Putin si chce zopakovat bitvu o Kyjev, stahuje k Bělorusku desítky tisíc vojáků. Francie mu poslala důrazné varování

Dne 20. května 2026 svolal Volodymyr Zelenskyj mimořádné jednání štábu. Na stole leželo pět scénářů, jak by Rusko mohlo rozšířit válku přes severní osu Černihiv–Kyjev. O den později Moskva a Minsk spustily rozsáhlé jaderné cvičení, při němž některé jednotky poprvé obdržely jadernou munici. A 24. května zvedl telefon Emmanuel Macron, ne aby volal do Kremlu, ale do Minsku. Tři události v pěti dnech vytvořily nejnapjatější okno na severní hranici Ukrajiny od února 2022.

Co přesně ukazují čísla, a co ne

Zkratka „desítky tisíc vojáků“ míchá dvě časové vrstvy, které je třeba rozplést. V únoru 2025 Bělorusko oficiálně oznámilo společné cvičení Západ-2025 s účastí „více než 13 000″ vojáků, jak potvrdila AP. Analytici z Jamestown Foundation tehdy odhadovali reálný rozsah na 22 až 26 tisíc. Jenže 28. května 2025 přišel obrat: běloruské ministerstvo obrany oznámilo snížení parametrů cvičení a přesun hlavních manévrů do vnitrozemí, dál od západních hranic.

Pozdější odhady (kolem 30 tisíc, z toho asi 8 tisíc přímo v Bělorusku) pocházejí z rozvědných a expertních zdrojů, nikoli z oficiálních prohlášení. Když Reuters 21. května 2026 citoval ukrajinské pohraničníky, ti neviděli přesuny techniky a personálu přímo na hranici. Viděli ale něco jiného: rostoucí ruský tlak na Minsk, aby se zapojil hlouběji.

Macronův telefonát: varování, které nešlo Putinovi

Francouzské „důrazné varování“ má konkrétnější podobu, než by se mohlo zdát. Podle Le Monde Macron 24. května 2026 telefonoval Lukašenkovi a varoval ho před zatažením Běloruska hlouběji do války proti Ukrajině. Oficiální Minsk hovor potvrdil, ale ve vlastním čtení mluvil obecně o regionálních otázkách a vztazích s EU. Formulace o „varování“ pochází ze zdroje blízkého francouzskému prezidentovi, nikoli z oficiálního přepisu Elysejského paláce.

Přímé varování Putinovi ve veřejně dohledatelných zdrojích doložené není. Macron cílil na slabší článek řetězu, na muže, který od roku 2022 poskytuje Moskvě území a infrastrukturu, ale dosud se vyhnul vyslání vlastních vojáků do boje. Bývalý ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba ve svém dubnovém videu výslovně řekl, že Lukašenko dobře chápe cenu přímého vstupu do války pro vlastní režim. Pravděpodobnější než běloruské tažení je proto další prohlubování role Minsku jako platformy pro ruský nátlak.

Proč sever děsí Kyjev, i když tanky nestojí na hranici

Srovnání s únorem 2022 se nabízí, ale kulhá. Tehdy Rusko počítalo s rychlým pádem Kyjeva, podcenilo odpor Ukrajiny a nemělo záložní plán, jak ukázaly analýzy RUSI i CSIS. Logistické selhání, slavná 60kilometrová kolona a chybné zpravodajské předpoklady vedly ke stažení ze severu během šesti týdnů.

Dnes je situace jiná v obou směrech:

• Ukrajina severní směr aktivně sleduje a posiluje. Zelenskyj 21. května 2026 rozhodl o navýšení personálu, fortifikací, protivzdušné obrany i opravách silnic v Kyjevské a Černihivské oblasti.
• Rusko by tentokrát pravděpodobně nestavělo na jednoduchém opakování tankového průlomu, ale na kombinaci raketových a dronových úderů, jaderného zastrašování a víceosého tlaku.

A právě v tom spočívá skutečná hrozba. I kdyby severní tah nikdy nevyústil v pokus o dobytí Kyjeva, už samotné vázání ukrajinských rezerv, ženijních kapacit a protivzdušné obrany na severu oslabuje flexibilitu jinde na frontě. Zelenskyj navíc zmínil ruskou přípravu dalších mobilizačních kroků v rozsahu 100 tisíc lidí. Sever nemusí být cíl. Může být nástroj.

Co to znamená pro Česko a NATO

Útok na Ukrajinu, ať z jakéhokoli směru, neaktivuje článek 5 Severoatlantické smlouvy; ten se vztahuje výhradně na napadení členského státu. Česká armáda už dnes drží necelých 200 vojáků na Slovensku v rámci předsunuté přítomnosti NATO a dalších přes 300 v pohotovosti na území ČR.

Český kontext přidávají dva hlasy. Generál Jiří Šedivý v září 2025 k cvičení Západ-2025 upozorňoval, že jeho rozsah je menší než v předchozích letech, protože Rusko má problémy na Ukrajině, ale jaderný rozměr ho činí nebezpečným. Otakar Foltýn v květnu 2026 pro Český rozhlas rámoval Ukrajinu jako armádu, která Evropě „kupuje čas“, a z toho vyvodil potřebu reálných investic do obrany, ne jen slov. Podle nás je severní hrozba dalším argumentem, proč ta slova přetavit v činy dřív, než se okno zavře.

Pět scénářů na Zelenského stole nemusí znamenat pět jistých útoků. Znamenají ale pět způsobů, jak Kreml může nutit Kyjev rozptylovat síly, zatímco válka na východě pokračuje. A to je efekt, který funguje, i když první tank hranici nikdy nepřekročí.