Poláci se nebudou s Rusy na Baltu párat a dají jim pocítit podmořskou sílu. Nasadí tři švédské ponorky 5. generace

Polsko po třech dekádách opouští sovětský podmořský odkaz. Místo jednoho stárnoucího trupu z roku 1986 postaví flotilu tří švédských ponorek A26 za více než 10 miliard zlotých.

Ponorka A26 i Zdroj fotografie: SAAB
                   

Když polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz 26. listopadu 2025 oznámil, že vítězem programu Orka se stává švédský Saab, stálo za ním jedno nepříjemné číslo: jedna. Tolik ponorek mělo Polsko k dispozici, a i ta jediná, sovětský ORP Orzeł třídy Kilo z roku 1986, už v roce 2021 při generální opravě zanechala zemi zcela bez bojově připravené podmořské jednotky. Varšava teď sází na to, že tři nové trupy vrátí do Baltu hráče, se kterým bude muset Moskva znovu počítat.

Od jedné sovětské k třem švédským

ORP Orzeł je projekt 877E, postavený v sovětském Nižním Novgorodu a zařazený do služby v dubnu 1986. Podle Naval News na něm nikdy neproběhla zásadní modernizace, konfigurace odpovídá v podstatě původnímu stavu. Po vyřazení čtyř ex-norských ponorek třídy Kobben zůstal Orzeł jedinou polskou ponorkou. Už tehdy média upozorňovala, že jakákoli odstávka znamená nulovou podmořskou schopnost celé země.

Program Orka tento stav mění radikálně. Nejde o výměnu kus za kus. Polsko přechází z jednokusové, zastaralé podmořské složky na tříkusovou flotilu nové generace, s úplně jinou architekturou, jinými schopnostmi a jiným operačním konceptem.

Proč vyhrál Saab a co znamená „5. generace“

Do soutěže se přihlásilo šest nabídek: Francie, Španělsko, Jižní Korea, německo-norské konsorcium, Itálie a Švédsko. Podle vládního doporučení splnila pouze švédská nabídka všechny požadavky polského námořnictva. Bodovala v dodací lhůtě, ceně, nákladech životního cyklu, transferu technologií a průmyslovém zapojení Polska. Kosiniak-Kamysz to shrnul jednou větou: nejlepší poměr dodací doby, ceny a operačních schopností pro Baltské moře.

Označení „5. generace“ je třeba číst správně. Nejde o oficiální alianční kategorii, je to firemní klasifikace Saabu. Výrobce jí myslí kombinaci vlastností:

  • Extrémně nízké vícedoménové signatury (akustická, magnetická, infračervená)
  • Vzduchově nezávislý pohon Stirling-AIP pro dlouhé ponory bez nutnosti vyplouvat
  • Multi-Mission Portal pro nasazení speciálních sil a bezpilotních podvodních prostředků
  • Architektura pro operace na mořském dně a průběžné upgrady během životního cyklu

V mělkém, akusticky složitém Baltu je právě AIP zásadní. Konvenční diesel-elektrická ponorka musí pravidelně vyplouvat blízko hladiny, aby nasála vzduch pro motory, a v tu chvíli je zranitelná. Stirlingův motor pracuje v uzavřeném cyklu s tekutým kyslíkem. Ponorka zůstává pod hladinou déle, tišeji a hlouběji.

Co to změní na Baltu

Tři ponorky samy o sobě nezmění celkové poměry sil v regionu. Ale o to nejde. Skutečná hodnota je v návratu schopnosti, která Polsku roky chyběla: být pod hladinou a nebýt vidět.

Kaliningrad, ruská exkláva mezi Polskem a Litvou, je sídlem hlavní základny Baltského loďstva a jediným ruským celoročně nezamrzajícím přístavem v oblasti. Podle analýzy U.S. Naval Institute je Kaliningrad nástrojem ruského působení v oblasti A2/AD a tlaku na spojenecké komunikační linie. Právě v tomto prostoru může tichá konvenční ponorka výrazně zvednout cenu jakékoli ruské operace, skrytým průzkumem, hlídkováním, ochranou podmořské infrastruktury i samotnou nejistotou, kterou její přítomnost vnáší do nepřátelského plánování.

Saab navíc staví argument společné baltické flotily: po dokončení švédských i polských dodávek by na Baltu operovalo pět ponorek A26. Pět interoperabilních platforem se společným servisem, výcvikem a logistikou, to už je regionální architektura, ne izolovaný nákup.

Harmonogram a jeho rizika

Memorandum podepsané 17. prosince 2025 počítá s ambiciózním plánem: výcvik polských posádek má začít v roce 2026, pomostní ponorka třídy A17 pro přechodné období má být předána v roce 2027 a první A26 by měla dorazit do roku 2030. V březnu 2026 Saab podepsal nové průmyslové dohody s polskými firmami PGZ a WB Group zaměřené na údržbu, opravy a spolupráci v autonomních námořních systémech.

Jenže je tu háček. Švédská obranná agentura FMV v říjnu 2025 oznámila odsunutí dodávek domácích A26 na roky 2031 a 2033, s navýšením kontraktní hodnoty na přibližně 25 miliard švédských korun. Pokud má Švédsko problém dodat ponorky vlastnímu námořnictvu včas, polský cíl roku 2030 je třeba brát jako deklarovanou ambici, ne jako jistotu.

Mezitím zůstává Polsko závislé na Orzeł. Každá jeho další odstávka znamená totéž co v roce 2021, žádná ponorka pod polskou vlajkou.

Polsko jako lídr východního křídla

Program Orka není izolovaný nákup. Je součástí systematické strategie, v níž Polsko buduje pozici nejsilnějšího konvenčního vojenského hráče na východním křídle NATO. Podle aliančního reportu o obranných výdajích Varšava v roce 2025 vydávala na obranu odhadem 4,48 % HDP, nejvíce v celé Alianci. Pro srovnání: Česko ve stejném roce plnilo alianční minimum s 2,00 % HDP.

Nejde jen o peníze. Polsko požaduje, aby ponorky nebyly čistým dovozem hotového produktu. Transfer technologií, zapojení polských loděnic a strojíren, domácí schopnost celoživotní údržby, to vše má z programu Orka udělat motor polského obranného průmyslu, ne jen položku v rozpočtu.

V Baltu se brzy může objevit něco, co tam roky chybělo: polská ponorka, o které nikdo nebude vědět, kde přesně je. A právě ta nejistota je to, co odstrašení dělá odstrašením.

Jak zesílí polské námořnictvo díky A26?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Jindřich Svěcený

Armádní novinář specializující se na pozemní a námořní techniku. Více než tři desetiletí působil v USA, kde psal pro Defense News, Army Times či Military.com. Díky osobní účasti na cvičeních, testech techniky i rozhovorech s vojáky přináší čtenářům autentický pohled na armádu z obou stran oceánu.

Zobrazit další články