Black Night Challenger 2 měl vydržet do roku 2035. Rusové ale ukázali, že by se nedožil rána

V prosinci 2016 podepsal britský resort obrany dva kontrakty po 23 milionech liber. Jeden šel firmě BAE Systems, druhý Rheinmetallu. Cíl zněl jasně: vyřešit stárnoucí komponenty Challengeru 2 a posunout jeho vyřazení z roku 2025 na rok 2035. Nešlo o přípravu na válku budoucnosti, šlo o administrativní most přes propast zastarávání. BAE na to v říjnu 2018 odpovědělo demonstrátorem s názvem Black Night: nové termovizní senzory, digitalizované řízení palby, systém aktivní ochrany Iron Fist. Tank, který měl vidět lépe v noci a přežít zásah protitankovou střelou. Jenže válka, která o čtyři roky později vypukla na Ukrajině, položila úplně jiné otázky.

Tank, který řešil včerejší problém

Black Night vznikl v době, kdy hlavní hrozbou pro tank byly protitankové řízené střely a granátomety. Iron Fist od General Dynamics nabízel 360stupňové krytí s vysokým elevačním úhlem, přesně proti těmto klasickým hrozbám. Noční senzory měly dát posádce rozhodující převahu za tmy, kdy protivník vidí hůř.

Jenže Ukrajina od roku 2022 ukázala něco jiného. Noc přestala být bezpečným časem. Termální kamery na dronech, průzkumné bezpilotníky s nepřetržitým dohledem a FPV drony s nočním viděním udělaly z tmy stejně transparentní prostředí jako ze dne. Black Night řešil zastarávání a noční boj. Bojiště mezitím přešlo na problém levných útoků shora a permanentního odhalení.

Pět minut od odhalení ke zničení

5. září 2023 BBC potvrdila první zničený Challenger 2 na Ukrajině. Sekvence byla brutálně jednoduchá: tank najel na minu, zastavil se a ruský Lancet ho dorazil. Žádná sofistikovaná protitanková operace. Kombinace, kterou zvládne koordinovat i malá jednotka s dronem a rádiem.

Tohle není příběh jednoho smolného tanku. Je to systémový řetězec ničení, který Rusové zdokonalovali měsíc po měsíci:

• Průzkumný dron odhalí tank a předá souřadnice.
• Minové pole nebo terénní překážka ho fixuje na místě.
• FPV dron nebo Lancet provede útok shora, kam je pancíř nejslabší.
• Elektronický boj zablokuje komunikaci posádky s velením.
• Naváděná dělostřelecká palba doráží cokoli, co přežilo.

Celý cyklus od odhalení k vyřazení trvá minuty, ne hodiny. Na transparentním bojišti může být tank zničen během první bojové periody po nasazení. A Iron Fist na demonstrátoru Black Night? Pro FPV drony s optickým vláknem, které obcházejí běžné rušení a útočí shora, nemáme veřejně doložené bojové ověření.

Challenger 3: jiná logika, menší ambice

Británie sama fakticky opustila logiku Black Nightu. V květnu 2021 ministerstvo obrany oznámilo program Challenger 3, zahrnující novou digitální architekturu, novou věž a hladkostěnný kanón Rheinmetall L55A1. Ale jen pro 148 kusů místo původních 227 Challengerů 2 v inventáři. Počáteční operační schopnost má přijít v roce 2027, plné zavedení do konce roku 2030.

Náklady vyrostly. Původní kontrakt zněl na 800 milionů liber, parlamentní odpověď z dubna 2025 uvádí schválenou rozpočtovou hladinu 1,9 miliardy liber. A přesto ani Challenger 3 sám o sobě neřeší to, co Ukrajina odhalila jako skutečný deficit.

Analytici z RUSI v říjnu 2024 napsali jasně: britské armádě chybějí strukturované schopnosti obrany proti bezpilotním systémům. Žádné jediné řešení, ani systém aktivní ochrany, ani rušička, ani laserová zbraň, nefunguje univerzálně. Tank potřebuje vrstvenou ochranu od úrovně čety výš, organický elektronický boj, schopnost sestřelit dron přímou palbou, rychlé vyproštění a opravy v poli a ženijní průchod přes minová pole.

Problém není slabý tank, ale osamělý tank

Abrams dopadl na Ukrajině podobně. AP v dubnu 2024 oznámila, že americké tanky byly staženy z přední linie kvůli ruským dronům. Leopardy 2 si vynutily budování celé opravárenské infrastruktury, Rheinmetall otevřel servisní centrum přímo na Ukrajině. Zranitelnost není specialitou Challengeru. Je to problém celé západní tankové logiky, která počítala s tím, že tank operuje v prostředí vzdušné převahy a informačního náskoku.

Česká republika to zřejmě pochopila. Vláda v červnu 2024 schválila přistoupení k dohodě o společném pořízení Leopardů 2A8 a v prosinci uzavřela smlouvu na 14 kusů Leopard 2A4. V obou případech ministerstvo obrany zdůrazňuje nejen samotný tank, ale interoperabilitu v rámci NATO, sdílení kapacit, dostupnost dílů a servisní ekosystém. Přesně to, co ukrajinská zkušenost ukázala jako stejně důležité jako tloušťka pancíře.

Co zbylo z Black Nightu

Získané znalosti nezapadly úplně. V lednu 2019 BAE a Rheinmetall založily společný podnik RBSL, který dnes vyrábí Challenger 3. Desítky milionů liber investované do hodnoticí fáze programu zaplatily studie, digitální modely a demonstrátory, část toho se přelila do nového programu. Samostatná cena samotného demonstrátoru Black Night zveřejněna nebyla.

Skutečná lekce z Ukrajiny ale není „tank skončil“. Ukrajinské jednotky považují tank na úrovni čety za nepostradatelný pro palebnou podporu a krytí pěchoty. Problém je jinde: tank bez vrstvené ochrany, bez rychlé opravárenské smyčky a bez organické obrany proti dronům ztrácí svou hodnotu rychleji, než ji stihne prokázat. Black Night řešil, jak tank uvidí v noci. Ukrajina ukázala, že důležitější je, aby tank nebyl vidět.