Ukrajinci zasáhli největší rafinerii středního Ruska. Dělají to tak často, že ji Rusové nestíhají opravovat

Dne 13. května letošního roku agentura Reuters oznámila, že ukrajinské drony zasáhly v jaroslavlském závodě jednotky primární rafinace, tedy samotné srdce provozu, bez kterého se ropa nedá rozdělit na benzin, naftu ani letecké palivo. Byl to už pátý veřejně doložitelný útok na YANOS od ledna. Rozestupy mezi posledními třemi zásahy se zkrátily z necelého měsíce na dvanáct dní a nakonec na pouhých pět. Právě toto zrychlování mění situaci z izolovaných incidentů v systémový problém, který ruská strana nestíhá řešit.

Pět útoků za čtyři a půl měsíce

Časová osa útoků na YANOS v roce 2026 vypadá takto:

• 29. ledna — pokus o útok; jaroslavlský gubernátor podle agentury TASS tvrdil, že rafinerie běží normálně.
• 28. března — oficiální kanál ukrajinského generálního štábu potvrdil zásah a následný požár.
• 26. dubna — další zásah s požárem; o dva dny později ukrajinská strana zpětně potvrdila poškození jednotky vakuové destilace.
• 8. května — znovu požár v areálu, potvrzený ukrajinským generálním štábem i prezidentem Zelenským.
• 13. května — Reuters uvádí zásah primárních rafinačních jednotek.

Mezi březnovým a dubnovým útokem uplynulo 29 dní. Mezi dubnovým a prvním květnovým dvanáct. Mezi dvěma květnovými pět. Trend je jednoznačný, a pro provozovatele závodu mimořádně nepříjemný.

Proč záleží na tom, co přesně drony trefily

YANOS na svém firemním webu uvádí, že provozuje dvě jednotky primární destilace a dvě jednotky vakuové destilace. Primární destilace je první krok celého rafinačního řetězce: surová ropa se v ní zahřívá a dělí na frakce. Vakuová destilace pak zpracovává těžký zbytek. Bez těchto uzlů stojí vše za nimi: výroba benzinu, nafty, leteckého paliva i bitumenů.

Dubnový útok poškodil vakuovou destilaci. Květnový zasáhl primární jednotky. To není okrajový požár ve skladišti. Je to zásah do páteře závodu, od které se odvíjí celá produkce. Závod s kapacitou kolem 15 milionů tun ropy ročně vyrábí přesně ty produkty, které ruská armáda potřebuje: motorovou naftu, letecký kerosen a automobilový benzin.

Co říkají analogie z jiných rafinerií

Přesné harmonogramy oprav YANOS veřejně dostupné nejsou. Víme ale, jak dopadly podobné zásahy jinde, a ten obraz je výmluvný.

Rafinerie Kiriši v Leningradské oblasti (kapacita kolem 20 milionů tun ročně) po dronovém útoku přišla o tři ze čtyř jednotek primární destilace. NORSI u Nižního Novgorodu, čtvrtá největší ruská rafinerie s 16 miliony tun ročně, po útoku z 5. dubna zastavila provoz a neprodávala paliva minimálně do konce měsíce. Rjazaňská rafinerie po zásahu běžela jen na polovinu kapacity. Permská rafinerie po útoku ze 7. května zcela zastavila provoz.

Všude šlo o týdny omezeného nebo zastaveného provozu. A YANOS byl po dubnovém zásahu zasažen znovu už za dvanáct dní, a potom za dalších pět. Okno pro stabilní opravu se zkracuje rychleji, než se škody stačí odstraňovat. Právě tady leží jádro problému: Ukrajina bije do hlubokého ruského týlu, Jaroslavl leží zhruba 700 kilometrů od ukrajinské hranice, opakovaně a v intervalech kratších, než je běžná doba obnovy poškozených rafinačních jednotek.

Širší obraz: ruská rafinace pod tlakem

YANOS není izolovaný případ. Mezinárodní energetická agentura (IEA) ve své květnové zprávě uvádí, že ruská těžba ropy v dubnu klesla meziročně o 460 tisíc barelů denně a export rafinovaných produktů spadl na 2,2 milionu barelů denně, nejnižší úroveň v záznamech IEA. Opakované útoky na rafinerie snižují domácí spotřebu ropy v Rusku a přenášejí napětí do globálního trhu s ropnými produkty.

Polský think-tank OSW přitom upozorňuje, že útoky zatím přímo nesrazily ruské rozpočtové příjmy natolik, aby šlo mluvit o zlomu. Ruský systém se adaptuje: přesměrovává toky, prioritizuje domácí trh, exportuje více surové ropy místo hotových produktů. Nejde o kolaps, ale o narůstající erozi flexibility.

Co to znamená pro Česko

Přímý dopad na české pumpy je minimální. Česká republika v dubnu 2025 oznámila konec závislosti na ruské ropě díky ropovodu TAL-PLUS a Evropská unie zakázala dovoz ruské ropy po moři i rafinovaných produktů. Jaroslavlská rafinerie do Evropy přímo nedodává. Nepřímý vliv ale existuje: když Rusko méně rafinuje a více surové ropy tlačí na export, mění se rovnováha na globálním trhu s produkty. Pro české řidiče je proto důležitější celkový stav světového trhu s naftou a benzinem než osud jednoho konkrétního závodu.

Pět útoků za čtyři a půl měsíce, poslední tři v rozmezí sedmnácti dní. Jaroslavl dnes není jen další bod na mapě zasažených ruských rafinerií, je testem, jestli Ukrajina dokáže bít do klíčových uzlů rychleji, než je Rusko schopné vracet je do provozu. Zatím to vypadá, že ano.