Příměstský vlak s patnácti cestujícími vykolejil 13. května 2026 u Tomarovky poté, co na trať podle nezávislých zdrojů dopadla ruská letecká puma FAB-500.
Bylo krátce po půl desáté ráno, když strojvedoucí spoje č. 6072 na trase Razumnoje–Tomarovka zatáhl nouzovou brzdu. Koleje pod ním chyběly. Oficiální zpráva Jihovýchodní železnice mluvila o „vnějším působení“ na úseku Razjezd 134 km – Tomarovka v Jakovlevském okruhu Belgorodské oblasti. O den později přinesl ruský investigativní kanál MNS jinou verzi: trať poškodila půltunová puma FAB-500, která se nechtěně uvolnila z letounu během bojového letu. Server The Insider informaci doplnil o potvrzení od zdroje napojeného na regionální záchranné složky prostřednictvím projektu Pepel Belgorod. Ruské ministerstvo obrany k incidentu mlčí.
Dvě verze, jeden kráter
Rozpor mezi oficiálním a neoficiálním popisem začíná už u rozsahu škod. Jihovýchodní železnice uvedla, že na trati chyběly přibližně dva metry kolejového svršku. Podle verze MNS bylo poškozeno zhruba 25 metrů tratě, a puma přitom neexplodovala. Právě to je klíčový detail. FAB-500 M-62 váží půl tuny a nese ekvivalent 300 kilogramů trhaviny; v katalogu Rosoboronexportu je výslovně uváděna jako zbraň určená mimo jiné proti železničním uzlům. Kdyby detonovala, příběh by měl jiný konec.
Belgorodský guvernér Vjačeslav Gladkov nejprve zmínil možnou detonaci výbušného zařízení, pak formulaci ze svého příspěvku tiše odstranil a ponechal jen „poškození“. Novaja Gazeta Europe tuto úpravu zdokumentovala. Měnící se slovník úřadů naznačuje, že oficiální verze se teprve hledala, a nakonec zůstala u co nejméně konkrétního „vnějšího působení“.
Patnáct lidí ve vlaku, jedna zraněná
Na palubě příměstské elektrické jednotky bylo patnáct cestujících. Podle Gladkova sjel z kolejí jeden vůz, respektive „polovina vozu“, zatímco MNS uvádí dva vykolejené vozy. Zraněna byla pětasedmdesátiletá žena, která byla hospitalizována. Nikdo nezemřel.
Provoz na trati stál od 9:24 a podle Jihovýchodní železnice byl plně obnoven ve 21:15 téhož dne, necelých dvanáct hodin poté. Pro příměstskou linku Belgorod–Tomarovka, vedenou v regionálním plánu dopravní obslužnosti jako „sociálně významná“, to znamenalo celodenní výpadek. Pro vojenskou logistiku, která podle tvrzení partyzánského hnutí ATESH využívá belgorodské koridory k přesunům munice a paliva směrem na charkovský úsek fronty, šlo o krátké, ale na jednokolejné trati citlivé přerušení.
Série, která není náhoda
Incident u Tomarovky není ojedinělý. Je to další článek v řetězci, který nezávislý ruský server ASTRA systematicky mapuje. Jen od začátku roku 2026 do 11. května, tedy ještě před tímto případem, evidovala nejméně 24 ruských leteckých pum, které dopadly na území Ruské federace nebo okupovaných oblastí. Za celý rok 2025 jich napočítala 143, za rok 2024 nejméně 165.
Chronologie v samotné Belgorodské oblasti je výmluvná:
- Duben 2023 — ruské ministerstvo obrany oficiálně přiznalo „nechtěný shoz munice“ ze Su-34 nad Belgorodem. Jediný případ, kdy Moskva incident veřejně potvrdila.
- Květen 2024 — FAB-500 dopadla přímo na Belgorod, zranila sedm lidí, poškodila 31 domácností a deset aut.
- Duben 2025 — puma spadla v Jakovlevském rajonu před civilní automobil.
- Květen 2026 — vykolejení vlaku u Tomarovky.
Společný jmenovatel: Rusko osazuje starší pumy FAB navigačními moduly UMPK, které z neřízené bomby dělají klouzavou střelu. Technická nespolehlivost těchto úprav podle ASTRA stojí za většinou pádů na vlastní území. Přesnou příčinu u konkrétního incidentu z 13. května ale z veřejných zdrojů určit nelze, může jít o závadu závěsníku, selhání modulu i chybu posádky.
Belgorod: ohrožení zvenčí i zevnitř
V Belgorodské oblasti platí od srpna 2024 režim protiteroristické operace. Region čelí ukrajinskému ostřelování, dronům a přeshraničním vpádům. Teď se k tomu přidává hrozba, kterou generuje vlastní armáda. Ruský válečný provoz, desítky bojových letů denně nad příhraničím, proměňuje zázemí v prostor, kde civilní infrastruktura funguje na hraně rizika.
Analýza Jamestown Foundation z roku 2022 upozorňovala, že belgorodské železniční tratě jsou převážně jednokolejné a už jedno vykolejení dokáže úsek vyřadit na den či dva. Tehdy šlo o teoretický scénář. Teď se naplnil, a ne ukrajinskou diverzí, ale ruskou pumou, která nedoletěla k cíli.
Patnáct lidí v příměstském vlaku u Tomarovky vyvázlo se štěstím. Tři sta kilogramů trhaviny v těle FAB-500 zůstalo němých. Příště nemusí.