Miliardová past z překližky a textilu: ukrajinské nafukovací makety likvidují ruský raketový arzenál

Říkají jí „Tolik“. Je to plochý balík z překližky, kovu a pěny, který po rozložení vypadá jako americká houfnice M777, včetně hlavně, lafety a kol. Na satelitním snímku, v objektivu průzkumného dronu i na termovizi se tváří jako skutečné dělo za desítky milionů korun. Jenže nestřílí. Její jedinou úlohou je zemřít místo pravé zbraně. A v tom je mimořádně úspěšná. Podle aktuálních dat ukrajinské dobrovolnické organizace Reaktyvna Pošta přežil Tolik nejméně šestnáct zásahů ruským kluzkým dronem Lancet, každý v hodnotě zhruba 35 tisíc dolarů. Maketa stála 600 dolarů. Matematika opotřebovací války málokdy vychází takhle jednoznačně.

Šest set dolarů proti půl milionu

Lancet je přesně naváděný sebevražedný dron, který Rusko nasazuje proti západní technice na frontě. Podle Reuters se jeho cena odhaduje na přibližně tři miliony rublů, tedy kolem 35 tisíc dolarů. Jediný zásah do překližkové M777 proto stojí protivníka asi 58krát víc, než kolik zaplatil obránce za celou návnadu.

U Tolika se poměr násobí šestnáctkrát. Šestnáct Lancetů znamená výdaj kolem 560 tisíc dolarů, tedy přes třináct milionů korun, spálených do kulis za necelých čtrnáct tisíc korun. A Tolik není jediný. Reaktyvna Pošta od roku 2024 dodala na frontu přes sto maket houfnic a radarů. BBC Monitoring loni zdokumentovalo, že obě strany konfliktu nasazují tisíce klamných cílů různých typů. Washington Post popsal případ falešných raketometů HIMARS, které přitáhly nejméně deset řízených střel Kalibr. Souhrnný audit všech ruských ztrát způsobených maketami veřejně neexistuje, ale i z dílčích případů je zřejmé, že jde o systematickou bojovou ekonomiku, ne o kuriózní příhodu z fronty.

Překližka, textil, tepelné triky

Představa „nafukovacího tanku“ je jen část obrazu. Na ukrajinské frontě operují minimálně tři kategorie klamných cílů:

• Rozkladné makety – překližkové konstrukce s kovovou páteří, jako právě M777 od Reaktyvné Pošty. Rozloží se v terénu za desítky minut, snadno se opravují a přežijí vítr i déšť lépe než nafukovací repliky.
• Nafukovací repliky – lehké textilní napodobeniny tanků, raketometů HIMARS nebo radarových systémů. Český výrobce Inflatech vyrábí přes třicet typů a doplňuje je o optickou, radarovou i infračervenou signaturu, aby oklamaly nejen kameru, ale i termovizi a radar.
• Improvizované imitace – ukrajinský koncern Metinvest podle reportáže Guardianu staví makety z odpadního dřeva, plastu, pěny a kovového šrotu; vojáci k nim přidávají stopy pneumatik, bedny s falešnou municí a zázemí posádky.

Klíčové je, že moderní maketa musí projít vícevrstvým testem. Ruský operátor Lancetu vidí cíl přes kameru dronu, někdy doplněnou o termovizi. Radar sleduje odraz. Satelit hledá vzorce rozmístění. Proto výrobci přidávají kovové prvky pro radarový odraz, topná tělesa simulující motor nebo hlavňový plamen a realistické terénní úpravy. Guardian cituje ukrajinské výrobce, kteří popisují neustálý závod: po každé vlně úspěšných klamů Rusové zpřísní průzkum a Ukrajinci přidají nový trik.

Klam není jen ukrajinský patent

Rusko hraje stejnou hru, jen v jiném prostředí. Investigace agentury AP z listopadu 2024 odhalila operaci označovanou jako „Falešný cíl“, v níž Rusko vysílá na Ukrajinu neozbrojené klamné drony vedle skutečných Šáhidů. Podle plukovníka Jurije Ihnata, kterého citovala Radio Liberty, tvořily v únoru 2025 falešné drony zhruba polovinu všech útočných rojů. Reuters popsal typ Gerbera, levný dron z překližky a pěny, jehož jedinou funkcí je přinutit ukrajinskou protivzdušnou obranu vystřelit drahou raketu do prázdného trupu.

Logika je zrcadlová. Ukrajina krmí ruské Lancety překližkovými houfnicemi. Rusko krmí ukrajinskou protivzdušnou obranu překližkovými drony. V obou případech jde o totéž: donutit protivníka utrácet vzácné prostředky na bezcenné cíle.

Proč makety nerozhodnou válku, ale mění její tempo

Analytici z washingtonského think-tanku CSIS varují před přepáleným závěrem. Inovace typu klamných cílů je v opotřebovací válce důležitá, ale sama nestačí. Bez munice, protivzdušné obrany, náhradních dílů a lidí žádná překližková houfnice frontu neudrží. Česká muniční iniciativa, která podle ministerstva obrany dodala v roce 2024 jeden a půl milionu dělostřeleckých granátů a pokračuje i v roce 2025, je z tohoto pohledu nezbytným doplňkem: makety chrání děla, ale děla potřebují náboje.

Co makety prokazatelně dokážou, je zpomalovat opotřebování. Každý Lancet spálený do překližky je Lancet, který nezasáhl skutečnou M777 s obsluhou šesti lidí. Každý Kalibr navedený na falešný HIMARS je řízená střela, která neletí na energetickou infrastrukturu. A každý útok na maketu prozradí pozici operátora, což ukrajinské jednotky využívají k protiúderu.

Pavel Narožnyj, zakladatel Reaktyvné Pošty, v rozhovoru pro ukrajinský web Cukr popsal mechanismus prostě: maketa je past. Přitáhne úder, zachrání posádku a zároveň odhalí toho, kdo střílí. Za šest set dolarů dostanete trojí užitek. V opotřebovací válce nerozhoduje jen to, kdo vyrobí víc zbraní. Rozhoduje i to, kdo donutí protivníka pálit do kulis.