Rusko poprvé čelí zemi, která mu umí odpovědět stejnou mincí. Polsko nakoupí 821 střel, které doletí až do Moskvy

22. května 2026 přistály na polské základně první tři stíhačky F-35A. O dva dny dříve polské ministerstvo obrany aktualizovalo stav svého satelitního programu: čtyři radarové družice POLSARIS už krouží na orbitě. Mezi těmito dvěma událostmi se skrývá příběh, který přesahuje pouhou objednávku munice. Polsko totiž nestaví jednu novou zbraň, skládá dohromady celou architekturu konvenčního hlubokého úderu, jakou dosud žádný stát na východním křídle NATO neměl.

Od sedmdesáti kusů k osmi stovkám

Polsko není v oblasti střel dlouhého dosahu nováčkem. Už 28. listopadu 2016 Washington schválil prodej 70 kusů AGM-158B JASSM-ER a první střely dorazily do základen Krzesiny a Łask v lednu 2017. Integrace na polské F-16 proběhla bez komplikací, schopnost hlubokého úderu existovala.

Jenže sedmdesát střel je v moderním konfliktu zásoba na jednotky dnů. Proto 12. března 2024 americká agentura DSCA notifikovala Kongres o možném prodeji až 821 kusů modernizované varianty AGM-158B-2 za 1,77 miliardy dolarů. O dva a půl měsíce později, 28. května 2024, polské ministerstvo obrany oznámilo podpis smlouvy v hodnotě přibližně 735 milionů dolarů s dodávkami v letech 2026–2030. Přesný počet objednaných kusů Varšava veřejně neuvedla, a proto je důležité rozlišovat mezi americkým stropem 821 střel a skutečně podepsaným kontraktem na další stovky kusů.

I tak jde o násobení zásoby, které nemá v regionu obdobu. Pro srovnání: Finsko má v rámci svého balíku pro F-35 schváleno 200 JASSM-ER, Nizozemsko získalo v únoru 2024 souhlas na 120 kusů.

Proč „až do Moskvy“ není přehánění

AGM-158B-2 JASSM-ER je podzvuková, nízkozjistitelná střela vzduch-země s udávaným doletem kolem tisíce kilometrů. Oproti starší variantě AGM-158A, která dosahovala zhruba 340–370 kilometrů, jde o trojnásobný skok. Varianta B-2 navíc přináší modernizované vnitřní komponenty a připravenost na nové šifrovací standardy.

Samotný dolet střely ale nestačí. Klíčová je kombinace: nosič (ať už F-16, nebo nově F-35A) doletí stovky kilometrů od polských základen, teprve pak odpálí střelu ze vzdálenosti bezpečné před nepřátelskou protivzdušnou obranou. Součet operačního rádiusu letounu a doletu střely vytváří dosah, který pokrývá strategické cíle hluboko v ruském týlu. Moskva leží vzdušnou čarou asi 1 150 kilometrů od polské hranice. S F-35 a JASSM-ER je to vzdálenost, kterou polské letectvo dokáže překlenout.

Satelity, aerostaty, senzory: oči pro střely

Střela s doletem tisíc kilometrů je bez přesného zaměření cíle jen drahý kus kovu. Právě proto je nejpodceňovanější částí polského programu budování vlastní průzkumné infrastruktury. K květnu 2026 má Polsko na orbitě čtyři radarové satelity POLSARIS; první odstartoval 28. listopadu 2025, další následovaly v březnu a květnu 2026. Do roku 2027 mají přibýt optické mikrosatelity, které doplní radarový obraz detailními snímky.

K tomu polské ministerstvo obrany výslovně spojilo program JASSM-ER s aerostatovým průzkumným systémem BARBARA. A samotné F-35 přinášejí vlastní senzorovou vrstvu schopnou fúze dat z více zdrojů. Vzniká tak řetězec: satelit najde, aerostat nebo letoun upřesní, střela zasáhne. Teprve tato architektura, ne samotná raketa, dělá z Polska stát se skutečnou schopností konvenčního hlubokého úderu.

Co to znamená pro Rusko, a pro Česko

Analytici varšavského institutu PISM hodnotí polský arzenál jako faktor, který by „významně zkomplikoval ruské a běloruské vojenské plánování“. Americká DSCA v notifikaci diplomaticky uvádí, že prodej „nezmění základní vojenskou rovnováhu v regionu“. Obě tvrzení mohou platit současně: na globální škále se rovnováha nemění, na východním křídle NATO ano. Logickým důsledkem je, že Rusko bude muset cenná vojenská aktiva rozprostřít do větší hloubky, maskovat je a počítat s tím, že nejsou nedotknutelná.

A Česko? Výrazně zaostává. Dnes disponuje dvanácti pronajatými Gripeny, první F-35A pro výcvik dorazí do USA nejdříve v roce 2029, domácí provoz začne po roce 2031 a plná operační schopnost se očekává kolem roku 2035. České armádní materiály sice zmiňují, že F-35 může nést JASSM i LRASM, ale žádný český program pořízení takové munice veřejně oznámen nebyl. Reálné okno pro podobnou debatu se otevře nejdříve po zavedení F-35 do služby, tedy za pět až devět let.

Odstrašení, ne provokace

Ruská jaderná rétorika je podle analýzy estonského ICDS primárně koercitivní nástroj, psychologický tlak, který dosud nebyl doprovázen odpovídajícími změnami v jaderném postoji. Polsko na něj odpovídá konvenčně, ale logikou, kterou Moskva dobře zná: schopností zasáhnout hodnotné cíle v hloubce protivníkova území přesnými střelami odpálenými z bezpečné vzdálenosti. Je to zrcadlový obraz toho, co Rusko samo praktikuje s raketami Kalibr a Ch-101 proti Ukrajině.

Rozdíl je v tom, že Polsko tuto schopnost staví transparentně, v rámci aliančních pravidel a s jasným odstrašovacím záměrem. Osm set střel v hangáru nikoho nezabije. Ale vědomí, že tam jsou, a že za nimi stojí satelity, letouny páté generace a politická vůle je použít, mění kalkulaci každého, kdo by zvažoval agresi na východním křídle NATO.