Rusové probudili starou vojenskou velmoc, která už něco zažila. Jestli něco zkusí, smete je rychlostí světla

Friedrich Merz stál 22. ledna v Davosu a mluvil o věcech, které se z úst německého kancléře ještě před pár lety zdály nemyslitelné. Připomněl, že jeho země „šla cestou militarismu do hořkého konce“ a stáhla svět do „černé propasti“. A vzápětí oznámil, že právě proto dnes Německo buduje armádu, jakou Evropa od konce studené války neviděla. Spouštěč pojmenoval bez diplomatických oblouků: ruská útočná válka proti Ukrajině a návrat mocenské politiky na kontinent. Bundeswehr se nemění kvůli rétorice. Mění se kvůli tomu, že bez něj žádná věrohodná evropská obrana neexistuje.

108 miliard a co za ně

Čísla, která Boris Pistorius předložil Bundestagu k rozpočtu na rok 2026, mají váhu, jakou nelze odbýt slovem „politické gesto“. Běžný rozpočet obrany přesahuje 82 miliard eur. K tomu přibývá přes 25 miliard ze zvláštního fondu zřízeného po únoru 2022. Dohromady kolem 108 miliard eur v jediném roce.

Pro srovnání:

• Francie v roce 2025 vydává podle odhadů NATO zhruba 61,8 miliardy eur.
• Británie přibližně 59 miliard liber.
• Polsko sice dává rekordních 4,48 % HDP, ale v absolutních číslech je to stále zlomek německé sumy.

Zvláštní fond je přitom z téměř devadesáti procent vázán a vláda počítá s jeho úplným vyčerpáním do konce roku 2027. Po tomto bodě musí dlouhodobé navyšování nést běžný rozpočet a nová fiskální trajektorie. Berlín ji definoval jasně: 3,5 % HDP na jádrovou obranu do roku 2029. NATO na summitu v Haagu posunulo kolektivní cíl ještě dál, na 5 % HDP do roku 2035, z toho 3,5 % na obranu a až 1,5 % na širší bezpečnost a infrastrukturu.

Lidé, ne jen peníze

Rozpočet bez lidí je jen účetní řádek. A právě tady leží nejambicióznější část německého plánu: 260 tisíc aktivních vojáků a 200 tisíc rezervistů. Dnes má Bundeswehr kolem 180 tisíc lidí ve službě. Nárůst o desítky tisíc v zemi s demografickým problémem a bez klasické branné povinnosti vyžaduje mechanismus, ne jen kampaň.

Ten mechanismus Berlín od ledna 2026 má. Nový zákon o vojenské službě zavádí dobrovolný model s tvrdým jádrem povinnosti: všichni osmnáctiletí muži musí vyplnit dotazník, ženy mohou dobrovolně. Od 1. července 2027 začíná povinné odvodní řízení pro muže. A zákon obsahuje pojistku, takzvanou „Bedarfswehrpflicht“, brannou povinnost aktivovanou v případě, že dobrovolníci nestačí.

Nejde o obnovení vojny ve starém stylu. Jde o evidenci, motivaci a eskalační logiku: stát ví, koho má, a může stupňovat tlak podle potřeby. Podle nás je to nejrealističtější cesta, jak v západní demokracii roku 2026 stavět masovou zálohu, aniž byste rozbili politický konsensus.

F-35 a jaderný deštník

Rychlost reakce není o jedné zázračné zbrani. Je o kombinaci detekce, přesunu, rozhodnutí a nasazení. Ale jeden konkrétní nosič si pozornost zaslouží. Vláda 18. února 2026 výslovně potvrdila, že stíhačky F-35A mají převzít roli Tornada v nukleární participaci NATO, tedy schopnost nést americké jaderné zbraně rozmístěné na německém území.

Německo se tím nestává jadernou mocností. Mění se nosič a věrohodnost role, ne základní politika. Ale právě věrohodnost je v odstrašení vše. Zastaralé Tornado na konci životnosti vysílalo signál, že německý příspěvek k jadernému sdílení je spíš symbolický. F-35 tento signál radikálně mění, jde o stroj páté generace s nízkou pozorovatelností, schopný operovat v prostředí moderní protivzdušné obrany.

Evropa bez Ameriky? Zatím ne

Bylo by lákavé napsat, že probuzenému Německu stačí přidat Francii a Polsko a Evropa se ubrání sama. Realita je tvrdší. Generální tajemník NATO Mark Rutte v lednu 2026 před Evropským parlamentem řekl jasně: bez amerického toku zbraní nelze Ukrajinu udržet v boji a transatlantická vazba zůstává kritická.

Studie Kielského institutu z února 2025 to kvantifikuje. Nahrazení americké pomoci Ukrajině by Evropu stálo jen asi 0,12 % HDP, což je zvládnutelné. Ale nahradit americké podpůrné schopnosti a kapacitu odpovídající zhruba 300 tisícům vojáků pro širší odstrašení? To je řádově jiná liga. Satelitní průzkum, strategický transport, kybernetické kapacity, velení nad celým spektrem, to vše Evropa zatím nemá a německých 108 miliard to samo nevyřeší.

Právě proto je německý obrat tak důležitý nikoli jako náhrada Ameriky, ale jako páteř evropského pilíře uvnitř aliance. Bez Berlína nemá žádný evropský obranný koncept dostatečnou hmotu.

Co to znamená pro Česko

Premisa, že Česko neplní dvouprocentní závazek, je od začátku roku 2026 zastaralá. Návrh rozpočtu ministerstva obrany počítá s 184,7 miliardy korun, tedy 2,06 až 2,1 % HDP. Tlak se přesouvá jinam, k nové trajektorii 3,5 % plus 1,5 % do roku 2035. Německé tempo bude v Praze argumentem pro další růst.

Praktičtější je otázka spolupráce. České ministerstvo obrany po jednání s německým velvyslancem v dubnu 2026 výslovně zmínilo potřebu posílit přeshraniční logistiku, dopravní a zásobovací infrastrukturu a obranně-průmyslovou kooperaci. Konkrétní zakázka zatím veřejně pojmenovaná není, ale okno se otevírá: Německo bude potřebovat průmyslové kapacity, které samo nemá, a český zbrojní sektor sedí přes hranici.

Bundeswehr roku 2026 není armáda, která chce dobývat. Je to armáda, která se učí odstrašovat, penězi, lidmi, technologií a rychlostí rozhodování. Pokud Kreml kalkuloval s tím, že Německo zůstane navždy pacifistickou pokladnou bez zubů, právě přišel o sázku.