EU začíná diktovat Rusku: „Stáhnete vojska z Moldavska i Gruzie a omezíte svou armádu, ne pouze Ukrajina“

Středa 28. května 2026, přímořský Limassol. Ministři zahraničí sedmadvacítky se scházejí na neformálním jednání v takzvaném gymnichském formátu, bez závazných závěrů, zato s prostorem říct nahlas věci, které se na formální Radě v Bruselu formulují opatrněji. Kaja Kallasová toho využila hned při ranních poznámkách pro novináře. Evropa si musí ujasnit, co chce, než usedne ke stolu s Ruskem, řekla. A pak jeden po druhém vyskládala požadavky, které dalece přesahují ukrajinské bojiště: stažení ruských vojsk z Moldavska, stažení ruských vojsk z Gruzie, symetrie jakýchkoli vojenských omezení (tedy žádné jednostranné oslabování Kyjeva) a nemožnost právně uznat okupovaná ukrajinská území.

Co přesně Kallasová řekla a proč to není běžná rétorika

Na tiskové konferenci po jednání Kallasová upřesnila, že ministři debatovali o „evropských klíčových zájmech“ a o červených liniích pro případné rozhovory s Moskvou. Zmínila, že už v únoru rozeslala členským státům interní diskusní dokument nazvaný „Evropské klíčové zájmy při zajištění komplexního, spravedlivého a trvalého míru a bezpečnosti kontinentu“. Podle serveru RFE/RL dokument obsahoval i formulaci o zákazu ruské vojenské přítomnosti v Moldavsku a Gruzii. V Limassolu Kallasová potvrdila, že ji ministři požádali, aby tuto práci posunula dál.

Důležitý je jeden detail: Kallasová výslovně odkázala na „ústupky požadované od Ukrajiny ohledně vojenských omezení“, tedy na diskuse o limitech velikosti ukrajinské armády nebo stažení z některých oblastí. Její argument zněl jednoduše: pokud má být omezena Ukrajina, musí být omezeno i Rusko. Jinak by dohoda de facto oslabila jen jednu stranu a Moskva by si mohla armádu ponechat nebo dále přezbrojovat.

Staré požadavky, nový balík

Samotný obsah požadavků není převratný. EU už roky oficiálně žádá totéž. Společná deklarace po prvním summitu EU–Moldavsko z července 2025 výslovně volá po stažení všech ruských vojáků a munice z Podněstří. U Gruzie Unie opakovaně trvá na plnění příměří z 12. srpna 2008, které Rusku ukládá stáhnout síly z Abcházie a Jižní Osetie. Ještě v říjnu 2023 označila Evropská služba pro vnější činnost ruskou vojenskou přítomnost v obou gruzínských regionech za nelegální.

Co se mění, je architektura. Dosud šlo o oddělené diplomatické koleje: moldavská agenda, gruzínská agenda, ukrajinská agenda. Kallasová je poprvé veřejně slévá do jednoho vyjednávacího rámce. Bezpečnost Moldavska a Gruzie přestává být vedlejší kapitolou regionálních sporů a stává se součástí evropské ceny za jakýkoli „mír“. Podle nás je právě tohle skutečný posun: ne nový požadavek, ale nová váha, kterou mu Brusel přiřazuje.

Jaké páky EU reálně má

Kallasová nemluvila o tom, že by Unie fyzicky donutila Rusko stáhnout vojáky. Mluvila o nástrojích, které má k dispozici, a těch není málo. Dvacet balíků sankcí proti Rusku, zvláštní sankční režim proti destabilizaci Moldavska prodloužený do dubna 2027, postupný zákaz dovozu ruského plynu schválený v lednu 2026. K tomu přístup na evropský trh, investice, obchod.

Klíčový argument zní: zvedání nebo rušení sankcí je evropské rozhodnutí. Pokud Moskva chce jednat o jejich zmírnění, musí jednat i o tom, co EU považuje za své bezpečnostní zájmy. Kallasová to řekla přímo: Evropa není neutrální mediátor, je na straně Ukrajiny a hájí vlastní bezpečnost. Zároveň avizovala přípravu dalších sankcí, aby Rusko „přestalo předstírat vyjednávání“.

Vojenský donucovací mechanismus EU samozřejmě nemá. Ale ekonomická páka sedmadvaceti zemí s kombinovaným HDP přes 370 bilionů korun není kulisa. Je to vyjednávací pozice.

Co to znamená pro Česko a střední Evropu

Přímou reakci české vlády na výroky Kallasové z 28. května se nám nepodařilo dohledat. Dlouhodobá linie Prahy je ale s unijním postojem plně kompatibilní. České ministerstvo zahraničí výslovně podporuje územní celistvost Gruzie včetně Abcházie a Jižní Osetie, ve svém factsheetu k Moldavsku popisuje přítomnost zhruba 1 500 ruských vojáků v Podněstří a upozorňuje, že region může Rusku sloužit jako zázemí pro diverzní akce.

Pro střední Evropu nejde o bezprostřední frontový scénář. Jde o nepřímé dopady:

• Hybridní tlak – destabilizace na východní hranici EU zvyšuje bezpečnostní zatížení celého bloku.
• Energetické otřesy – jakákoli eskalace kolem Podněstří komplikuje tranzitní trasy a dodávky.
• Migrační efekt – bezpečnostní vakuum v regionu by mohl vyvolat novou vlnu přesunů obyvatel.

Proč právě teď

Kallasová svůj timing vysvětluje pragmaticky: než Evropa usedne ke stolu, musí vědět, co chce. Únorový dokument byl první krok, gymnichská debata druhý. Formálně schválený mandát Rady zatím neexistuje, jde o politické vymezení, ne o hotový vyjednávací dokument. Ale směr je jasný.

Pokud Moskva podmínky odmítne, EU má připravený scénář: držet sankce, přidávat nové, utahovat ekonomický tlak. Pokud přijde k jednacímu stolu, najde tam seznam, na kterém už nestojí jen Ukrajina. Stojí tam i Podněstří, Abcházie a Jižní Osetie. A to je věc, kterou Kreml dosud mohl pohodlně ignorovat jako okrajové regionální spory. Teď je to evropská červená linie.