Polsko zjistilo drahou pravdu o ruských dronech Shahed. Užívalo střely za miliony, teď vsadí na levné řešení

Dne 10. září 2025, východní Polsko. Nad lublinským a podleským vojvodstvím se objevují neidentifikované objekty. Polské a spojenecké stíhačky startují k neutralizaci, bezpečnostní složky prohledávají terén. Výsledek: nejméně 16 nalezených dronů nebo jejich částí, mezi nimi i kusy identifikované jako Gerbery, levná ruská varianta íránských Shahedů. Polská armáda reagovala tím, co měla. A právě to se ukázalo jako problém.

Střela za milion na cíl za pár tisíc

Polské ministerstvo obrany po incidentu potvrdilo, že drony byly sledovány a neutralizovány za účasti spojeneckých F-35. Oficiální komuniké typ použitých střel nezveřejnilo. Polské obranné analýzy ale pracují s variantou, že šlo o rakety AIM-9X Sidewinder a AIM-120 AMRAAM, tedy o nejdražší munici vzduch-vzduch, jakou NATO disponuje.

Čísla mluví jasně. Notifikace americké agentury DSCA z roku 2024 uvádí strop 219,1 milionu dolarů za 232 kusů AIM-9X pro Polsko, tedy zhruba 945 tisíc dolarů na střelu včetně podpory. U 400 kusů AIM-120D3 je strop 1,33 miliardy dolarů, tedy přes 3,3 milionu na kus. Polská sekundární analýza po incidentu pracuje se zjednodušeným odhadem kolem půl milionu za Sidewinder a jednoho až jednoho a půl milionu za AMRAAM.

Gerbera přitom stojí řádově tisíce dolarů. Útočník tedy nemusí nic zasáhnout, stačí, že donutí protivníka vystřelit.

Ekonomika, která vyhrává válku

Polská obranná analýza publikovaná den po incidentu na Defence24 to pojmenovala bez obalu: armáda neměla levné prostředky k neutralizaci Shahedů a Gerber. Problém nebyl taktický, nikdo neudělal chybu. Problém byl strukturální. Mezi těžkou protivzdušnou obranou a drahým bojovým letectvem chyběla celá vrstva.

Biuro Bezpieczeństwa Narodowego na to reagovalo výzvou ke zvýšení investic do protivzdušné obrany a domácích technologií. Klíčová lekce ale není jen o Polsku. Každá země NATO na východním křídle, která se spoléhá výhradně na raketové systémy, čelí stejnému dilematu: zásoby drahých raket jsou konečné a mají sloužit proti letadlům a balistickým střelám, ne proti pomalým dronům z překližky a kompozitu.

M28 Skytruck: lovec dronů z Mielce

Na jaře 2026 polská armáda oficiálně potvrdila, že analyzuje pořízení letounů se schopností boje proti bezpilotním prostředkům. PZL Mielec mezitím představil koncept, který má být odpovědí: turbovrtulový M28 Skytruck přestavěný na lovce dronů.

Co je na stole:

• M134 Minigun instalovaný ve dveřích, případně 12,7mm kulomet
• Optoelektronická hlavice (FLIR) pro detekci a sledování cílů v noci
• Datové propojení s pozemními velitelskými stanovišti
• Volitelně lehké 70mm řízené rakety pro větší vzdálenosti

M28 přitom není nový stroj od nuly. V patrolní konfiguraci MPA už dnes létá s radarem SAR/ISAR, infračervenou hlavicí a vydrží v patrolním režimu šest až osm hodin. Maximální rychlost 355 km/h je víc než dost na to, aby dostihl Shaheda letícího kolem 180 km/h. Prezident PZL Mielec Janusz Zakręcki tvrdí, že existující stroje lze doplnit během několika týdnů.

Podle nás je právě tohle nejsilnější argument celého konceptu: Polsko nemusí čekat roky na vývoj. Má hotový drak, má motory, má senzory. Chybí jen rozhodnutí.

Ukrajinská inspirace: An-28 a interceptory za tisíc dolarů

Polský M28 a ukrajinský An-28 pocházejí ze stejné konstrukční rodiny. Ukrajina ale je o krok dál, její An-28 už létají bojové mise. Podle reportů z dubna 2026 nesou pod křídly až šest interceptorových dronů P1-SUN nebo Merops, operátoři sedí přímo na palubě a kombinují palbu z Minigunu s vypouštěním interceptorů.

Čísla jsou pozoruhodná. Pilot Tymur Fatkullin je spojován s údajem přes 220 dronů zničených palubní výzbrojí. Firma SkyFall v rozhovoru pro Rádio Svoboda uvádí cenu jednoho interceptoru P1-SUN kolem tisíce dolarů a účinnost 80 až 100 % podle počasí.

Tisíc dolarů proti milionu. To je poměr, který mění strategický kalkul.

V polských veřejných zdrojích zatím není potvrzeno, že by M28 měl nést právě P1-SUN. Ukrajinský model ale slouží jako jasná inspirace, a pokud by Polsko integraci zvládlo, získalo by vrstvu obrany, která je řádově tisíckrát levnější než raketa AMRAAM.

Co to znamená pro Česko

Česká republika není v jiné situaci. Po zářijových incidentech v Polsku a Rumunsku vláda zřídila koordinační skupinu pro antidronovou ochranu státu. Armáda pořizuje systém PLESS pro lokalizaci dronových hrozeb, první baterie SPYDER prošla operačním testem a české vrtulníky H-1 cvičí protidronové mise přímo v Polsku, zaměřené na nízkoletící cíle. Na cvičení Federated Cloud 2026 armáda předváděla spolupráci s policií a hasiči při ochraně proti dronům a ministerstvo obrany mluví o pořízení téměř tří tisíc dronů do roku 2028.

Hotová česká obdoba levného vzdušného lovce Shahedů ale ve veřejných zdrojích vidět není. Detekce a elektronický boj ano. Vrstva, která by levně a dlouho hlídkovala nad pravděpodobnou trasou útočných dronů, zatím chybí.

Zářijový incident nad Polskem ukázal jednu věc s aritmetickou přesností: obrana proti levným rojům musí být sama levná, jinak útočník vyhrává ještě dřív, než cokoliv zasáhne. Polsko to pochopilo. Otázka je, kdo bude další.