znamená jediné: centrum ještě udrží válku, ale už neudrží sociální komfort desítek milionů lidí mimo Moskvu. A ti lidé to začínají cítit, ve zpožděných výplatách, v prázdných řádcích rozpočtů a v guvernérech, kteří mluví o disciplíně, protože na pravdu nemají mandát.