Ukrajinci se derou kupředu a Rusové prchají. Jejich pokusy o ofenzivu končí neúspěchem

Frontová linie v Doněcké oblasti se v posledních květnových dnech pohnula způsobem, na jaký Kyjev čekal měsíce. Ne průlomem mechanizovaných brigád, ale sérií lokálních protiúderů, které vytlačily ruské infiltrační skupiny z pozic, jež Moskva považovala za zajištěné. Současně se válka poprvé bolestivě dotkla hustě obydlené čtvrti členského státu NATO: ruský dron zasáhl obytný dům v rumunském Galați. Dva tlaky na Rusko, jeden taktický a druhý diplomatický, se tak sešly v jednom dni.

Kde přesně Ukrajina získala půdu pod nohama

Analytici z ISW k 29. květnu geolokačně doložili ukrajinské zisky ve dvou bodech: na západním okraji Kostjantynivky a v jižní části Illinivky. K tomu přidávají potvrzené ukrajinské pozice v jižní Mykolajivce severovýchodně od Kostjantynivky a severně od Illinivky, tedy v místech, kde ruské zdroje ještě nedávno hlásily vlastní přítomnost.

Nejde o průlom měřitelný v desítkách kilometrů čtverečních. Jde o systematické vytlačování menších ruských skupin z městské zástavby a okrajů obcí. Už na začátku května ISW popisoval podobný tlak v Dovhij Balce; koncem měsíce se obraz rozšířil. Charakter bojů připomíná spíš čištění budovu po budově než klasickou manévrovou operaci.

Šest směrů, nula potvrzených ruských zisků

Zatímco Ukrajina lokálně posouvala linii, ruská armáda 29. května útočila na řadě úseků, a nikde nedosáhla potvrzeného postupu. ISW neregistruje ruský zisk:

• v kupjanském směru,
• u Dobropillji,
• v pokrovském směru,
• u Novopavlivky,
• v huljajpilském směru,
• v části kostjantynivského prostoru, kde Rusové vedli infiltrační mise.

Příčiny zpomalení jsou podle analytiků strukturální. Přesné ukrajinské údery ničí ruské rezervy a logistiku dřív, než se dostanou na kontaktní linii. Ruský nábor zaostává za ztrátami. A zkreslené hlášení směrem nahoru vede k absurdním situacím, kdy velitelé nařizují útok na pozice, které podřízení už dávno nahlásili jako „dobyté“. Výsledkem je ztráta tempa, kterou ISW sleduje od poloviny května a označuje ji za znovuzískávání taktické iniciativy Ukrajinou v několika sektorech.

Důležitá proporce: tohle není zhroucení ruské fronty. Moskva dál útočí na mnoha směrech a má kapacitu pokračovat. Je to ale první delší období, kdy se poměr úsilí a výsledku obrátil výrazně v neprospěch útočníka.

Dron nad Galați: válka se dotkla NATO jinak než dosud

Ve stejný den, kdy ISW mapoval ukrajinské zisky, prolétl ruský dron rumunským vzdušným prostorem a zasáhl obytný dům v Galați. Rumunské ministerstvo obrany potvrdilo, že radar dron detekoval, stíhačky F-16 vzlétly a piloti měli oprávnění zasáhnout. Přesto k sestřelu nedošlo.

Důvod vysvětlil generál Constantin Spînu: americký protidronový systém Merops sice v Rumunsku funguje, ale ještě není plně integrován do národní protivzdušné obrany. Sestřel nad městem by navíc mohl způsobit škody srovnatelné s dopadem samotného dronu. Výsledek, zranění civilisté v hustě obydlené čtvrti členského státu Aliance, je podle Reuters první svého druhu.

Bukurešť reagovala tvrdě. Ještě týž den oznámila uzavření ruského konzulátu v Constanțe a vyhoštění konzula. Ministerstvo obrany zároveň muselo vyvracet dezinformace, že šlo o ukrajinský dron nebo že při zásahu zahynula matka s dítětem.

Dmitrij Medveděv na svém telegramovém kanálu reagoval slovy „ještě jste nic neviděli“ a rámoval evropské státy jako přímé účastníky války. Podle nás jde o klasickou eskalační rétoriku cílenou na civilní populaci, ne o změnu ruské doktríny, ale právě proto je důležité, jak na ni Aliance odpoví.

Článek 4 a limity alianční reakce

Incident otevřel debatu o aktivaci článku 4 Severoatlantické smlouvy. Ten spouští konzultace v Severoatlantické radě, když je ohrožena bezpečnost nebo územní integrita člena. Není to článek 5, tedy automatická kolektivní obrana; je to institut, který může vést k posílení hlídek, přesunu protivzdušných schopností nebo sdílení zpravodajství. Vždy ale konsensem.

Česko incident ostře odsoudilo. Prezident Petr Pavel, premiér Andrej Babiš i ministerstvo zahraničí veřejně deklarovali solidaritu s Rumunskem. Explicitní český požadavek na formální aktivaci článku 4 se ale v otevřených zdrojích nepodařilo dohledat.

Pro Českou republiku je přímé riziko dopadu podobného dronu geograficky nižší než pro státy přímo na hranici s Ukrajinou. Incident v Galați ale odhalil systémový problém celé Aliance: chybí rychlé rozhodovací procedury pro zásah proti pomalým dronům v městském prostoru a plná integrace protidronových systémů do národní protivzdušné obrany. To se týká všech členů.

Putinovy ratingy jdou dolů, i podle státních průzkumů

Souběžně s frontovými i diplomatickými problémy klesá Putinovi podpora doma. Státem kontrolovaný VCIOM 29. května uvedl schvalování práce prezidenta na 67,5 % a důvěru na 73,7 %, obojí mezitýdenně níž. Agentura přitom od května přešla na kombinovanou metodiku (polovinu rozhovorů vede telefonicky, polovinu osobně), což obvykle čísla spíš vylepšuje.

Podle interpretace serveru Meduza, která se odvolává na zdroj z okruhu prezidentské administrativy, stojí za poklesem blokace Telegramu, omezení mobilního internetu, růst cen a únava z války. Je to věrohodný výklad, ne oficiální závěr průzkumníků. Ale i tak: když vám klesají čísla v průzkumu, který sami kontrolujete, signál je jasný.

Dva tlaky na Rusko (ztráta tempa na frontě a přelití rizika na území NATO) zatím nepředstavují strategický zlom. Představují ale souběh, který Moskvu nutí reagovat na víc problémů najednou. A právě to bývá okamžik, kdy se chyby začnou násobit.