Rusko na Donbase zcela uvázlo, Ukrajinci jim dávají zabrat. Současným tempem ho bude dobývat 30 let

Ruská armáda na východě Ukrajiny nezastavila útoky. Každý den posílá do boje malé skupiny pěšáků, drony a řízené střely. Jenže výsledek za první měsíce roku 2026 je pro Kreml nepříjemně čitelný: obrovské ztráty na lidech i technice, a přitom žádný operační průlom, který by přiblížil ovládnutí celého Donbasu. Analytici finské skupiny Black Bird Group z toho odvodili extrapolaci, která obletěla média — při zachování současného tempa by Rusku trvalo dobytí zbytku Donbasu zhruba třicet let. Nejde o prognózu, ale o prostý zlomek: zbývající území děleno měsíčním netto postupem. A čím víc se jmenovatel blíží nule, tím víc se výsledek blíží nekonečnu.

Od rekordu k nule za pár měsíců

Ještě nedávno přitom čísla vypadala jinak. Podle přepočtu AFP a ISW za čtvrtý rok války (únor 2025 – únor 2026) Rusko získalo 4 524 km² ověřeného území, víc než za předchozí dva roky dohromady. Kalendářní součet AFP za rok 2025 včetně ploch nárokovaných Moskvou mluví dokonce o více než 5 600 km², což je řádově plocha Libereckého kraje.

Jenže křivka se láme už na podzim 2025. Listopad přinesl maximum kolem 701 km², prosinec spadl na 244 km². A pak přišlo jaro 2026:

• Leden a únor 2026 — nejslabší měsíce od jara 2024.
• Březen 2026 — čistý územní zisk nulový.
• Duben 2026 — některé analýzy hovoří o čisté teritoriální ztrátě.

Semafor situaci shrnul tak, že fronta se hýbe, ale bez průlomu. Reuters 8. května 2026 doplnil, že za první čtyři měsíce roku 2026 Rusko zabralo jen asi 699 km², zlomek loňského tempa. Při tomto rytmu se horizont dobytí celého Donbasu posouvá z měsíců do dekád.

Bojiště, kde se nedá prorazit

Proč armáda, která má početní převahu a stále útočí, nedokáže proměnit tlak v průlom? Carnegie Endowment v dubnové analýze popisuje východoukrajinskou frontu jako prostředí „téměř dokonalé viditelnosti“. Drony, průzkumné, úderné i FPV kamikaze, pokrývají bojiště tak hustě, že jakákoli koncentrace sil je odhalena a zasažena dřív, než stihne vytvořit průlomový klín.

Praktický důsledek: Rusko opustilo větší formace. Útočí v malých skupinách po třech až pěti lidech, plíživou infiltrací, krok za krokem. Taková taktika může zabrat vesnici, ale ne prolomit frontu v šířce desítek kilometrů.

K tomu si Kreml paradoxně sám přidělal problémy s komunikací. V únoru 2026 Kyjev oznámil, že ruské terminály Starlink byly blokovány, což podle ukrajinské strany výrazně narušilo koordinaci útoků a přenos dronových obrazů. Ruský náměstek ministra obrany dvoutýdenní výpadek přiznal, ale popřel dopad na efektivitu. Pravda bude někde mezi, ale i částečné narušení spojení v dronově řízeném boji znamená ztrátu tempa. A jako by to nestačilo, od 10. února 2026 začal Roskomnadzor dále omezovat Telegram, aplikaci, kterou ruští vojáci a vojenští blogeři běžně používali pro operační komunikaci.

Lidé docházejí rychleji než kilometry

Čísla o ztrátách jsou brutální. Mediazona a Meduza odhadují 352 000 ruských mrtvých do konce roku 2025; k 9. května 2026 evidují 217 800 jmény potvrzených padlých. Statisíce mrtvých za zisk odpovídající 0,8 % ukrajinského území za rok, to je poměr, který vypovídá víc než jakákoli mapa.

A nábor nestíhá. Podle Critical Threats a ISW Rusko v prvním čtvrtletí 2026 verbovalo přibližně 940 nových kontraktníků denně. Pro splnění ročního cíle 409 000 vojáků by potřebovalo 1 100 až 1 150 denně. Za stejné období přitom utrpělo odhadem 85 290 ztrát. Jednoduchá aritmetika: armáda se zmenšuje, i když pořád nabírá.

Co to znamená pro vyjednávání

Vojenské zpomalení oslabuje klíčový Putinův argument, že Donbas stejně brzy vezme silou a Kyjev nemá důvod vyjednávat z pozice síly. Jenže samo o sobě mír nepřiblížilo. Reuters 26. března 2026 popsal, jak americká nabídka bezpečnostních garancí pro Ukrajinu byla podle Zelenského podmíněna odevzdáním Donbasu. Třídenní příměří zprostředkované USA proběhlo 9.–11. května 2026, ale mírové rozhovory zůstávají zaseknuté.

Česká republika zatím linii nemění. Ministerstvo zahraničí v září 2025 oznámilo pokračování programu pomoci Ukrajině na roky 2026–2030 s roční alokací miliardy korun. Vláda v lednu 2026 potvrdila pokračování muniční iniciativy, byť s podmínkou zahraničního financování.

Válka bez rozhodnutí

Carnegie upozorňuje, že dnešní převaha obrany v dronově přesyceném bojišti „není nutně permanentní“. Rusko by teoreticky mohlo tempo znovu zrychlit, pokud vyřeší spojení, nábor a schopnost převést drobné infiltrace do širšího průlomu. Právě v těchto třech bodech ale dnes naráží na strop.

Rusko válku neprohrává. Drží pětinu ukrajinského území a je schopné vést opotřebovací boj ještě dlouho. Co ale jaro 2026 ukazuje, je něco jiného: schopnost útočit a schopnost vyhrát nejsou totéž.