Rusko zahájilo masivní útok a Ukrajina se otřásala. Zasypalo ji více než 50 raketami a skoro 700 drony – ale většina neprošla

Bylo krátce po půlnoci, když nad Kyjevem začaly výt sirény. Tentokrát nešlo o rutinní poplach. Velitelství vzdušných sil Ukrajiny v ranním souhrnu potvrdilo, že Rusko vypálilo 56 raket a vypustilo 675 bezpilotních prostředků, dohromady 731 vzdušných cílů mířících na ukrajinská města. Obrana zachytila drtivou většinu z nich: 652 dronů z 675 a 41 raket z 56. V procentech to znamená 96,6% úspěšnost proti dronům a 73,2% proti raketám. Jenže zbylých 38 prostředků, které obranou prošly, zasáhlo 24 lokalit po celé zemi, a mezi nimi obytný dům v kyjevské Darnycké čtvrti, kde střela Ch-101 srovnala celý vchod od prvního do devátého patra.

Co přesně letělo a odkud

Skladba útoku nebyla náhodná. Mezi 56 raketami byly tři hypersonické Ch-47 Kinžal, 18 balistických Iskander-M a S-400 a 35 střel s plochou dráhou letu Ch-101. Hlavní směr mířil na Kyjev. Z 675 bezpilotních prostředků přitom zdaleka ne všechny představovaly plnohodnotné úderné drony typu Šáhid. Součástí roje byly i typy Gerbera, Italmas, imitátory Parodija a dvě barážující munice Banderol, tedy směs skutečných hrozeb a návnad, jejichž úkolem je zahlcovat radary a nutit obranu plýtvat drahými interceptory na levné cíle.

Taktická logika je podle analytiků trojí: imitátory odvádějí pozornost protivzdušné obrany, prodloužené vlny trvající celou noc a přecházející do dalšího dne vyčerpávají obsluhy i zásoby a synchronizované přílety různých typů střel z více směrů zkracují reakční čas obránce na minimum. Britský think-tank RUSI popsal tuto kombinaci jako „noční můru“ pro jakýkoli systém protivzdušné obrany.

Dvoudenní rekord války

Samotná noc z 13. na 14. května nebyla absolutně největší jednotlivou vlnou konfliktu. Monitoring Kyiv Dialogue eviduje rekord 982 prostředků za noc z 23. na 24. března 2026 a předchozí vrchol 823 ze 7. 9. 2025. Mimořádnost květnového útoku ale spočívá v kontextu: navázal na předchozí vlnu a v součtu 13. a 14. května Rusko podle prezidenta Zelenského nasadilo 1 567 dronů a 56 raket. Reuters to označila za největší dvoudenní letecký útok od začátku plnohodnotné invaze.

Zelenskyj ve svém večerním projevu 14. května popsal zásahy „od Zakarpatské po Charkovskou oblast“ a jmenoval Ivano-Frankivskou, Rivenskou, Volyňskou, Oděskou, Poltavskou i Sumskou oblast. Elektřina vypadla v 11 regionech, poškozeny byly železnice, přístavní infrastruktura v Oděské oblasti i civilní objekty v Charkově. Celkem Reuters uvádí 180 poškozených objektů po celé Ukrajině, z toho přes 50 obytných budov.

Pět procent, která zabíjejí

Číslo 94,8 % zní jako triumf obrany. A do značné míry jím je, proti dronům Ukrajina v této vlně dosáhla lepšího výsledku než v předchozích měsících, kdy únorový průměr činil 87 % a březnový 90 %. Jenže právě těch zbylých pět procent průniků stačí na strategický i psychologický efekt, který Rusko potřebuje.

V kyjevské Darnycké čtvrti záchranáři vyprošťovali těla 28 hodin. K 15. květnu bylo potvrzeno 24 mrtvých, včetně tří dětí. Předběžná ukrajinská analýza identifikovala střelu, která dům zasáhla, jako Ch-101 vyrobenou ve druhém čtvrtletí 2026, tedy zbraň zhotovenou navzdory západním sankcím jen několik týdnů před útokem. Kyjev vyhlásil 15. květen dnem smutku.

Slabším článkem obrany zůstávají balistické střely. Proti Iskanderům a Kinžalům je záchyt výrazně nižší než proti dronům a střelám s plochou dráhou letu. Zelenskyj to 14. května otevřeně přiznal a označil balistickou obranu za „obtížnější úkol“ a denní prioritu.

Jak dlouho to Ukrajina udrží

Krátkodobě ukrajinská obrana funguje. Dlouhodobě je otázka jiná, a odpověď závisí na zásobách interceptorů a výrobních kapacitách. Zelenskyj už 11. května mluvil o potřebě vyrábět antibalistické střely přímo na Ukrajině nebo společně s partnery. Kyiv Dialogue upozorňuje, že západní produkce nestačí ani na pokrytí ruské roční výroby balistických střel. Think-tank CSIS v březnovém briefu varoval před kriticky napjatými zásobami interceptorů a navrhl nouzový evropský program pro výrobu prostředků protivzdušné obrany.

Česká republika přispívá k ukrajinským obranným kapacitám především v muniční oblasti, ale český průmysl dodává i systémy MR-2 Viktor a pasivní sledovací technologie. Přes české firmy šly rovněž protiletadlové prostředky financované Nizozemskem. Zda se některý z těchto systémů podílel právě na zachycení květnové vlny, veřejné zdroje nedokládají.

NATO ve své washingtonské deklaraci z roku 2024 označuje Rusko za „nejvýznamnější a přímou hrozbu“ pro bezpečnost spojenců. Česká obranná strategie mluví o nejnižším přímém vojenském ohrožení ČR, ale zároveň o nejvyšší pravděpodobnosti napadení některého státu Aliance od konce studené války. Každá další noc jako ta květnová tento odhad posouvá blíž k realitě.

V troskách darnycké devítipatrové budovy záchranáři 15. května odpoledne vytáhli poslední tělo. Sirény v Kyjevě mezitím utichly, do příští vlny.