Ukrajincům se podařilo přenést válku do „srdce zla“. Moskva se třese strachy, kdy přijde další masivní útok

Volodymyr Zelenskyj to nazval „dálkovými sankcemi proti Rusku za tuto válku.“ V noci na 17. května provedly ukrajinské ozbrojené síly, SBU a vojenská rozvědka koordinovanou operaci proti cílům vzdáleným přes 500 kilometrů, přímo v prostoru, který Kreml chrání ze všech míst na mapě nejvíc. Podle moskevského starosty Sergeje Sobjanina sestřelila ruská protivzdušná obrana od půlnoci 81 dronů mířících na metropoli, za celých 24 hodin pak přes 120. Ruské ministerstvo obrany současně hlásilo přes tisícovku zneškodněných ukrajinských dronů nad celým Ruskem. Jenže čísla sestřelů jsou jen polovina příběhu. Ta druhá polovina leží v troskách domů na moskevských předměstích, v kouři nad rafinerií v Kapotni a v tichu mobilních sítí, které Kreml vypíná, aby drony nemohly navigovat.

Víc než symbolika: co přesně květen změnil

Březnový víkend 14.–16. března 2026 držel dosavadní rekord. Sobjanin tehdy uváděl asi 250 zničených dronů na přístupech k Moskvě během dvou dnů. Ještě o pár dní dříve, 11. března, ruské ministerstvo obrany hlásilo 337 dronů nad Ruskem, z toho 91 nad Moskevskou oblastí. Oběti? Žádné. Letiště omezila provoz, ale město se vrátilo k normálu.

Květen přinesl jiný scénář. Deklarovaný počet dronů nad Moskvou byl nižší než v březnu, ale dopad nesrovnatelně tvrdší. Čtyři lidé zemřeli v okolí metropole. U moskevské rafinerie v Kapotni, jednoho z klíčových rafinerských uzlů pro zásobování regionu, bylo zraněno dvanáct lidí. Trosky jednoho dronu dopadly na areál letiště Šeremeťjevo, škody letiště nehlásilo, ale samotný fakt, že se úlomky dostaly tak blízko civilnímu letectví, mluví jasně. Poškozeny byly bytové domy i soukromé nemovitosti na předměstích. Reuters následně potvrdil, že moskevská rafinerie po útoku zastavila provoz.

Právě tohle považujeme za zlomový posun: Ukrajina už nedokazuje, že „umí doletět“. Dokazuje, že umí zasáhnout a způsobit měřitelnou škodu v nejstřeženějším prostoru Ruska.

Cena války roste, v palivech, v internetu, v každodenním životě

Odstavení moskevské rafinerie není izolovaná událost. Reuters uvádí, že širší vlna ukrajinských úderů od začátku roku 2026 zasáhla rafinerie ve středním Rusku natolik, že plně odstavené nebo omezené kapacity přesahují 83 milionů tun ročně, téměř čtvrtinu celkové ruské rafinační kapacity. Rusko kvůli tomu drží zákaz vývozu benzínu platný do konce července 2026. Přes 30 % domácí produkce benzínu a asi 25 % nafty je ohroženo.

Pro Moskvu ale válka nezdražuje jen pohonné hmoty. Zdražuje normalitu. Od března 2026 Kreml opakovaně omezuje mobilní internet v hlavním městě. Oficiální zdůvodnění? Ukrajinské drony prý využívají mobilní síť k navigaci. Praktický dopad na miliony lidí je ale brutálně konkrétní:

• Telefony fungují jen na hovory a SMS.
• Aplikace pro dopravu, bankovnictví a doručování služeb nefungují.
• Podnikatelé hlásí ztráty, protože moderní ekonomika bez dat stojí.

AP popisuje situaci, kdy válka v Moskvě přestala působit jako vzdálená záležitost z televizních zpráv. Propsala se do každodenního provozu města. A nespokojenost podle Reuters roste i mezi loajálními vrstvami a ekonomickými elitami.

Obrana hustší, ale ne neprůstřelná

Příběh moskevské protivzdušné obrany začíná viditelně v lednu 2023, kdy se na střechách moskevských budov objevily systémy Pancír a v okolí města byly pozorovány baterie S-400. Tehdy šlo spíš o demonstraci, signál, že Kreml bere hrozbu vážně.

O tři roky později je obrana nesrovnatelně aktivnější. Stovky sestřelů za jedinou noc, vícevrstvý systém zachycení na přístupech k městu i v jeho bezprostředním okolí. Zelenskyj sám ve svém projevu z 17. května uznal, že Moskva má nejhustší protivzdušnou obranu v Rusku.

A přesto: čtyři mrtví, dvanáct zraněných, odstavená rafinerie, trosky na letišti. Proti nasycovacím vlnám, kdy desítky a stovky dronů letí současně z různých směrů, žádná obrana nedokáže prostor hermeticky uzavřít. Každý proniknutý dron je statistická nevyhnutelnost, ale pro lidi na zemi je to exploze.

Od symbolických letů ke kampani s průmyslovým efektem

Jak se Ukrajina dostala od ojedinělých dronů nad Kremlem k tisícovým vlnám? AP v analýze z 21. května potvrzuje, že Kyjev mezitím masivně rozšířil domácí výrobu středně- a dlouhodosahových úderných prostředků. Nejde jen o drony, Ukrajina nasazuje i doma vyvinuté raketové technologie. Zelenskyj mluví o „dálkových sankcích“ jako o systematickém nástroji, ne o jednorázové akci.

Institut pro studium války (ISW) podle AP hodnotí, že zesílená ukrajinská kampaň hlubokých úderů od začátku roku 2026 pravděpodobně zhoršuje schopnost Ruska vést ofenzivní operace na frontě a přispívá k ukrajinským územním ziskům. Jeden útok válku neotočí. Ale kampaň, která systematicky ničí rafinerie, zatěžuje protivzdušnou obranu a nutí Kreml přesouvat zdroje z fronty na ochranu vlastního území, mění ekonomiku celého konfliktu.

Stojí za zmínku, že české ministerstvo zahraničí označuje protidronovou obranu za klíčovou bezpečnostní prioritu, a čím častější budou hluboké údery a protiúdery, tím víc roste význam této priority i pro Česko.

Kdy přijde další vlna

Nikdo veřejně nezná datum příštího masivního útoku na Moskvu. Vzorec ale mluví sám: březen přinesl rekordní počty, květen rekordní dopady. Intervaly se zkracují, koordinace roste, domácí výrobní kapacity Ukrajiny se rozšiřují. Moskva to ví, a právě proto vypíná internet, posiluje protivzdušnou obranu a drží zákaz vývozu benzínu.

Kreml tři roky prodával svým občanům narativ, že válka je daleko. Teď hoří rafinerie dvacet kilometrů od Kremlu, trosky padají na ranveje a miliony Moskvanů nemůžou otevřít bankovní aplikaci. Válka dorazila tam, odkud vyšla.