Někteří nemají co jíst, ale mocnosti daly na zbrojení jen v roce 2025 přes 60 bilionů. Stálice sesazují nově probuzené velmoci

Stockholmský mírový výzkumný institut SIPRI zveřejnil v dubnu 2026 čísla, která potvrzují jedenáctý rok nepřetržitého růstu vojenských výdajů. Za poslední dekádu stouply o 41 %. Jenže příběh roku 2025 není jen o rekordní sumě. Je o tom, kdo v žebříčku stoupá, kdo ztrácí náskok a kolik by stačilo na to, aby 295 milionů lidí v akutní potravinové krizi dostalo základní pomoc. Odpověď zní: zlomek toho, co spolknou tanky, drony a raketové systémy.

Trojka na špici drží, ale náskok taje

Spojené státy, Čína a Rusko zůstaly v roce 2025 na prvních třech příčkách. Amerika utratila 954 miliard dolarů, Čína 336 miliard, Rusko 190 miliard. Jenže relativní dominance USA slábne rychleji, než by se z absolutních čísel zdálo. Americký podíl na světových vojenských výdajích mezi lety 2024 a 2025 klesl o 4,3 procentního bodu, hlavně proto, že Kongres neschválil novou finanční vojenskou pomoc Ukrajině a výdaje meziročně klesly o 7,5 %. Zbytek světa přitom přidal 9,2 %.

Poměr amerických a čínských výdajů se zúžil z 3,2násobku na 2,8násobek za jediný rok. To neznamená, že Washington přestává udávat tón. Znamená to, že ostatní přidávají rychleji.

Kdo koho sesadil a proč

Skutečné přesuny v žebříčku se odehrály pod stupni vítězů. Německo vyskočilo z páté na čtvrtou příčku se 114 miliardami dolarů a meziročním nárůstem 24 %. Indie se posunula z šesté na pátou pozici (92,1 miliardy). Ukrajina stoupla ze sedmé příčky na sedmou s 84,1 miliardy, a to uprostřed čtvrtého roku plnohodnotné války. Španělsko poskočilo z 17. na 15. místo díky padesátiprocentnímu meziročnímu skoku.

Nejrychleji rostoucí hráči roku 2025:

• Španělsko +50 %
• Německo +24 %
• Polsko +23 %
• Ukrajina +20 %
• Tchaj-wan +14 %
• Japonsko +9,7 %

Top pětka světa se proměnila. Ještě nedávno ji tvořily USA, Čína, Rusko, Spojené království a Saúdská Arábie. Dnes jsou to USA, Čína, Rusko, Německo a Indie. Patnáct největších zbrojících států dohromady představuje 80 % všech vojenských výdajů planety. Evropští členové NATO sami utratili 559 miliard dolarů, celá aliance pak 1,581 bilionu, tedy 55 % světového součtu.

Česko na hraně dvou procent

Česká republika podle odhadu NATO vynaložila na obranu 167,8 miliardy korun, tedy přesně 2,00 % HDP. Závazek splněn, ale jen těsně. SIPRI pracuje s odlišnou metodikou a pro Česko vychází na 7,1 miliardy dolarů a 1,8 % HDP; rozdíl plyne z toho, co která instituce do obranných výdajů počítá.

V evropském srovnání je české plnění spíše ve spodním patře:

Polsko utratilo víc než dvojnásobek českého podílu, a to je stát se srovnatelnou historickou zkušeností s východním sousedem. Pokud má Česko obranný podíl dále zvyšovat bez nových příjmů, tlak se nevyhnutelně projeví uvnitř rozpočtu, ať už vyššími daněmi, nebo přesuny z jiných kapitol. Dánsko to vyřešilo zrušením státního svátku a vyšším daňovým výnosem, Německo a Polsko sáhly po dluhu.

Šedesátkrát méně na hlad než na zbraně

Podle zprávy SOFI 2025 pěti agentur OSN zažilo v roce 2024 hlad 673 milionů lidí, tedy 8,2 % světové populace. Dalších 2,3 miliardy čelilo mírné nebo vážné potravinové nejistotě. Humanitární apel OSN pro rok 2025 požaduje přes 47 miliard dolarů pro téměř 190 milionů nejpotřebnějších. To je 1,6 % toho, co svět utratil za armády.

Reálně vykázaná humanitární pomoc donorských zemí OECD v roce 2024 činila 24,2 miliardy dolarů, stodvacetkrát méně než vojenské výdaje roku 2025.

Přímý účetní převod „ze zbraní do chleba“ samozřejmě neexistuje, bezpečnostní výdaje a humanitární pomoc mají odlišné rozpočtové logiky. Ale kontrast je brutálně výmluvný. Stačilo by přesunout necelá dvě procenta z globálních vojenských rozpočtů a humanitární apel OSN by byl pokrytý celý.

Souběh krizí, ne jedna příčina

Jedenáct let nepřetržitého růstu nelze vysvětlit jedním konfliktem. SIPRI výslovně jmenuje válku na Ukrajině a evropské přezbrojování, čínskou vojenskou modernizaci, napětí kolem Tchaj-wanského průlivu, regionální konflikty na Blízkém východě i turecké operace. V roce 2020 svět utrácel 1,981 bilionu dolarů. O pět let později je to o 906 miliard víc, nárůst téměř 46 %.

Ekonomický strop přitom neexistuje jako univerzální pravidlo. Rusko v roce 2025 věnovalo armádě 7,5 % HDP a SIPRI popisuje rostoucí rozpočtové napětí, vysokou inflaci i tlak na efektivitu výdajů. Írán naopak musel reálně škrtat kvůli 42% inflaci. Každý stát naráží na jiný limit, ať přes dluh, inflaci, nebo vytlačování sociálních výdajů.

Svět nepřerozděluje jen peníze. Přerozděluje vojenskou váhu rychleji, než stíhá financovat základní potřeby těch, kteří nemají co jíst. A to je číslo, které žádný žebříček nezachytí.