Rusku se hroutí ocelářský gigant, na němž je závislý průmysl. Krize, jakou nezažilo od počátku tisíciletí

Koncem dubna zveřejnily výsledky za první kvartál všechny tři pilíře ruského hutnictví: NLMK, Severstal i Magnitogorský metalurgický kombinát. Čísla vypadají, jako by je psal stejný scénář. Ztráty, mizivé zisky, zastavené investice, odložené dividendy. Finanční podmínky, v nichž ruské ocelárny operují, rekordní úrokové sazby a nejslabší domácí spotřeba oceli od roku 2011, nemají podle dostupných dat obdobu minimálně od počátku tisíciletí. Válečná ekonomika, která dosud maskovala slabost civilního průmyslu, už nestačí.

Tři giganti, stejný příběh

NLMK s roční kapacitou 16 milionů tun oceli oznámil 30. dubna čistou ztrátu 5,93 miliardy rublů při tržbách 145,57 miliardy. Provozní ztráta z prodeje dosáhla 6,1 miliardy. O devět dní dříve publikoval výsledky Severstal: čistý zisk za první čtvrtletí spadl na pouhých 57 milionů rublů, po tom, co ještě před rokem činil 21,1 miliardy. Prakticky nula. Firma současně nedoporučila dividendu, protože generuje záporný volný peněžní tok.

MMK dopadl nejhůř v absolutních číslech relativně ke svému měřítku: ztráta 1,37 miliardy rublů, tržby meziročně minus 18,6 %, EBITDA propadla o více než polovinu. Kombinát jede na 60 % kapacity.

Proč ani válka nezachrání marže

Příčiny se vrší ve třech vrstvách:

• Domácí poptávka: Spotřeba oceli v Rusku klesla v roce 2025 o 14–15 % a podle studie agentury National Credit Ratings se dostala na nejnižší úroveň od roku 2011. Stavebnictví, strojírenství, energetika i automobilový průmysl, tedy hlavní civilní odběratelé, omezují investice kvůli sazbám centrální banky, které Reuters označuje za nejvyšší od počátku dvoutisícových let.
• Exportní šok: Západní sankce odřízly ruské hutě od evropských trhů. Sektor přišel zhruba o třetinu exportních objemů oproti předválečnému stavu. Přesměrování do Asie a na Blízký východ kompenzuje jen částečně a za nižší ceny.
• Strukturální nadkapacita: Rusko zůstává pátým největším producentem oceli na světě, v roce 2025 vyrobilo 67,8 milionu tun. Jenže když poptávka klesne a export je omezený, nadkapacita drtí marže rychleji než u menších výrobců.

Obranný průmysl sice odebírá ocel stabilně, ale jeho objem nestačí vyplnit díru po civilních zakázkách. Metalurgie je podle slov vedení MMK „barometrem ekonomické situace“ a barometr teď ukazuje bouři.

Propouštění a zmrazené investice

MMK v březnu oznámil, že zastaví nové investiční projekty a sníží počet manažerů o 10 %. Firma zaměstnává přes 56 tisíc lidí, přesný rozsah škrtů ale neupřesnila. Už na podzim 2025 Reuters informoval o zkrácených pracovních týdnech a propouštění napříč sektorem, který zaměstnává téměř 700 tisíc lidí a tvoří bezmála pětinu ruského průmyslového výkonu.

U NLMK konkrétní plán propouštění veřejně potvrzen nebyl. Signálem je ale samotná ztráta: firma, která generuje záporný provozní výsledek, nemá z čeho financovat ani údržbu kapacit, natož rozvoj.

Co to znamená pro Evropu a Česko

Přímý dopad na evropské ceny oceli je tlumený. EU od 1. července 2026 nasazuje nový ochranný rámec proti globální nadkapacitě a pokračuje v systematickém odklonu od ruských ocelových dovozů. Pro české hutě to znamená menší přímou ruskou konkurenci na domácím trhu, ale ne automatickou výhodu. Evropský ocelářský průmysl sám čelí slabé poptávce, vysokým cenám energií a přesměrovaným tokům levné oceli z třetích zemí.

Podle dat worldsteel za březen 2026 klesla ruská výroba meziročně o 11,4 %, zatímco EU27 jen o 4,6 % a Německo dokonce rostlo o 7,5 %. Rusko padá výrazně rychleji než zbytek kontinentu.

Kdy se to může obrátit

Vedení MMK nepočítá s návratem poptávky dříve než v roce 2027. Podmínky obratu jsou jasné: nižší úrokové sazby, restart infrastrukturních projektů a silnější export do rozvojových zemí. Žádná z těchto podmínek se v dohledné době nenaplňuje. Centrální banka drží sazby vysoko kvůli inflaci, civilní investice stagnují a nové exportní trhy nenabízejí marže srovnatelné s těmi evropskými.

Nejde o bezprostřední bankrot tří firem. Jde o rozpad ekonomiky celého oboru na úrovni marží, hotovosti a odbytu, a pro těžký průmysl závislý na dlouhých investičních cyklech je pomalé vykrvácení stejně nebezpečné jako jednorázový kolaps.