Obávaný ruský raketomet byl postrachem frontových jednotek – než ho našly a s velkou parádou odrovnaly

Video ze zásahu se během hodin rozlétlo po internetu. Přes 1,3 milionu zhlédnutí na Telegramu, lakonický popisek „Pekelný plamenomet ‚Solntsepyok‘. Byl.“ a pod ním jména tří jednotek, které se na lovu podílely: 414. brigáda „Ptáci Maďara“, 412. brigáda „Nemesis“ a skupina Lasar’s Group. Zbraň navržená k tomu, aby vyvolávala paniku v zákopech, skončila sama jako kořist trpělivého dronového honu. Jak dlouho se konkrétní kus v sektoru pohyboval, veřejně známo není. Jisté je, že jakmile ho drony jednou chytily, bylo po něm.

Proč se TOS-1A bály celé zákopy

TOS-1A není klasický raketomet. Nejde o systém, který zasypává čtvercové kilometry střepinami z desítek kilometrů. Stojí na tankovém podvozku T-72, nese 24 odpalovacích trubic a jeho střely nejsou tříštivé, jsou termobarické. Při dopadu se nejprve rozptýlí aerosolový oblak paliva a teprve poté přijde detonace. Výsledkem je kombinace extrémní teploty a masivní tlakové vlny, která proniká do zákopů, bunkrů i budov.

Podle údajů ruského exportéra Rosoboronexportu pokryje plná salva plochu až 40 000 m², zhruba pás 200 × 400 metrů. Americká studie publikovaná v Infantry Magazine popisuje, že přetlak termobarického výbuchu způsobuje těžká zranění i vojákům ukrytým v krytech, kde by je konvenční střepinová munice nezasáhla. Psychologický efekt je přitom srovnatelný s fyzickým: jednotky na předním okraji vědí, co salva TOS-1A dokáže, a samotná přítomnost systému v sektoru mění jejich chování.

Achillova pata za čtyřicet tun

Jenže termobarická brutalita má svou cenu. Dostřel TOS-1A činí pouhých 400 až 6 000 metrů. To znamená, že čtyřicetitunový kolos musí přijet nebezpečně blízko k linii kontaktu, do vzdálenosti, kde ho vidí nejen protivníkovy drony, ale i běžné průzkumné prostředky. Systém je velký, pomalý a při přesunu nápadný. Ruská doktrína to řeší pravidlem „udeř a zmiz“: posádka má zasáhnout cíl a opustit pozici za méně než minutu.

V éře FPV dronů ale ani minuta nemusí stačit. Analýza serveru Defense Express upozorňuje, že drony dokážou operovat právě v tom pásmu, kde TOS-1A střílí, a navíc ho sledovat ještě předtím, než vůbec zastaví a zamíří. Krátkodosahový plamenomet se tak ocitá v paradoxu: aby mohl ničit, musí riskovat. A riziko na dnešním bojišti znamená být viděn.

Že si toho je vědoma i ruská strana, prozrazují její vlastní kroky. Státní korporace Rostec v listopadu 2025 oznámila dodávku TOS-1A s novým ochranným kompletem proti dronům. Samotná existence takové modernizace je nepřímým přiznáním, že systém je na frontě systematicky loven.

Drony jako hlavní zbraň bojiště

Zásah z 18. dubna není izolovaný úspěch. Podle ukrajinského ministerstva obrany zaznamenal program Army of Drones v roce 2025 celkem 819 737 video-potvrzených úderů, z toho 29 000 proti těžkým vozidlům. Prezident Zelenskyj uvedl, že přes 80 % nepřátelských cílů je dnes ničeno právě drony. Ukrajinská Rada národní bezpečnosti a obrany přitom popisuje FPV drony jako odpověď na chronický nedostatek dělostřelecké munice, levnější, dostupnější a v některých úsecích schopné vytvářet „kill zóny“, jimiž se těžká technika bez ztrát nepohne.

Všechny tři jednotky podílející se na zničení TOS-1A, 414. brigáda, 412. brigáda i Lasar’s Group, figurují mezi nejúspěšnějšími útvary celého bonusového programu. Nejde o náhodu. Jde o systém.

Co říkají čísla o ztrátách TOS-1A

Průběžná evidence projektu Oryx, který sleduje vizuálně potvrzené ztráty, uvádí za celou válku 36 ztracených kusů TOS-1A:

• 27 zničených
• 6 poškozených
• 2 poškozené a ukořistěné
• 1 ukořistěný

K tomu dalších 9 ztracených přebíjecích vozidel TZM-T, bez nichž je raketomet po vypálení salvy prakticky bezcenný. Veřejně ověřitelný rozpad ztrát po jednotlivých frontových sektorech neexistuje, takže kolik TOS-1A Rusko nasadilo přímo v Záporožské oblasti, nelze spolehlivě říct. Jisté je, že každá další ztráta zužuje tak specializovanou schopnost, kterou nelze snadno nahradit běžným dělostřelectvem.

Zbraň určená k lámání obrany se na dnešním bojišti sama stává obětí logiky, kterou nepředvídala. Termobarická salva potřebuje blízkost. Dron potřebuje jen trpělivost.