Něco se děje, Čína zbrojí jako o život. Tempo výroby stealth letounů J-20 je závratné, Američané ani Rusové ho nestíhají

Když analytici americké Air University v dubnu 2024 spočítali satelitní snímky čínských základen, přiřadili trupová čísla k jednotlivým brigádám a vyhodnotili tempo přezbrojování útvarů, dospěli k číslu, které ještě před pár lety znělo jako sci-fi: Čína provozuje odhadem 160 až 200 stealth letounů J-20 a ročně jich zavádí 48 až 60 nových. Nejde přitom o oficiální čínský údaj, Peking žádný auditovatelný registr nezveřejňuje. Jde o analytickou rekonstrukci z otevřených zdrojů, kterou provedl China Aerospace Studies Institute (CASI). A právě ta ukazuje, že Čína přešla z fáze „prestižní prototyp“ do fáze průmyslové série.

Od experimentu k průmyslovému měřítku

Zlom popisuje výroční zpráva Pentagonu za rok 2024 vydaná v prosinci téhož roku. Chengdu Aircraft Industry Group od roku 2023 rozšiřuje výrobní kapacitu J-20 a staví novou montážní továrnu, která má produkci ještě zrychlit. Současně probíhá krok, který analytici roky označovali za úzké hrdlo celého programu: přechod z ruských motorů AL-31F na domácí pohonné jednotky WS-10. Tím Čína odbourává závislost na Moskvě a získává volné ruce pro další škálování.

Pentagon zároveň zmiňuje, že se chystají upgrady, více střel ve stealth konfiguraci, vektorování tahu a vývoj výkonnějšího motoru WS-15. Na letecké show v Ču-chaji koncem roku 2024 se navíc objevil model dvoumístné varianty J-20, navržené pro řízení autonomních dronů typu „loyal wingman“. Čína tedy neakceleruje jen počet draků, posouvá i koncept jejich nasazení.

Srovnání s USA: pravdivé jen v úzkém výřezu

Tady je potřeba být přesný. CASI ve své analýze připouští, že čínské tempo 48 až 60 kusů ročně je na horní hraně vyšší než tehdy plánovaných 51 letounů F-35A pro americké letectvo ve fiskálním roce 2024. Jenže ve stejném dokumentu stojí důležitá věta: celková výroba a zavádění všech variant F-35 napříč americkými službami, tedy včetně námořnictva a námořní pěchoty, čínský J-20 stále převyšuje.

Čísla to potvrzují:

• J-20: odhad 160–200 kusů, jedno výrobní centrum, jedna služba (PLAAF).
• F-35: přes 1 000 dodaných kusů globálně k srpnu 2024, tři americké služby plus spojenci. V srpnu 2025 USAF přivítalo svůj 500. kus F-35.
• F-22: oficiální factsheet USAF stále uvádí 183 strojů v celkové síle.
• USAF celkem 5. generace: CASI v dubnu 2024 odhadovalo 630 letounů globálně.

Srovnání „Čína předběhla Ameriku“ je tedy pravdivé jen tehdy, když vezmete jednu konkrétní akviziční linii jedné služby. Celkový americký stealth ekosystém je stále výrazně větší. Ale, a to je podstatné, mezera se zužuje tempem, které před pěti lety nikdo nečekal.

U Ruska je situace odlišná. Su-57 se v otevřených zdrojích nedaří doložit srovnatelným výrobním tempem; veřejně známé počty dodaných kusů se pohybují v řádu jednotek, maximálně nižších desítek. Tady je čínský náskok nesporný.

Proč to dělají: Tchaj-wan a regionální kalkul

Čísla výroby nedávají smysl bez kontextu, ve kterém mají být použita. Pentagon ve zprávě za rok 2025 píše, že rostoucí inventář pokročilých letadel včetně J-20 „pravděpodobně“ zkomplikuje působení USA a spojenců v případném konfliktu kolem Tchaj-wanu. Tchajwanské ministerstvo obrany v únoru 2025 hlásilo další čínské společné bojové hlídky s průniky přes středovou linii Tchajwanského průlivu a reagovalo nasazením letounů, lodí i pobřežních systémů.

Sousedé na to odpovídají konkrétně, ne jen diplomatickými nótami. Japonsko v září 2024 potvrdilo ostré přepadové starty F-15 a F-35 při narušení vzdušného prostoru; v listopadu pak proběhlo společné cvičení japonských F-35 a F-2 s americkými F-16. Jižní Korea v květnu 2025 oznámila dosažení klíčového milníku sériové výroby vlastního víceúčelového bojového letounu KF-21, s plánovaným předáním prvního kusu letectvu ve druhé polovině roku 2026. Japonský ministr obrany na jednání s čínským protějškem v listopadu 2024 formálně vyjádřil vážné obavy z rostoucí čínské vojenské aktivity a zdůraznil význam stability v Tchajwanské úžině.

V praxi se v západním Pacifiku odehrává regionální zbrojní závod v letectvu a protivzdušné obraně. J-20 je jeho nejviditelnějším symbolem.

Co to znamená pro Evropu a NATO

Z evropského pohledu nejde o přímou a okamžitou hrozbu, ale ani o vzdálenou abstrakci. NATO ve washingtonské deklaraci z července 2024 výslovně uvedlo, že Indo-Pacifik je pro Alianci důležitý, protože vývoj v regionu přímo ovlivňuje euroatlantickou bezpečnost. Ambice a nátlakové politiky Číny podle Aliance zpochybňují zájmy, bezpečnost a hodnoty spojenců.

Dopad je hlavně nepřímý: pokud USA musí současně zvládat evropské odstrašení vůči Rusku a asijské napětí s Čínou, roste tlak na průmyslovou kapacitu, zásoby munice a obranné výdaje, včetně těch evropských. Čínské stealth letouny nepoletí nad Prahou. Ale účet za svět, ve kterém jich přibývá, dorazí i sem.

Vedlejší příběh: korupce uvnitř programu

Pentagon ve zprávě za rok 2025 přidal pozoruhodný detail: hlavní konstruktér J-20 a generální manažer firmy Chengdu byli v lednu 2025 vyšetřováni. Čínské protikorupční čistky v obranném průmyslu nejsou novinkou, ale zásah přímo do vedení nejprestižnějšího leteckého programu země naznačuje, že ani tempo, které ohromuje analytiky, neběží bez tření.

Nejsilnější zpráva z celé analýzy není samotné číslo vyrobených J-20. Je to fakt, že Čína už stealth kapacitu nevyvíjí jako technologickou ukázku, ale vyrábí ji jako dlouhodobý nástroj nátlaku. A tempo, jakým to dělá, mění bezpečnostní matematiku celého Indo-Pacifiku.